Sice to dře, ale návrat tržních principů do zdravotnictví se zdá nezadržitelný. Vládní jednomyslný souhlas s klíčovými záměry zdravotnické reformy sice ještě bude chvíli vyvolávat vnitrokoaliční spory, ale menší strany si při vyjasňování, zda jim více záleží na podkuřování dr. Rathovi, či na zachování současné formy vlády, fakticky nemají z čeho vybírat.

Julínkův koncept by přitom, pokud by nešlo o zcela iracionální animozitu mezi našimi největšími politickými stranami, mohl být přijatelný napříč politickým spektrem. Zachovává totiž mimořádně vysokou míru sociální solidarity ve zdravotním pojištění. A na rozdíl od současného stavu zavádí mnohem přísnější regulaci všech podnikatelských subjektů ve zdravotnictví. Navíc koncept změn týkajících se pojišťoven výrazně zvyšuje komfort klientů při čerpání zdravotní péče. Nebude to pacient, kdo bude shánět nutného specialistu či pracoviště, které provede operační zákrok, ale bude to zdravotní pojišťovna. Ten, kdo trpí nějakou chorobou vyžadující specializovanou péči, ví moc dobře, o čem je řeč, protože obíháním, či spíše objížděním různých ambulancí tráví mnoho hodin svého času. A často navíc zcela marně.

Žel žijeme v době jakéhosi zostřeného „třídního boje“ vyhlášeného v památném povolebním projevu čerstvě odstaveným premiérem. Rathovi souputníci dnes v jeho rámci hrozí občanům tunelováním privatizovaných nemocnic a zdravotních pojišťoven, které se změní na akciové společnosti a budou dále zprivatizovány. A v tomto boji žádná lež není tak prolhaná, aby se nedala po Goebbelsově vzoru stokrát opakovat, až se stane pravdou.

Ano, akciové společnosti jsou právní formou obchodní společnosti a jako takové slouží k dosahování zisku. To však není nemravné ani ve zdravotnictví, kde i za premiérování Jiřího Paroubka vznikaly privátní firmy. Veřejný charakter zdravotnictví tím neutrpěl ani tu nejmenší odřeninu. Jde totiž o to, že stát za peníze vybrané prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění, či spíše zdravotní daně, nakoupí každému tu nejlepší péči za co nejlepší ceny. Zprostředkovatel péče není Mikuláš a je oprávněné, když na tom vydělá. Takto vydělávají i soukromé firmy Davida Ratha, dosahují zisku, „odčerpávají“ peníze zaplacené na zdravotním pojištění ze systému a nevracejí je tam. Majitelé jimi uspokojují své potřeby a dále investují třeba i do cenných papírů či nemovitostí.

Dnes, žel, nikdo nekontroluje, zda zisku není dosahováno na úkor pacienta. Nesleduje se ani, zda soukromá zdravotnická zařízení léčí skutečně ty choroby, které vykazují zdravotní pojišťovně. Nikdo nekontroluje, zda nemocnice v Motole nakupuje totální endoprotézy stejně efektivně jako nemocnice v Českých Budějovicích. A zda nemocnice vlastněné největším zdravotnickým podnikatelem Tomášem Chrenkem náhodou nemají výhodnější smlouvy než někdo jiný, neumí nikdo spočítat. Je proto důležité, aby proti dravým soukromým obchodníkům se zdravotní péčí, jakými jsou nejen Chrenek, ale třeba i Rath, stáli stejně draví obchodníci ve zdravotních pojišťovnách. Zatím tam sedí úředníci, kterým je jedno, jak výhodné smlouvy podepisují. Na blaho klientů kašlou, systém je motivuje, aby měli co nejlepší vztahy s ministerskými úředníky, kteří umějí ovlivnit složení správních rad, a tím i managementu.

Pojišťovny mají být převedeny na soukromé subjekty, které si budou vydělávat na živobytí tak, že budou na pojišťovacím trhu soutěžit v umění hospodařit s mými penězi a hlídat, zda se o mne lékaři starají, jak mají. Tento plán si zaslouží větší důvěru než koncepce spočívající v tom, že o nakládaní s penězi na moje ledviny se má starat jakýsi státní úředník Dryml, o jehož odměnách za tuto péči bude poslední týden před volbami rozhodovat jeho kamarád na ministerském postu.

Je jasné, že dravý obchodník potřebuje patřičný dozor zejména tam, kde má klient tak málo šancí hájit svá práva. A právě na paragrafy upravující regulaci pojišťoven je třeba soustředit péči zákonodárců a vést o tom zásadní, třeba i veřejnou diskusi. Vše ostatní je již průhledné a mohla by s tím souhlasit i opozice, pokud by se zbavila svého třídního zaujetí. Nebo se snad dr. Rath bojí, že by jeho služby v konkurenci neobstály?

MfD, 10.4.208

Autor je komentátor MF DNES