Odpověď na tuto otázku můžeme hledat mnohem hlouběji než v současných debatách, které se soustřeďují na kladení aktuálních otázek jako jsou například: Lže ministr Kalousek nebo policejní prezident Lessy? Odpověď, kterou jsme mohli číst v sobotních novinách ze dne 14. července 2012, pak zní: jeden z nich určitě. Jenže taková otázka i odpověď se vyhýbá podstatě problému, který bychom měli řešit.

O Anglii se říká, že je klasickou zemí, kde je nejvíce vypěstován právní cit. Karel Čapek těsně po založení naší republiky upozorňoval na to, že to nepochybně souvisí s anglickým formalismem a parukami soudců, protože každý sociální řád vyvěrá z tradice. Středověké právo bylo složitou soustavou forem, neboť jen forma, nikoliv sama idea, mohla krotit polobarbary a vyvolávat náležitou úctu a respekt, protože pracuje se symboly.

Samo kouzelnictví a šamanství nebylo nic jiného než čirý formalismus plný rituálů. Pouhá formule stačila k tomu, aby se kouzelníkovi podřídili duchové a sloužili mu. Řada dnešních básníků to moc dobře ví, práce s rýmy a rytmy je čarovná. Podobně to vědí kněží i soudci, proto si oblékají pluviály či taláry a hovoří v řeči velmi vázané. A koneckonců každá revoluce je daleko víc revolucí forem než ideí. Říká se: zlomte vžité formy, a máte rozvrat.

Proto staří a moudří otcové zakladatelé států, kteří museli ustavovat úřady, se vždy starali o to, aby právě tyto instituce nabyly magické moci. Snažili se pochopit čarodejnictví forem. Byli si vědomi, že fungující státní útvar stojí na pevné legislativě a exekutivě, tedy na moci zákonodárné a výkonné, na fungujícím parlamentu a dobré práci vlády.

Česká republika je velmi, velmi mladý stát, a proto by se její představitelé měli všemi prostředky snažit zvyšovat prestiž všech státních institucí, jinak nebude fungovat, a tím se otevírá prostor k libovůli, která je vždy rozkladná.

Miroslav Kalousek svým chováním, slovníkem a cholerickým vystupováním, které není třeba dokládat, všichni vědí o čem hovořím, a jeho výroky jsou každý den v médiích, snižuje prestiž ministra, vlády, své strany, parlamentu, a tudíž celé České republiky. To by měl být ten esenciální důvod, proč by měl pan ministr Kalousek opustit nejen vládu, ale i celý veřejný prostor.

Nebude-li fungovat stát, nemohou nikdy fungovat reformy a rozpočtová odpovědnost je jen prázdným heslem, kterému nikdo nemůže věřit.

Instituce v každém státě jsou výsledkem mechanismů kooperace, které vzniku státu předcházely, říkají sociologové. Jenže protože u nás se v minulém století nevládlo: samostatní jsme byli sotva dohromady třicet let, kooperace je tu na velmi nízké úrovni, a i proto by nám a našim voleným zástupcům mělo na dodržování formy záležet ještě víc než lidem, kteří žijí ve starých státních celcích. Proto se někdy hovoří o tom, že sociální řád je druh veřejného statku. Na jakém principu funguje, si lze ověřit na ekonomické hře Veřejný statek, kterou připomíná v jedné ze svých knih lékař František Koukolík.

Experiment probíhal tak, že byli hráči rozděleni do skupin a v každé skupině dostal každý hráč dvacet dolarů. Každý dolar, který hráč investoval, se zvýšil 1,6 krát. Hrálo se deset kol. Jestliže by všichni investovali, všichni by zbohatli. Jenže skupina se rychle rozdělila na parazity, kteří své peníze neinvestovali, ale o zisk těch, co investují, se dělili. Paraziti naučili kooperující jedince neinvestovat, takže v desátém kole už neinvestoval nikdo.

V ten moment vedoucí experimentu změnil pravidla a dovolil parazity trestat. Výsledek ve dvacátém kole byl zřejmý: investovali skoro všichni. Kooperace byla skoro stoprocentní, všichni zbohatli.

Závěr experimentu říká, že důvodem kolapsu každého společenství je ztráta možnosti trestat parazity, a to nejen v ekonomické sféře, ale i v té duchovní, kteří svým chováním rozvracejí sociální řád, který je druhem veřejného statku. To je hlavní důvod, proč by měl pan Kalousek odejít do soukromí.

Sociologové říkají, že i malá menšina lidí, která normy a rituály beztrestně nerespektuje, způsobí, že je přestane respektovat podstatná část zbylých lidí. Jakmile se začne rozkládat parlament a vláda, jakmile je jejich autorita soustavně podrývána, je výsledkem zločinecká společnost. Připomeňme, že podle posledních průzkumů agentury STEM důvěřuje vládě i parlamentu jen 16 procent obyvatelstva. Legitimita vlády i parlamentu je nebezpečně malá.