Prakticky všechny soudní spory s bývalými agenty Státní bezpečnosti skončily v Česku i na Slovensku ve prospěch stěžovatelů. Výrok slovenské soudu o tom, že Babiš je ve svazcích StB neoprávněně, proto mohl překvapit jen nezasvěcené. Vždycky se najdou „důvodné“ pochybnosti.

Ve Wikipedii se lze dočíst také toto: Andrej Babiš byl ve svých 27 letech zástupcem ředitele skupiny 31 v podniku Petrimex. V září 1969 začal Andrej studovat na všeobecném švýcarském gymnáziu. Později onemocněl trombocytopenií a rok strávil v nemocnici. Po návratu ze Ženevy studoval na gymnáziu v Bratislavě, kde v roce 1974 maturoval. Posléze byl přijat na obchodní fakultu VŠE v Bratislavě, směr zahraniční obchod. Na VŠE se věnoval práci v mezinárodní organizaci studentů AIESEC a stal se jejím prezidentem. Vysokou školu ukončil s červeným diplomem a 1. listopadu 1978 nastoupil do státního PZO Chemapol Bratislava. V témže roce 1978 se stal kandidátem KSČ, za jejíhož člena byl přijat o dva roky později, tedy v roce 1980. Na podzim 1985 byl vyslán jako delegát PZO Petrimex do Maroka, kde zastupoval také dalších 15 podniků zahraničního obchodu, např. Lignu či Motokov. V Maroku pobýval i v době sametové revoluce. Poté se vrátil do PZO Petrimex. Stal se ředitelem obchodní skupiny, která měla tehdy monopol na dovoz surovin pro výrobu hnojiv v Československu.

O tom, že Babiš byl nomenklaturním kádrem KSČ, není třeba pochybovat. Jeho příběh je velmi podobný příběhu předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Vybírám toto: V roce 1983 vstoupil do KSČ. Od července 1985 udržoval kontakt s příslušníky Státní bezpečností (StB), nejdříve jako kandidát tajné spolupráce „Vojtěch“. Dne 15. dubna 1986 byl získán jako ideologický spolupracovník StB mjr. Lubomírem Antalem pod krycím jménem „Falmer“. Vojtěch Filip byl řízen oblastním odborem S-StB České Budějovice, součástí I. správy SNB (Správou rozvědky StB). Za tajnou spolupráci s StB, která především spočívala v typování osob, byl IS „Falmer“ opakovaně finančně odměněn. Od 16. července 1985 až do 1. prosince 1989, kdy uskutečnil poslední schůzku se svými řídícími pracovníky, absolvoval Vojtěch Filip jako (KTS „Vojtěch“ a IS „Falmer“) s příslušníky StB celkem 55 schůzek. V období 16. července 1985 - 5. dubna 1986 to bylo 7 schůzek, od 22. května 1986 do konce roku 1986 ještě dalších 6 schůzek, v roce 1987 to bylo 13 schůzek, v roce 1988 dalších 12 schůzek a nejintenzivněji podával hlášení v roce 1989, kdy uskutečnil plných 17 schůzek s příslušníky StB. Angažoval se zejména v akcích StB „Konto“ a „Lora“. Podle původního rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích z roku 1992 ovšem s StB nespolupracoval vědomě. Příslušný svazek StB publikoval v říjnu 2005 na svých internetových stránkách historik Bořivoj Čelovský. Pozdější rozhodnutí téhož soudu ze 4. července 2006 předešlý výrok přehodnotilo: Filip podle něj spolupracoval vědomě, jen nevěděl, že zpravodajská služba, jíž závazek podepsal, byla organizačně zařazena pod StB.

Obecně se mi jako pamětníkovi jeví činnost českých i slovenských soudů při posuzování spolupráce s StB jako nanejvýš podezřelá. Tajná policie nebyla tou naprosto neschopnou organizací, v níž vládl chaos a nepořádek, jak se nám někdejší spolupracovníci StB snaží po letech namluvit. Spoustu důležitých svazků se jí v měsících po listopadu 1989 jistě podařilo zničit, a tak dnes nemáme k dispozici její kompletní materiály. Nicméně i z toho, co zbylo, a není toho málo, se dá s jistotou tvrdit, že StB měla pod kontrolou vše, co se v někdejším Československu dělo.

Podstatné však není, zda Andrej Babiš spolupracoval s StB vědomě a z lásky či vypočítavosti nebonevědomě a z hlouposti. Důležité je, že to voličům ANO (ani voličům KSČM v případě Filipa) nevadí. U komunistických voličů se tomu nedivím, u voličů ANO se tomu zatím podivuji. Zdůrazňuji slůvko „zatím“.

www.janbarton.cz
Převzato se svolením autora z JanBarton.blog.idnes.cz