Sněmovna je rozhádaná a cokoli v ní prosadit se zdá být nadlidským úkolem. Dostatečným příkladem mohly být uplynulé tři týdny sporů o nepříliš významný zákon, který zvyšuje spotřební daň za tabák a za líh a zavádí daň za rezervy pojišťoven.

Jenže tvrzení o zablokované sněmovně skutečnost úplně nevystihuje. Při nekonečných sporech může projít bez povšimnutí i bez jakékoli veřejné diskuse pochybný návrh, který by nikdo nečekal a za jiných okolností by ani neměl šanci. Tak se stalo i v nepřehledné historii daňového zákona. Spolu s ním se do epicentra sněmovních hádek dostala také norma, která zvyšuje rodičovský příspěvek. Proti tomu nejsou námitky, protože jde o populární krok.

Potíž je v tom, že v rámci všeobecného chaosu přidala poslankyně ANO Jana Pastuchová k zákonu o rodičích přílepek, podle kterého se zpřísní kontrola těch, kdo berou příspěvek na bydlení, který se prý ve zcela mimořádné míře zneužívá. Jde o dávku, na kterou má nárok každý, kdo platí za bydlení víc než 30 procent příjmů. Výplata příspěvku se váže na počet osob, které v daném bytě bydlí, a v zásadě platí pravidlo, že čím víc lidí, tím menší šance na příspěvek.

Proto podle návrhu poslankyně Pastuchové musí příjemci dávek umožnit vstup do svého bytu sociálním pracovníkům. Ti prověří, jestli příjemci v bytě neskrývají někoho, kdo by mohl na nájem připlácet namísto státu. Kdo nebude s návštěvou úředníků souhlasit, o dávku přijde.

Nikdo to ve sněmovně neříká nahlas, ale je dost možné, že logika návrhu míří proti romské komunitě, která podle názoru nacionalistů pobírá většinu příspěvků a na kterou je třeba si posvítit. Neexistují o tom přesná čísla, k dispozici je neměla ani sněmovna, ale prostým dotazem na příslušných pracovních úřadech lze zjistit něco jiného. Hlavním příjemcem jsou v dnešní době vysokých nájmů penzisté, zvláště ti, kteří přišli o partnera. Teď tedy budou nuceni akceptovat vpád každého úředníka, který si právě vzpomene, do svého soukromí.

Stát tím nejspíš nic neušetří, protože náklady na příspěvek na bydlení i bez poslaneckého zlepšováku dost rychle klesají. Kdo pracuje, ten má na vysoký nájem, a tak náklady státu za poslední dva roky poklesly o dvě a půl miliardy, tedy o čtvrtinu. Přesto byl přílepek schválen hlasy poslanců ANO, ODS, SPD, KSČM, lidovců i dvou sociálnědemokratických poslanců Antonína Staňka a Jaroslava Foldyny. Učinili tak přes výzvu ministryně Jany Maláčové, ať návrh odmítnou.

Za sněmovnu je možné se stydět. Důvodem ovšem nejsou hádky nebo nekonečné obstrukce, protože legislativní proces je koneckonců boj názorů, někdy nesmiřitelných názorů dvou či více rovnocenných protivníků. Ovšem nařídit omezení osobní svobody penzistů a přitom ani neprověřit, o jak vážné omezení svobody jde, to už je hanebnost. Teď je na Senátu, jestli poslanecký útok na nejzranitelnější sociální skupinu zastaví.

Autor je komentátor serveru Echo24