Zdá se, jako by osmi politickým stranám ve sněmovně nezáleželo na ničem jiném než na tom být v opozici. Volby jsou však kvůli něčemu jinému – kvůli sestavení nové vlády.

Petr Fiala, předseda ODS, neví, o čem by se s Andrejem Babišem bavil. Jako dlouholetý volič pravice bych mu tímto chtěl připomenout, že třeba o budoucí vládě. Zatím to vypadá tak, že řada politických stran se ziskem kolem 10 procent a pak něco málo nad 5 procent se ujišťuje, že jsou ve sněmovně proto, aby byly „skutečnou opozicí“. Takto mluví Piráti, STAN, TOP 09 i ODS.

Nejprve připomenu rok 1998. Tehdy se po rozkladu ODS a vzniku Unie svobody (US) konaly předčasné volby, které vyhrála ČSSD pod vedením Miloše Zemana. Na druhém místě skončila ODS; odštěpení bývalí členové ODS Jan Ruml a další se také dostali do sněmovny - pod značkou US. Tehdy mohly vzniknout dvě koalice, a to ČSSD, US a lidovci nebo ODS, US a lidovci. Jan Ruml ale odmítal spojenectví jak se Zemanem, tak s Václavem Klausem. Výsledkem byla tak zvaná opoziční smlouva, která umožnila vytvoření menšinové vlády ČSSD za jmenování Václava Klause předsedou sněmovny. Ti, kdo se i dnes pohoršují nad opoziční smlouvou a kritizují ji jako počátek „klientelismu“, dnes opět vytvářejí podmínky, aby vznikla nová „opoziční smlouva“.

Rok 2006 přinesl takzvaný volební pat, kdy ODS a ČSSD získaly obě přes 30 procent hlasů a ČSSD spolu s komunisty získala 100 mandátů. Tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek si hlasy pro komunisty „přivlastnil“ a začal hovořit o volebním patu. Asi po měsíci a půl od voleb v červnu 2006 došlo k „průlomu“ a tehdejší předseda lidovců Miroslav Kalousek oznámil dohodu na vytvoření vlády ČSSD a lidovců. Ta by byla menšinová a počítala by s podporou KSČM. Vše, co dnes Kalousek říká o podpoře budoucí možné menšinové vlády ANO komunisty, si už vyzkoušel. Lidovci se mu tehdy vzbouřili a odvolali ho z vedení. Kalousek pak založil s Karlem Schwarzenbergem TOP 09, traduje se, že i na popud tehdejšího předsedy ODS Mirka Topolánka.

Rok 2013 přinesl první přímou volbu prezidenta, ktarým se stal Miloš Zeman. Ten se netajil svými postoji k tehdejší vládě Petra Nečase. Brzy se ukázalo, že policie sledovala blízké okolí premiéra i jeho samotného a v červnu 2013 přišel „zásah na Úřadu vlády“. Nečasovi se rozklepala kolena tak, že podal demisi, a Zeman bez ohledu na ústavní „zvyklosti“ jmenoval novou vládu jako takzvaně „úřednickou“. ODS byla odstavena od moci a v předčasných volbách kvůli Nečasově aféře dosáhla nejhoršího volebního výsledku ve své historii a skončila v opozici.

Volby 2017 mají jasného vítěze. Chápu, že poražení jsou hluboce frustrováni zejména z rozdílu mezi výsledkem vítěze voleb a svým vlastním. Pokus diskreditovat Andreje Babiše v očích jeho voličů pomocí aféry Čapí hnízdo nejen že nevyšel, on pro organizátora tohoto pokusu - Chovancovu ČSSD - skončil naprostou katastrofou. Jestliže osm poražených stran unisono tvrdí, že obviněný předseda hnutí ANO nemůže být premiérem, vytvářejí tak podobnou překážku jako někdejší požadavek Jana Rumla, že nebude ve vládě se Zemanem nebo Klausem kvůli jejich tehdejším mediálním aférám. V případě Václava Klause se jednalo o aféru s financováním ODS prostřednictvím neexistujících dárců, u Zemana zase šlo o jeho prostořekost a nabubřelost, s níž vystupoval jak ve volbách 1996, tak později.

Může se proto klidně stát, že ANO bude zatlačeno do menšinové vlády a bude si muset vyjednat toleranci alespoň se dvěma stranami. Tolerance menšinové vlády ANO se jeví jako pravděpodobná u KSČM, nelze ji vyloučit ani u SPD. Je zajímavé, že v anketě na Novinky.cz téměř 70 % čtenářů preferuje koalici ANO, SPD a KSČM.

Zdá se, jako by voliči byli srozuměni s postojem většiny „proevropských stran“, že tedy s ANO Andreje Babiše nikdy, a dokonce preferují účast komunistů ve vládě.

Hra na „obranu morálky“ ze strany většiny malých stran ve sněmovně tak může vést k tomu, že nám po volbách vznikne vláda buď s účastí KSČM, nebo s její tichou podporou. Přitom na druhém místě je preferovaná koalice ANO/ODS, jejíž procentický výsledek cca 14 % se blíží volebnímu výsledku ODS. Pokud ovšem bude trvat bojkot Babiše ze strany ODS, nedávám této koalici žádnou šanci. Pokud tedy vznikne vláda s podporou či s účastí KSČM, bude za tuto vládu odpovědná infantilnost vůdců malých pravostředových stran.