19.3.2024 | Svátek má Josef


POLITIKA: ODS chce rozdávat karty

24.1.2020

Dvě soboty, dvě stranické sešlosti, dva úplně odlišné přístupy. Piráti se před týdnem bavili především o svých interních záležitostech. A když přišlo na vrcholovou politiku, rozebírali nápady, jak jinak řídit stát. Jméno premiéra Babiše při tom skoro ani nepadlo.

ODS o týden později tepala podle ní polokomunistickou vládu a opakovala, jak je důležité uspět ve volbách, rozdávat karty a být seniorní vládní stranou. Na autentické pravicové recepty, které původně slíbila představit, ale nedošlo, jelikož ji zaskočila a zdržela volba prvního místopředsedy.

Alexandra Udženija tentokrát neuspěla, přestože – anebo spíš protože? – to byla ona, kdo v posledních měsících odvedl nejvíce práce na otevření a rozkročení ODS. Tahala z rukávu návrhy, jak zaujmout mladé voliče a odlákat je Pirátům, jenže se nesetkala s pochopením.

Mezi občanskými demokraty není poptávka po liberálních, natožpak kulturně-emancipačních akcentech. Přednost dávají národně konzervativní politice, jež je skeptická vůči klimatickému alarmismu, drží linii transatlantického partnerství i se současnou washingtonskou administrativou a v domácí politice stojí o minimální stát, který raději nechá peníze samotným lidem, ať si zařídí své životy.

Proto se také hvězdou kongresu stal živou vodou politý Alexandr Vondra. Zdálo se, že inspiraci hledal u samotného Donalda Trumpa. 

Vychrlil hned deset konkrétních záměrů budících rozruch, přitom ale hodných kovaných tradicionalistů. Od národního fotbalového stadionu, přes koncertní halu až po americkou leteckou základnu v Mošnově. Hodně tím připomněl Babišův národní investiční plán, ovšem s modrým, ideologičtějším nátěrem.

ODS nám vzkazuje, že se drží svých kořenů a cílí na středostavovské a vlastenecky naladěné voliče. S jejich pomocí chce opustit opoziční roli. V letošních krajských volbách míní získat hejtmanská křesla a o rok později dobýt Strakovu akademii.

Slyšeli jsme, že se toho z opozice moc prosadit nedá. ODS by nejraději vyhrála volby. Kdo by nechtěl… Ale předsedou Petrem Fialou pečlivě volená slova mezi řádky naznačovala, že by občanským demokratům nebylo proti mysli ani sestavovat středopravicovou vládu ze druhého místa, ani se domlouvat s hnutím ANO, pokud by realizovalo pravicový program. Nepřijatelní jsou pro ODS jen okamurovci a komunisté.

Šéfové KDU-ČSL, TOP 09 a Starostů a nezávislých ve svých zdravicích nabídli občanským demokratům ruku ke spolupráci. Akcentovali hlavně to, co je spojuje. Představitelé ODS později naopak věnovali dost pozornosti tomu, co je dělí. Fiala sice fandí myšlence, aby do sněmovního klání nešlo pět středopravicových formací, ale maximálně tři, ovšem dodává, že by i v takovém aranžmá mohla ODS kandidovat samostatně.

Sebevědomí mají občanští demokraté stejně velké jako Piráti. Ne nadarmo se přetahují, kdo bude opoziční jedničkou. Připomínají však nebe a dudy. Piráti vzkazují, že s nimi zažijeme nepoznané. Staré známé tváře kočírující ODS by nejraději navázaly tam, kde v roce 2013 skončily. Dnes se nezdá, že by jeden, nebo druhý tým v čele pelotonu vystřídal hnutí ANO. Paradoxně nakonec mohou oba za rok a půl stát před dilematem, zda jít spolu, či s Babišem.

Zatímco aktivističtí Piráti mají ještě jednu možnost, a sice dál růst mimo vládu, tak ODS coby klasické partaji velí pud sebezáchovy soustředit se v nadcházejícím období na rozšiřování koaličního potenciálu. Kuloáry kongresu se neslo, že třetí volební období v opozici by otřáslo nejen jejími špičkami, ale dost možná i samotnou stranickou existencí.

Autor působí na Masarykově demokratické akademii (blízké ČSSD)

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus