Pokud by náhodou měl někdo vprostřed léta tendenci nemyslet na to, že ani ne za deset týdnů proběhnou předčasné a podle všeho dost podstatné volby, pak by se mu to asi těžko povedlo. Média jistě mají radost, že se nemusí trápit sklizní pouhých příslovečných "okurek", ale značné části občanů jde různé veřejné praní cizího špinavého prádla už spíš na nervy a zkušenost je naučila, že v předvolebním boji je jakoby dovoleno víceméně vše, přičemž údery pod pás jsou prakticky normou.

Člověk si může říkat, že pokud různé skandály skutečně rozpoutávají rivalitní stranické centrály, pak si možná dostatečně neuvědomují, o jak nebezpečnou hru jde a že jediným hmatatelným výsledkem je stále stoupající znechucenost občanů z politiky.

A pak jsou tu zcela čerstvé a velmi četné fotografie zachycující šéfa ODS Topolánka, místopředsedu ČSSD Urbana, další politiky a lobbisty při setkání u Středozemního moře. Kde - a to je asi nejzajímavější - trávil dovolenou také šéf ČEZ Roman, což skýtá prostor pro konstrukci, že elektrárenský monopolní státní podnik je v nadstandardních vztazích s politiky obou hlavních českých stran a že by mohlo jít o jen nedbale zahalenou korupci. Co je ovšem podivné: fotografie poskytuje médiím bývalý šéf kontrarozvědky Randák a celé to vypadá jako profesionálně odvedená práce na něčí zakázku. Fotky samy o sobě ale nic neznamenají a nedokazují - aktéři netrávili čas v Toskánsku pohromadě - nicméně nedaleko - a že se setkali, z toho se střílet jistě nedá. Muselo by jim být dokázáno, že dovolenou na jachtách nějakým způsobem hradil a režíroval ČEZ. Do té doby je to jen bublina a lidé to přinejmenším tuší.

Dojem, že jde o součást intenzivního boje před volbami, vyvolává ovšem i případ pražského podnikatele Janouška, osobního přítele primátora Béma. Janouškovi, jak před nedávnem uvedl deník MF Dnes, zablokovaly totiž švýcarské úřady už před časem tučná konta a marně se domáhají odpovědi na otázku, odkud pochází peníze na nich uložené, a žádají o pomoc českou stranu. O Janouškovi a jeho spojení s Bémem se v pražských v kuloárech hovoří delší dobu, přičemž pověsti o rozsahu jeho vlivu možná nabírají předimenzovaných rozměrů, ale možná jsou také docela realistické. Pokud by tomu tak bylo, pak by šlo o poměrně hrůznou praxi, již by vlastně vykonával primátor, delegující rozhodnutí o přidělení nejrůznějších městských zakázek na Janouška, který oficiálně nemá s magistrátem nic společného a který pak od vybraných firem inkasuje patřičnou provizi. Z té by v takovém případě jistě měl být nemalý díl primátorův, ale on zatím jakoby stojí stranou. Janoušek se tedy přes něho dostává k pohádkovým výdělkům, ale také vlastně nese kůži na trh. Jestliže v kostce popsané postupy tato dvojice skutečně realizovala a už se to ututlat nepodaří, pak by ovšem velmi těžko mohl primátor uhájit také kůži vlastní.

Člověk by skoro dal ruku do ohně za to, že se Janouškův případ nevynořuje právě nyní žádnou shodou náhod. A pokud tedy o náhodu nejde, pak můžeme jen hádat, kdo se domnívá, že z toho bude mít prospěch. Topolánek, který tím definitivně likviduje rivala Béma? Někdo z nitra ČSSD, kdo se do aféry pokouší namočit i další špičky ODS včetně Topolánka? To jsou dvě nejčastěji zmiňované varianty, obě jistě myslitelné, ale obě také mírně kulhající. Bém míří do poslanecké sněmovny, kde by z něj mohl mít předseda strach, aby nehrál nějakou roli příslovečného jazýčku na vahách a neprojevoval se jako spojenec Hradu. Topolánek by tedy měl důvod se jej pokusit zbavit. Ale na Janouškových kontech jsou údajně miliardy korun a to by znamenalo skandál příliš velkého rozsahu a zřejmě i dosahu. Čili nic do předvolebního boje.

Nu a verze druhá: ČSSD by se sice před volbami nějaký řádný případ občanských demokratů hodil - kauza Janoušek bývá už teď připodobňována k případu Kubice. Ale zároveň se nezdá, že by dal tichý souhlas k odstartování předseda Paroubek, který měl a stále má v Bémovi spojence pro úvahy o velké koalici. Navíc oba muži trávili na magistrátu léta v úzkém kontaktu, při kterém muselo být často vidět do karet toho druhého.

Nicméně kdosi za kauzou bude zřejmě muset být, když se do řad vedení ODS dostal materiál, který se tváří jako dokument protikorupční policie. Která ale doposud žádný podobný raport o Janouškovi údajně nevypracovala.

Otazníků je jako obvykle podstatně víc než odpovědí a ze zkušenosti víme, že některé z nich zůstanou patrně viset ve vzduchu prakticky navždy. I když si člověk idealisticky nepřestává říkat, že se časem přece jen česká politika odnaučí nezametat skandály pod koberečky, neužívat v předvolebním boji mafiánsko-špiónské praktiky a tak podobně. Což ale může nastat teprve tehdy, až strany za takové návyky budou důsledně trestat voliči. Například za to, že někdo není schopen vyvodit za cosi osobní zodpovědnost a také straničtí věrní ho podrží a budou si myslet, že se na to časem zapomene. Tak tomu skutečně většinou bývá. A vlastně jde tedy o to, aby voliči nezapomněli. Jinak se nemohou ničemu divit.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6