Vláda během jednoho dne schválila zákaz kouření v hospodách a zavedení online registračních pokladen rovněž v hospodách, k tomu ještě v maloobchodě. To se hospod pochopitelně bolestně dotkne.

Mnozí kuřáci do nich přestanou chodit, mnozí hospodští zlikvidují svůj podnik, protože pro ně budou náklady na online pokladny příliš vysoké. Proč vlastně chtějí ministři dvěma morovými ranami zlikvidovat tradiční českou instituci?

Vždyť právě hospody uchovávaly během normalizace poslední zbytky svobodné diskuse, v hospodách se dodnes odehrává veřejný život mnoha obcí, manželé si v nich mohou odpočinout od manželek či naopak.

Tak se ptají mnozí a odpověď neexistuje. Možná se vláda spletla a dva protihospodské verdikty se sešly prostě náhodou.

Ovšem platí pravidlo, že když neexistuje dostatečná odpověď, tak je zřejmě špatně položena otázka. Ve skutečnosti není jisté, jestli mají ministři něco proti hospodám. Třeba jen chtěli vyvolat otázku o svém vztahu k restauračním zařízením a zakrýt tím něco jiného.

Nakonec hospody mají řadu nepřátel a tak veřejnost může boj do značné míry schvalovat.

Není těžké zjistit, od čeho ministři vlastně chtěli odvést pozornost. Zákaz kouření v hospodách, více či méně přísný, přijít musel. Proti zdravotním důsledkům tabáku se bojuje v celé Evropě. Nemusíme s tím souhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. Kouření jednou skončit muselo, to je tak všechno, co se dá o vládním návrhu zákona říci.

Úplně jiná je však situace v případě online pokladen. Je pravda, že v pokrizovém období vznikl v Evropě trend k efektivnějšímu výběru daní, a také je pravda, že mnohé země zavádějí registrační pokladny.

Ovšem s výjimkou Rakouska, které se na pokladny chystá, jde vesměs o státy jižní a východní Evropy, které se dostaly do zásadních rozpočtových potíží, které se snaží řešit také tvrdým zásahem proti malým a středním firmám.

Češi se k tomuto kroku rozhodli, i když rozpočet není zdaleka v tak špatném stavu jako třeba v Chorvatsku, Maďarsku nebo Portugalsku. Navíc je sporné, jestli je vůbec správné využívat chorvatský online model, jehož zavedení je nákladnější pro stát i podnikatele.

Objevují se proto mnohá podezření, že vlastně ani nejde o výběr daní, ale o lukrativní zakázku pro IT firmy, anebo shromažďování cenných obchodních informací. V každém případě jde o významný krok k dohlížitelskému státu, který bude podnikatele průběžně kontrolovat jako své zaměstnance.

Stát také nechce kontrolovat jen hospodské, kteří nakonec netvoří ani desetinu všech živnostníků. Online pokladny jsou zaměřeny na všechny, kdo podnikají, možná až milion občanů.

Spojením dvou regulačních kroků, které se oba shodou okolností týkají také hospod, se tedy odvedla pozornost od bezprecedentního kroku na kontrolu podnikání. Vládě se podařilo, že nezačala kritická diskuse o tom, jestli daňovým poplatníkům opravdu stojí za to platit úředníky, kteří jim s pokřikem „platit daně je správné“ lezou přímo do peněženky.

Místo toho se všichni začali bavit, jak to tedy bude s kouřením v hospodách, jestli si budu smět zapálit aspoň na chodníku před hospodou a podobně. Je to mnohem srozumitelnější problém než rozebírat práva, povinnosti a mantinely státu při výběru daní. Možná pokladny nakonec postihnou jen hospodské.