Oba to myslí dobře, přesto jsou ve při. To, že spolu kdysi působili v Mostu (iniciativa) s tím nemá co dělat. Na čí stranu se postavit?

Prostudoval jsem si Kroměřížskou výzvu (pro ty, kdo nevědí: týká se podpory demokratických kandidátů v příští volbě prezidenta a mezi jejími iniciátory je Michael Kocán) a přečetl Horáčkovu reakci. Chovám úctu k oběma, byť ke Kocábovi více jako ke skvělému muzikantovi než k politikovi.

Proto volba nebyla obtížná.

Souhlasím s tím, že potřebujeme Hradu vrátit důstojnost. Že potřebujeme prezidenta, který bude tuto důstojnost garantovat. Tedy mimo jiné. Pokud jde o hlavu státu, je toho zapotřebí mnohem víc. Z tohoto hlediska motivy aktivistů kolem Kroměřížské výzvy chápu.

Plně souhlasím s bodem 7 výzvy, kde se praví, že potřebujeme

morální autoritu, která bude vzorem pro celý národ, slušného člověka, za něhož se lidé nebudou muset stydět.

Ani s dalšími body výzvy nemám zásadní problém. Jen mě napadla kacířská myšlenka. Nejde o skrytou podporu konkrétního kandidáta, na němž by se iniciátoři Pelotonu, jak se to celé jmenuje, snadno shodli? Konkrétně: Nejde nakonec o skrytou podporu pro kandidaturu Tomáše Halíka?

Do toho přichází odezva Michala Horáčka. Nevím, jestli by byl dobrým prezidentem z hlediska „politického“ (možná i bez uvozovek), ale jako morální autorita bezpochyby ano. Chceme-li mít na Hradě inteligentní osobnost (nikoli inteligentního plebejce), pak Horáček tato kritéria splňuje.

Že jde o člověka s brilantním úsudkem dokázal tím, jak na „Kroměříž“ (na svém facebooku) zareagoval. Říká, po mém soudu zcela správně, že

je právem jakéhokoli názorového sdružení jmenovat svého kandidáta. Ale i kdyby iniciátory společenství, jakým je třeba Kroměřížská výzva, byl kdokoli ... s jeho pomocí zvolený prezident bude muset upřednostňovat jeho názory a jeho hierarchii hodnot.

Přesně tak to je. Pokud by si chtěl budoucí kandidát zachovat to nejcennější, co má, tedy vlastní nezávislost, musel by odpovědět stejně jako Michal Horáček, který říká naprosto jasně:

...taková představa a takový postup mi nejsou vlastní. Nechci žádný takový mechanismus. A už vůbec ne takový, který bude vybírat kandidáta podle přání jeho iniciátorů.

A upřesňuje:

Budu-li kandidovat, pak jako kandidát, jehož vztah s občany není zprostředkovaný. Bude přímý, tak jako je přímá česká prezidentská volba. Předstoupím-li, prohlásím: „Tohle je můj program. Říká, co chci zastávat a proti čemu se stavět. Nemusíte s ním souhlasit, vím, že máte vlastní hlavu. Ale buďte si jistí, že jej žádné partikulární zájmy neovlivnily. Nejsem a nebudu dlužen nikomu nic - pouze občanům, kteří mi na základě zveřejněného programu dali svou důvěru. Pokud mi z jejich rozhodnutí bude funkce svěřena, budu jim i ostatním splácet dluh jeho energickým a důsledným naplňováním.“

Inteligentní slovo inteligentního muže, k němuž není co dodat.

Kocáb, nebo Horáček? V mém případě: B je správně.

Nechci předbíhat událostem, ale v této chvíli mám pocit, že bude koho volit...