Proč se bojím, že nám zlomyslná radost rychle zhořkne

Co udělají policisté, když dojde ke zločinu, veřejnost volá po potrestání viníků a oni stále nemají pachatele? Všechny policie na světě jsou v tom v zásadě stejné. Když tlak veřejnosti a nadřízených začne být neúnosný, najdou si nějakého chudáka, který se nedokáže bránit, a který je dostatečně nesympatický. Toho pak předhodí veřejnosti jako domnělého viníka.

V Čechách jsme to naposled zažili, když došlo v Praze v Troji k brutální a důmyslně provedené vraždě školačky. Policisté nakonec našli zlodějíčka se sníženou inteligencí, který byl pro účel viníka dostatečně vhodný. Blamáži se vyhnuli tak, že zlodějíček ve vězení za nevyjasněných okolností zemřel. Rychlé vyšetřování ukázalo sebevraždu a také ukázalo, že údajný viník jednal bez kompliců. Vše ke spokojenosti veřejnosti i bezpečnostních složek.

Dnes ale máme jiné starosti. Korupce v politice (ať už skutečná nebo domnělá) překročila všechny únosné meze a policie ani prokurátoři se už nemohou vymlouvat, že jim někdo brání konat. Roste tlak na nalezení náhradního cíle.

Takže tu máme noční zásah na předsednictvu vlády, maskované komando a zatýkání. Jenže už druhý den se místo velké korupční kauzy rýsuje trapas. Policisté nejenže nejsou schopni vznést smysluplné obvinění, ale nemají ani žádné pořádné podezření!

Stačí shrnout, co bylo údajným důvodem k akci.

První záležitost. Pár poslanců přestalo dělat vládě potíže a za odměnu dostalo teplá místečka ve státních podnicích. To je naprosto běžný postup, který se používá všude na světě. Tedy ve všech demokratických státech, kde se respektují lidská práva (třeba v Severní Koreji se s potížisty zachází trochu jinak). K čemu jinému státní podniky jsou? Kdyby neměly tuhle funkci, byly by už dávno privatizovány. Kdyby to mělo být považováno za trestný čin, museli by být ve vězení všichni premiéři na světě (a většina ministrů).

A druhá záležitost? Partnerský trojúhelník předsedy vlády? Kvůli tomu jsou podnikány noční razie? Skoro to působí dojmem, že policisté si přivydělávají jako externí reportéři Blesku.

Zkrátka, za celou slavnou obrovskou zatýkací akcí, kterou policisté za dokonalé souhry s médii předvedli veřejnosti, není vůbec nic. Dokonce ani malé podezření! Ani dohození zakázky za pár tisíc. Ani podezření ze zanedbání. Vůbec nic! Prostě trapas.

Je tu vlastně jediná věc, která stojí za povšimnutí. A sice, kdo je ten, koho policisté odhadli jako opravdu bezmocného. Tak bezmocného, že si vůči němu mohou dovolit cokoliv. Když si před časem zkusili podobnou akci na Českou televizi, přišel o místo jejich šéf – sáhli příliš vysoko. Netroufnou si ani na Kalouska nebo Sobotku. Cenu pro nejslabšího a nejbezmocnějšího politika v zemi dostal – její předseda vlády! Do něj si může kopnout každý.

Někdo z toho možná má zlomyslnou radost. Bojím se ale, že nám ta radost dlouho nevydrží.