Včera ráno jsem si přečetl článek, o kterém jsem se domníval, že je citací projevu nějakého zarytého komunisty. Takového, co se zapomněl hluboko v minulém století. Nebylo to retro. Byl to Jiří Paroubek.

"Je pro nás nepřijatelné, aby čeští lidé, kteří mají nižší příjmy, platili za stejné služby více než občané jinde v Evropě. Proto obnovíme státní dohled nad cenami."

Tak tuto větu ze sebe ve čtvrtek dostal Jiří Paroubek, když zahájil volební kampaň v Ostravě. ČSSD prý prověří ceny právě za elektřinu, plyn, vodu, ale i bankovní či telekomunikační služby, v případě vítězství ve volbách zavede přísné regulace, a tím i „zkrocení cen“. Vzpomněl jsem si při tom na skutečnost, jak se socialisté bijí do prsou křičí na všechny strany věty typu „kapitalismus selhal“. Uvědomil jsem si, že skutečný kapitalismus ještě nikdy nikde nebyl v plné síle zaveden, protože byl vždy křiven a utlačován socialisty.

Před mnoha lety vyřkl jeden člověk jiné památné věty. V kontextu nejnovějších cílů ČSSD považuji za nutné a žádoucí je občanům připomenout. Čtěte pozorně, prosím, opravdu to stojí za to.

„Dnes je nespravedlivý rovnostářství, krajně nespravedlivý. To je to hlavní s čím se musíme rozejít. Rovnostářství, já už to říkal ráno, platilo tehdy, když šlo o to, aby každý se najed, někde bydlel, něco na sebe oblékl, do něčeho se obul. To bylo správný. Ale dnes, jestli bude mít takový auto, makový, takový byt, onaký byt, takový nábytek, onaký nábytek, to musí být na základě výsledků jeho práce, jeho příjmu, jeho mzdy a ta mzda musí být spravedlivá, a to je jeden z kardinálních problémů, před kterým stojíme. Abychom byli schopni říct každému, tys udělal toto, přísluší ti toto, tys udělal to, přísluší ti to. A stane se, že udělal míň, než dostával peněz, a tedy dostane míň těch peněz. Na to my nejsme zvyklí, zatím, na to nejsme zvyklí. Ale to se vyžaduje, u nás je taková představa, jednou jsem dostal peníze, dosáhl nějakou úroveň, tak to jako buď víc, a nebo do smrti. Néé, jestli to nezvládám, tu funkci, no tak vodejdu a budu brát třeba třetinu zítra, podle toho co dělám a jak dělám, musím brát peníze. A to, tohle pomoc, tohleto, tu atmosféru vytvořit, pomoci vytvořit, to je to nejdůležitější, abych tak řekl, aby lidé chápali tuto nově, ale správně chápanou spravedlnost, že žít může každý tak, pokud samozřejmě nepotřebuje sociální pomoc, jak kvalitně a výkonně pracuje. A jak bude žít, co si za to pořídí, co si koupí, no to už my nemůžeme určovat, to bude určovat on, jeden si postaví domek, druhý si koupí první auto a potom teprve domek, třetí pojede na zájezd někam, čtvrtý to dá já nevím do toho, pátý do toho, to už my těžko určíme, to už je svoboda toho člověka, i když se budeme snažit to nějak ovlivňovat, cenama a jinými formami.“

Na základě výše popsaného jsem došel k nezvratnému závěru, skládajícího se ze dvou bodů:

1) Současná ČSSD je horší než komunisté.

2) Řadoví členové této strany, kteří chtějí obhajovat socialistické ideály, by si měli jako povinnou literaturu přečíst projevy Milouše Jakeše (nabízím zde pohled na několik jeho až k nevíře osvícených úvah) a pak se zbavit nejen lidí typu Vlček, ale celého svého vedení. Voláte po revolučních metodách? Dobrá, zaveďte je nejprve v České straně sociálně demokratické a pak se možná vraťte na politickou scénu

Autor je členem Republikového předsednictva Strany svobodných občanů

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora