Proč nacházejí výpady proti Evropské unii tolik dychtivých čtenářů, je vcelku jasné. Současné evropské vedení totiž lavíruje mezi politickou korektností a občasným závanem zdravého rozumu.

Pokud se jen trochu podíváme na statě tvrdě kritizující EU a vybízející k odchodu Česka z EU, nalézáme u těchto článků nejen vysokou čtenost, ale i značnou podporu ze strany čtenářů. Platí jakoby přímá úměra, čím víc to autor EU „osolí“, tím vyšší čtenářský ohlas může očekávat. Jako by všechno špatné od EU pocházelo a pokud bychom snad v EU nebyli, žili bychom si „lépe a radostněji“. Tak vyznívá i článek Františka Matějky. Jsme již, podle Matějky, ve „třetí světové válce“, jen si to vlastně nechceme přiznat.

V jednom s panem Matějkou souhlasím bez výhrad. Problémem vztahu obyčejného člověka k EU není „nedostatek informací“. Dnešní levicová vláda na čele s premiérem Sobotkou tak může „více informovat“, ničemu ale nepomůže.

Problém je totiž zcela jinde. Evropany, Čechy a Češky nevyjímaje, zajímají aktuální informace o tom, co se právě v Evropě děje, nezajímá je dění za zdmi bruselských úřadů o dalších „chytrých“ nápadech, které nám mají pomoci „lépe žít“.

Na rozdíl od Františka Matějky si však nemyslím, že by rozbití EU znamenalo pro „obyčejného člověka“ jenom samé výhody. I u nás máme zdatné byrokraty, kteří i z původně chytré myšlenky udělají neživotaschopný paskvil. Bruselská byrokracie je jen jakousi nadstavbou té naší, české. Na podstatě dnešní imigrační vlny by se bez existence Unie nezměnilo zřejmě vůbec nic. Běženci by se stále chtěli dostat hlavně do Německa a Velké Británie. Naše policie by pravděpodobně zajistila stejná množství běženců a poptávka po zařízeních, kam by měli být běženci umístěni, by nebyla menší.

EU nemůže za všechny hříchy světa, podobně jako za ně nemohou Spojené státy či Rusko. Na rozdíl od jasně definovaných států se svými vládami a kompetencemi ale EU nabízí jenom jakýsi „loutkový režim“, který z povahy věci nemůže mít pravomoci vlády jasně definovaného státu. Evropští socialisté z tohoto důvodu volají po ještě větší integraci (prezident Hollande). Hlasy, které nepopírají existenci Unie a přitom za hlavní a rozhodující považují stále pozice členských států EU, jsou málo slyšet. Nejvíce se daří radikálům, kteří by EU nejraději odepsali.

Bez Evropské unie by nám bylo lépe? Jak komu. Přitom Česko patří v EU mezi slušný průměr. Byli bychom i bez Unie doslova „odsouzeni“ spolupracovat nejen se svými nejbližšími sousedy, ale více méně na formátu současné EU. Nejsem pro to, abychom se špinavou vodou vylili z vaničky i dítě.