Obecné referendum bylo jedním z „hitů“ předvolební kampaně ČSSD před posledními sněmovními volbami. Nyní je jasné, že to byl jen jeden z planých slibů. Jeden z mnoha...

ČSSD se v době své opoziční role soustředila na trvalé odmítání všeho, s čím kdy přišly pravicové vlády. Slíbila, že zruší poplatky u lékaře, které jsou „asociální“, i stalo se. Zeptejte se dnes lékařů na počty těch, co si k nim opět chodí popovídat! Slíbila, že zruší „třetí pilíř“ důchodového připojištěni, a provedla to (za velmi mírného nesouhlasu ANO). Místo toho „vymyslela“ geniální tah trvalého vázání důchodového účtu na rozpočet státu, a dál vláda pod vedením ČSSD „solí“ miliardy do deficitního financování důchodového účtu.

Nicméně obecné referendum jako zákon sice poslaneckou sněmovnou prochází jaksi „langsam“ , je však už jasné, k čemu být referendum nemůže. Jiří Dienstbier už v březnu tohoto roku tvrdil, že o uprchlících by obecné referendum být nemohlo, připustil jen referendum o „ekonomických“ uprchlících, což jsou v jistém slova smyslu i ti, co utíkají před válkou.

Po brexitu je však jasno i v další otázce, o čem by referendum podle ČSSD být nemohlo. Je jím otázka našeho setrvání či odchodu z EU. Na to nemáme podle Sobotky kvalifikaci k odpovědnému rozhodnutí.

To, co bych si já osobně nejvíce přál, však není ani referendum o EU. Doufám, že se příští parlamentní volby stanou referendem o tom, že ČSSD skončí opět v opozici. O změnu ve fungování EU se totiž nemůže v žádném případě starat strana, která byla až do poslední chvíle příznivcem trvalé integrace států EU a teprve nyní křičí, že si to „takhle nepředstavovala“. Nenechme proto ČSSD rozhodovat o změnách v EU, stejně by to bylo k ničemu.