Tak jsem se dočetl, že ČSSD presidenta Zemana nepozvala na svůj sjezd. Asi proto, že by jim zase předhazoval, jak stranu - kterou on vybudoval - přivedli k úpadku. Havlistické křídlo ČSSD to dotáhlo ze 30 na 20 procent. Jistě jsou na sebe pyšní.

Upřímně řečeno, od doby co ČSSD prosadila asociální zákon o boji proti oteplování, téhle straně nerozumím. Proč se v třídním konfliktu mezi „kavárnou“ (Schwarzenberg) a „hospodou“ (Zeman) staví na stranu kavárny? Sociální demokracie přece vznikla z dělnického hnutí, ne? Ve škole jsme se učili, že byla založena 7. dubna 1878 se v břevnovském hostinci U Kaštanu. Všimněte si, že nevznikla v kavárně Slávie ani v jiném nóbl podniku. Soc-dem měla zastupovat zájmy dělnické třídy, tedy těch, jimž dnes pravdoláskaři nadávají do „buřtožroutů“.

Doba se ale změnila. Všimněte si, že sociální demokracie v presidentských volbách místo Zemana vždy podporovala raději havlistické kandidáty typu Dienstbier či Švejnar? Příštím kandidátem ČSSD na presidenta nejspíše bude páter Halík.

Pravdoláskařské křídlo vede zasloužilý ekolog Vladimír Špidla. Dodnes jako „šéf poradců“ premiéra Sobotky funguje jako jakási šedá eminence strany. Právě za Špidlova premiérování sociální demokracie (Libor Ambrozek) připravila asociální zákon o podpoře obnovitelných zdrojů (Špidla už ho podepsat nestihl, byl odejit). Podle tohoto zákona lidé žijící v podnájmu, musejí přispívat majitelům domů, aby si na střechu mohli dát solární panely. Podivné přerozdělování od chudých k bohatým.

Dovedete si představit, že by J.B.Pecka Strahovský dělníkům řekl: „Tak chlapi, pojďme se složit, aby pan továrník měl levnější topení.“?

Ptáte se, proč zákon o boji proti oteplování označuji za havlismus? Odpovídá to přece ekologické doktríně Římského klubu, jehož byl Havel českým lídrem (viz článek O Havlově členství v Římském klubu se nemluví). Římský klub za svůj cíl prohlásil zastavení hospodářského růstu (Limits to Growth, 1972). To samozřejmě není program pro dělnickou stranu. Je to program elit. Ti nahoře růst nepotřebují, oni už mají dost. Růst potřebují jen ti dole, aby se vyhrabali z chudoby. Proč elity o růst nestojí, to krásně vysvětlil sociolog Petr Hampl v „Eseji o Metternichovi a Merkelové“.

Dokonce i do europarlamentu ČSSD vyslala v roce 2014 pravdoláskaře, člověka, který prosazuje zastavení prosperity a ekonomického růstu. Malthusiánského sociologa Kellera. Četli jste Thomase Malthuse? Jak navrhoval zvýšit úmrtnost chudých, aby se předešlo přelidnění? Milan Šálek asociálnost „socialisty“ Kellera přesně analyzoval v článku „Lídr ČSSD proti střední vrstvě a ekonomickému růstu“. Ukázka Kellerova myšlení: „Volba, před kterou dnes stojíme, je osudová. Pokud se nezřekneme blahobytu, sami máme možná ještě šanci nějak dožít; budoucí generace ji již mít nebudou...“ To má být levicový program? V zájmu dělnické třídy je naopak hospodářský růst, kde dělník dostane poctivý podíl na tomto růstu. Bezrůstová společnost znamená lidi bez práce.

Na Havla toto křídlo soc-dem navazuje i v zahraniční politice. Senátorka Gajdůšková navrhlazrušit „Klausovu výjimku“. Díky ní nebudeme chráněni proti Sudeťákům. A válečný jestřáb Zaorálek zase pokračuje v politice „humanitárního bombardování“. Kdyby to bylo na něm, už jsou tanky NATO na Rudém náměstí.

ČSSD zkrátka ovládlo havlistické křídlo a strana se přestala chovat jako řádná levice. Voliči nejsou ovšem slepí a tuto zradu programu potrestali. Místo stabilních 30 % najednou ČSSD ve volbách získává pouhých 20 % hlasů. A to prosím v situaci, kdy její úhlavní protivník ODS je v rozkladu!

1992: 6,5 % hlasů

1996: 26,4 % hlasů

2002: 30,2 % hlasů

2006: 32,3 % hlasů

2010: 22 % hlasů

2013: 20 % hlasů

Jedním z těch voličů, kteří tehdy odešli, jsem i já. Nedá se ale říci, že by voliči opouštěli sociální demokracii. Je to naopak. Sociální demokracie opouští je. Pokud ČSSD nechce skončit jako desetiprocentní malá strana, měla by se vrátit ke kořenům. Znovu se orientovat na růst ekonomiky. A nikoli na Špidlovu ekonomiku bezrůstovou, které se někdy - pro zmatení veřejnosti - říká nepřesně „trvale udržitelný růst“.