Ve smršti obvinění a dohadů, jak to bylo s letošní předvolební dovolenou v italském Toskánsku, by se neměly ztratit úvahy, o co vlastně v podzimních volbách půjde. Jednu z nich si dnes přečteme. Ve zprávách z Jižní Ameriky se často dovídáme, jak se tam jaksi s křížkem po funuse rozmáhají revoluční režimy, ale legraci si z toho můžeme dělat jen na druhém konci světa. Bezbřehou touhu po moci vždycky provází hledání lidí, kteří budou v jejím zájmu obětováni. Ale není revoluce jako revoluce - přesvědčíme se o tom v pařížském Louvru při pohledu na obraz, který pomáhal zažehnout výbuch romantického malířství.

Běž domů, Ivane - tak zněla kdysi písnička namířená proti sovětským okupantům. Její citaci použil jako titulek své krátké úvahy v bratislavském deníku Sme jeho osvědčený komentátor Peter Schutz. Ten si v českých médiích všiml, že veřejnost v sousední zemi se zajímá o kompromitující fotografie bývalého premiéra Mirka Topolánka z italské dovolené daleko vytrvaleji než o zprávu o vyhoštění ruských agentů z Prahy. Ty dvě informace zdánlivě vypovídají o zcela rozdílných tématech, ale obě aféry mohou souviset daleko více, než by bylo zdrávo.

O tom, že se Moskva stále více angažuje ve střední Evropě, jejíž část kdysi ovládala, svědčí nejen rozbory západních odborníků, ale i strategické dokumenty samotného Kremlu. Reakce ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, že vyhoštění diplomatů je další česká provokace, nebyla úplně na místě už proto, že pochybný diplomat z ruské ambasády si před pár lety musel sbalit kufry a odjet i z Bratislavy. Nutno připomenout, že to ještě vládl na Slovensku premiér Mikuláš Dzurinda.

Nebezpečí obnovené expanze východní velmoci popsali nedávno bývalí státníci z našeho regionu v dopise americkému prezidentovi Baracku Obamovi. Pisatelé vyjádřili obavu z recidivy Ruska jako revizionistické síly, která příliš neakceptuje svrchovanost a nezávislost zemí střední Evropy. Nikdo netvrdí, že se sem Rusové vypraví opět na tancích, aby tu zavedli komunismus. Moskva má už modernější výzbroj v podobě oživených sítí proruských agentů, energetické karty i kapitálových investic. Slovenským příkladem je třeba širokorozchodná železnice a společný podnik s ruským plynárenským gigantem Gazpromem.

Intervenování ve střední Evropě se projevuje i podporou navenek ryze domácích iniciativ prospívajících zájmům Ruska, které se snaží posílit své postavení na ztraceném teritoriu a oslabit jeho zakotvení v euroatlantickém spojenectví. Moskva se vytrvale a všemi prostředky snaží obnovit svůj vliv na politické a ekonomické rozhodování středoevropských států, aby odpovídalo ruským zájmům.

Slovenský komentář připomíná, že kandidát na českého premiéra Jiří Paroubek, který razí zahraničně-politickou linií všech azimutů, se nedávno setkal s ruským premiérem Vladimírem Putinem bez doprovodu českého velvyslance. Veřejnost se pak dověděla, že se také mluvilo o předvolební kampani sociální demokracie, jejíž součástí má být odpor proti plánovanému americkému protiraketovému radaru v Brdech. Ruskému hostiteli se to jistě dobře poslouchalo. Skandál ani nedozněl a už vidíme fotky z Topolánkovy dovolené, které dal médiím bývalý ředitel české rozvědky, který úzce spolupracuje s poradcem Jiřího Paroubka.

Podezřením, že agenti s fotkami pracovali na objednávku, se uzavírá oblouk, nad kterým svítí předtucha některých českých analytiků - Českou republiku čekají v říjnu nejdůležitější volby v jejích dosavadních krátkých dějinách. Jejich výsledek bude mít vliv na orientaci české zahraniční politiky.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6