V normální firmě by za takový propadák v boji s konkurencí, jaký v krajských volbách utrpěla ODS, nedostal žádný z poradců a marketingových inženýrů zaplaceno a šéf by na nejbližším představenstvu dostal padáka. Politická strana však není firma, odpovědných šéfů i poradců je moc a odpovědnost se těžko hledá.

Jedna věc se však zdá jasná. Voliči, kteří přivedli ODS k moci před dvěma lety, nejsou spokojeni. Taky těžko mohou hledat nějaký výraznější důvod k nadšení. Před dvěma lety volili reformy, protože vědí, že jsou důležité pro spokojený a sytý život jejich dětí. Vláda zmítaná vnitrokoaličními spory se však vzmohla na reformy jen velmi mělké a jen velmi zdrženlivě prováděné, takže jejich výsledky jsou v poločase vládnutí pouze matné, špatně viditelné a hlavně zpožděné. Daňový systém není jednodušší a podstatná část podnikatelů, naprosto zásadního voličského jádra ODS, platí nikoli nižší, ale vyšší daně, protože se jim zvýšil strop pro placení zdravotního a sociálního pojištění. A zaměstnanci, kteří ten strop získali, to pocítí výrazněji až v následujících výplatách.

Rozpočtový deficit sice klesl, ale nikoli kvůli úsporám a škrtům, ale proto, že vyšší růst přináší vyšší příjmy a Kalousek na rozdíl od Sobotky není ochoten je hned rozfofrovat.

Penzijní reforma je ve fázi klubání a to, co je z její skořápky vidět, sice neurazí, ale ani nenadchne. Bič na lidi, kteří nejsou ochotni pracovat, byl sice upleten, ale do pořádného zapráskání s ním zbývá ještě hezkých pár týdnů. Jen Julínek vyrazil v kurzu, v němž ho vyslali jeho voliči, ale neustále oslabovaný koaličními partnery, nedostatkem vlastního charizmatu i komunikačních dovedností a slabou podporou ve vlastní straně zatím moc daleko nedoběhl.

Takže je to naopak, než jak se snaží tvrdit s triumfalistickým chechtáním Jiří Paroubek. Pokud chce vláda zachránit výsledek v dalších volbách, nemůže teď nastat konec reforem, ale naopak jejich začátek. Nutno říci, že vládní strany nejsou bez šance, protože šéf ČSSD bude nyní lépe vidět a jeho výroky, podle kterých "jenom politicky naprosto stupidní lidé volí proti ČSSD", ukazují, že povolební projev v červnu roku 2006, ve kterém Paroubek své odstavení od moci označil za puč podobný tomu z února 1948, nebyl náhodným úletem. Dost lidí si toho všimne a strach z návratu tohoto muže do Strakovy akademie zesílí.

Po lekci z volebního marketingu a prodávání vlastních úspěchů dostane nejspíš Mirek Topolánek ještě jednu lekci. Už za pár dní uvidí v krajích, které ovládne ČSSD s tichou či hlasitou podporou komunistů, jak se dělá taková "noc dlouhých nožů". Zatímco jeho vláda i jednotliví ministři, jak dobře vědí lidé pohybující se v prostředí byznysu, dodržovali politické dohody o rozdělení vlivu ve firmách a na úřednických postech, na nichž jde o rozdělování zakázek a přístup k penězům z EU, tak takový David Rath se ve středních Čechách "už nezakecá". Klíčové pozice zasednou lidé vděční a spolehliví typu opilce Kotta, který svého času po odchodu ze Sněmovny našel útočiště v Rathem spravované VZP a dokázal to svému zachránci i s patřičnými úroky vrátit. Sociální demokraté dovedli v osmi letech své vlády personální čistky k dokonalosti, jíž se Topolánek ani nepřiblížil.

Ve firmách ovládaných ministry ODS tak i po dvou letech sedí či donedávna seděli na klíčových pozicích lidé z ČSSD (či za její vlády dosazení) a nadále se uzavírají smlouvy s firmami blízkými opoziční straně. Stačí se podívat na Českou poštu, České dráhy, Správu železniční dopravní cesty, Čepro a mnoho dalších. Není tohle vysvětlení, proč měla ČSSD na krajské volby největší rozpočet ze všech zúčastněných?

MfD, 20.10.2008