Můžeme se snad z covidu vyhrabat jinak?

Dosluhující kabinet vyhlásil další nouzový stav, a kromě toho vytasil zbraň těžkého kalibru – povinné očkování. Máme jiné řešení?

Česko lítá v dalším nouzovém stavu. Pandemie covidu se dostává mimo kontrolu. Nakažených přibývá, nemocnice přetékají covidovými pacienty, jednotky intenzivní péče se dostávají na hranu kapacit. A lékaři připouštějí, že se budou muset rozhodovat, koho zachránit, a koho ne.

Vláda zavedla novou sadu zákazů. Zakazuje vánoční trhy (a nechává fungovat ty farmářské), zapovídá pít alkohol na veřejnosti, zavírá jídelní koutky v obchodních centrech, zkracuje otevírací doby restaurací, omezuje účast na veřejných akcích…

K tomu kabinet chystá další gigantické kompenzace, na které praskne další hromada vládních dluhopisů. A jako po každém nouzovém stavu, leckterému našinci po téhle polízanici zůstane ještě větší nouze.

Opisovat nestačí

Členové kabinetu se přitom hájí argumentem „děláme to, co sousední státy“. Jinými slovy, opisujeme.

První podzimní inspirací se pro kabinet stal bavorský model, který vykazuje neočkované z veřejných akcí. U zákazu vánočních trhů se vláda odvolala kromě Bavorska také na Sasko.

Poté, co rakouská vláda vyhlásila záměr zavést povinné očkování proti covidu, začala česká vláda vymezovat skupiny obyvatel, pro které by takové opatření zavedla. A Andrej Babiš, který ještě počátkem listopadu ujišťoval, že rakouskou cestou nepůjdeme a o povinném očkování nemůže být za jeho premiérství řeč, najednou takové řešení začal prosazovat pro všechny nad padesát.

Je přitom patrné, že opatření vyhlášená se začátkem nouzového stavu mohla leccos zachránit před několika týdny, kdy epidemie ještě nebyla tak rozjetá, kdy počty nakažených byly srovnatelné s německými čísly a také – kdy ještě nebyly postavené stánky na vánoční trhy.

Vláda však s nimi vyčkávala až na dobu, kdy bude moci alibisticky ukázat na ty, kteří to tak dělají.

Promrhaný čas

Vláda promrhala spoustu času. Testování, které by monitorovalo šíření viru v populace, v létě téměř ustalo a očkování vázlo, aniž by se tím kabinet znepokojoval.

Stačilo se podívat na web Our World on Data. Z jeho dat bylo patrné, že na počátku léta výrazně zaostáváme v proočkovanosti, zejména za Portugalskem, ale třeba i za Švédskem či Dánskem. Bylo jasné, kde hledat inspiraci.

V těchto zemích mají populaci o deset až dvacet procent proočkovanější, v kategorii seniorů se blíží sto procentům. A je to znát. Zaznamenávají sice přírůstky nakažených, poměřováno lidnatostí jsou ovšem tato čísla výrazně nižší. A několikanásobně nižší jsou potom u hospitalizovaných.

Očkování ve střední Evropě má kdovíproč mizernou pověst a vyvracet mýty či přemlouvat ty, kteří vakcinaci pokládají za poškozování zdraví, je těžké. Vláda leccos pro propagaci očkování udělala. Jenže opomenula to, že měla být zaměřena na ohroženou populaci, zejména seniory, u které vakcinace významně snižuje vyhlídky na hospitalizaci, pobyt na jipce a úmrtí.

Ministerstvo zdravotnictví také nevyslechlo početnou skupinu lékařů. Ti upozorňovali, že je nutné vytvořit jednoduchý systém přednemocniční péče a léčby, který by mohl pomoci významnému počtu nemocných předejít vzniku covidových komplikací. A tím také hospitalizaci.

Výsledkem je, že po vládě, která vyhlašovala Tečku za covidem, zůstává velký vykřičník.

Je nutný těžký kalibr?

Bilance obětí covidu se dostala na hranici 33 tisíc. A to se už dá poměřovat s takovými městy jako Kolín, anebo Cheb. Zkuste si představit, že jeho obyvatelé vymřeli a vy procházíte po pustých ulicích, aniž byste narazili na živého člověka.

Jak tuhle opakující se covidovou kalvárii zastavit? Dosluhující vláda se inspirovala ve Vídni, změnila názor a přiklonila se k povinnému očkování seniorů a profesních skupin.

Liberál se může ptát, zda je skutečně nutné vynucovat očkování vyhláškou a hrozbou sankcí. Vyčerpali jsme veškeré argumenty pro vakcinaci?

Příští ministr zdravotnictví Vlastimil Válek chce přesvědčovat seniory k očkování. Po dobrém. Jaké přesvědčivější argumenty však může dodat než čísla dokládající převahu, jakou mezi hospitalizovanými na ventilátorech mají neočkovaní senioři? A tyto cifry jsou přece známé. Takže ruku na srdce, má tady ještě liberální přístup šanci?

Nutit někoho k očkování může být na jedné straně leckomu proti srsti. Na straně druhé se však lze ptát, zda je normální situace, kdy stát bezplatně nabízí vakcíny (tedy prevenci nemoci) a současně těm, kteří je odmítnou, hradí léčbu covidu-nemoci v plném rozsahu. A ta může dosáhnout stovek tisíc.

Zajistit vysokou proočkovanost, a tím také vyřešit přeplněné nemocnice, by bylo možné i bez povinné vakcinace. Jednoduše tak, že neočkovaný by zaplatil rozdíl mezi cenou vakcíny a náklady na léčbu. Anebo aspoň část tohoto rozdílu.

Byl by to ukázkově liberální přístup. A patrně by většinu odpíračů očkování přiměl k tomu, aby vakcínu přijali. V této zemi však neuskutečnitelný.

Takže povinné očkování, co myslíte?