I tak by se dalo interpretovat to, co se stalo po návratu vrchního státního zástupce dr. Vlastimila Rampuly do úřadu dne 22. února 2012, když Městský soud v Praze vyhověl žádosti pana Rampuly, který podal žalobu proti svému odvolání z října minulého roku.

Jak se dalo očekávat, sotva byl vrchnímu státnímu zástupci umožněn návrat do úřadu a funkci mu předal dočasně jmenovaný vrchní státní zástupce Stanislav Mečl, jako zázrakem se uzdravil i jeho náměstek dr. Libor Grygárek. Ten odešel na nemocenskou, když dr. Mečl navrhl 7. února 2012 jeho odvolání a poté, co na něj ministr Pospíšil kvůli údajným pochybením ve vyšetřování kauzy Mostecké uhelné společnosti a kvůli jeho pochybným kontaktům zvláště s podnikatelem Romanem Janouškem, jehož případ právě státní zastupitelství vyšetřovalo. Kontakty potvrzovaly výpisy z jeho mobilního telefonu, které unikly na veřejnost. Z toho lze usuzovat, že bezpečnostní složky se soustředily při vyšetřování kauz, které na tomto úřadě nebyly nikdy dovedeny do konce, hlavně na dr. Grygárka, protože právě s jeho jménem jsou nejčastěji spojena vyšetřování i dalších případů, jako je Škoda Plzeň, ČEZ, nákupy Pandurů, Gripenů, aféra Promopro, kauza Drobil a Knetig či podezření kolem předražení různých aktivit Dopravního podniku a tunelu Blanka.

Souběžně s odposlechem Grygárkova telefonu bylo s největší pravděpodobností instalováno v Grygárkově kanceláři i odposlouchávací zařízení, které večer 17. února 2012 technici bezpečnostních složek v kanceláři za asistence dr. Mečla, který jim otevřel kancelář, demontovali, protože už nebylo zapotřebí a naopak hrozilo nebezpečí, že by ho mohl někdo odhalit. Lze tak usuzovat i z toho, že mluvčí Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Pavel Hanták oznámil, že informaci nemohou potvrdit ani vyvrátit, což ve skutečnosti prakticky vždy znamená potvrzení. Připomeňme, že právě tato bezpečnostní složka již vyšetřovala v minulosti závažný únik jména utajovaného svědka v kauze Pandury, když podezření padlo právě na Vrchní státní zastupitelství v Praze. Únik ohrozil celé vyšetřování tohoto případu.

Otázka, kterou si však musí v této souvislosti každý analytik položit, zní: Proč se pracovníci bezpečnostních složek při této akci nechali natočit na videozáznam, když o kamerovém systému na Vrchním státním zastupitelství nutně museli vědět? Poslal tam jejich velitel úmyslně jen techniky bez operativců, kteří by s jejich pomocí dokázali předem vyřadit kameru z činnosti a simulovat její poruchu, aby se pak nechal dr. Rampula vyprovokovat k fatálnímu selhání? Byly zároveň právě proto v pracovně dr. Grygárka zanechány stopy, aby dotyčný přišel na to, že v jeho místnosti někdo byl? Nebo techničtí pracovníci bezpečnostní složky byli takovými neprofesionály, že si chyby, které udělali, ani neuvědomovali?

Budeme-li spekulovat, dojdeme k závěru, že tato varianta se zdá být velmi nepravděpodobná. Spíše lze spekulovat o tom, že vzhledem k závažnosti kauz, které se vyšetřují a které sahají velmi vysoko, protože právě z nich se s největší pravděpodobností financují politické strany, už policie tušila předem, že Městský soud dr. Rampulu do úřadu vrátí, chyby učinila úmyslně a dr. Rampula v křeči pomsty vše okamžitě zveřejnil, ač měl o návštěvě neznámých lidí informovat pouze své nadřízené, aby nemařil vyšetřování. To však neučinil, protože se jim údajně nedovolal, jak oznámil médiím. Otázka taky je, jestli neměl dr. Rampulu o celé akci informovat při předání dr. Mečl. I na tuto otázku doposud odpověď chybí.

I když stejně je možné spekulovat i o tom, že dr.Rampula se s někým o zveřejnění radil a bylo mu přislíbeno, že soudy ho v úřadě opět udrží. I tato spekulace by totiž mohla mít oporu v tom, že jde o záchranu celého systému, na jehož základech náš politický systém dnes funguje. Generál Karel Randák, bývalý ředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace, mi potvrdil, že krok dr. Rampuly je zcela nestandardní a že o tom, co činí, musel vědět. V trestním zákoně za trestný čin ohrožení utajované informace z nedbalosti je sazba až do tří let.

Změnit stávající systém u policie, na státních zastupitelstvích a na soudech - i když se manipulace asi netýká hodně lidí, na to stačí na každém úřadě jeden nebo dva - by znamenalo transparentně financovat politické strany, a tedy zprůhlednit toky peněz, z kterých si zprostředkovatelé berou miliony a stát tím přichází o miliardy. Jelikož se tak ale děje de facto celých dvacet let, jsou ve vyšetřovaných kauzách zapleteni skoro všichni, kteří se v naší politice pohybují dlouho, a proto se změnami na Pražském vrchním zastupitelství cítí být ohroženi. Potvrdil to nepřímo vlastně i sám dr. Rampula, když jako první změnu, kterou chtěl po odchodu dr. Mečla učinit, navrhl odvolat šéfky odborů dr. Soňu Bělohlávkovou a dr. Petru Pavlánovou, které hodlaly odložené velké kauzy začít řešit, a všechnu důležitou agendu zase dal do působnosti dr. Grygárka, který se zdá být tou hlavní figurou na Vrchním státním zastupitelství v Praze a na nějž padlo i podezření při úniku jména utajovaného svědka v kauze Pandury. Dr. Vlastimil Rampula je zřejmě jen víc vidět.

Dobrá zpráva v této souvislosti z neděle zní: ODS, TOP 09 i sociální demokracie se dohodly, že nejvyšší státní zástupce se osvědčil a vláda by ho neměla odvolávat.

Psáno pro ČRo 6

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

Autor je novinář a spisovatel