Klára Šimáčková Laurenčíková, zmocněnkyně vlády pro lidská práva, národní koordinátorka pro adaptaci a integraci uprchlíků z Ukrajiny a náměstkyně ministra pro evropské záležitosti vzkazuje senátorům a senátorkám prostřednictvím svého Twitteru.

Tento vzkaz bude osobní. Včera jsem v Senátu seděla do poslední vteřiny hlasování. Chtěla jsem být tak blízko, abych mohla vidět do očí lidem, kteří mají tu obrovskou moc, že za pár hodin rozhodnou o tom, jestli se naše republika víc jak 30 let od pádu totality vůči násilí jasně vymezí anebo nikoliv. Víte, že chyběly pouhé dva hlasy a mohlo se to podařit. Senát mohl vyslat hlasitý a dlouho očekávaný vzkaz „Vám všem, kdo pracujete desítky let v naší zemi v mizerných podmínkách s oběťmi násilí, děkujeme a VĚŘÍME! Věříme vašemu hlasu, který nás prosí o to, abychom tento krok pro lidi v naší zemi udělali. A tak jsme vás podpořili a Úmluvu poslali dál! Vy a přeživší násilí, stejně jako ti, které touto cestou od násilí možná v budoucnu ochráníme, nám za to stojíte“.

Na plénu vystoupilo kolem 20 z vás. Mnoho z vás ve svých projevech pracovalo s fakty a daty. Dokument jste si nastudovali, potkali se s těmi, kdo s oběťmi násilí pracují v první linii. Mluvili jste věcně, slušně a naprosto pevně hájili hodnoty lidskosti, respektu k důstojnosti každého člověka a právo zranitelných na ochranu a pomoc. Jsem Vám všem obrovsky vděčná. Děkuji za to, kolik z vás s velkým nasazením pracovalo i v mezičase na tom, abyste svým kolegům a kolegyním trpělivě vysvětlovali, proč je právě tato Úmluva pro naši zemi tolik důležitá.

Těžce se oproti tomu poslouchala vystoupení těch z vás, kdo k tak závažnému tématu měli potřebu přidávat čistě subjektivní dojmy, vykreslovat Úmluvu v pokřivených a falešných konturách jako zhoubu naší „kultury a tradic“ bez špetky zodpovědnosti a vědomí toho, jak vysokou hru vlastně hrajete. Nešlo totiž o téma marginální. Nešlo o téma, na kterém je legitimní a v pohodě potrénovat si rétorické schopnosti, blýsknout se u pultíku před kolegy a nasbírat laciné ovace. Šlo o téma nejvyšší společenské závažností. Šlo o každoroční týrání, vraždění a znásilňování těch nejvíce zranitelných lidí v naší zemi. Šlo o téma, které stojí za obrovskými počty dětí a mladých lidí s těžkým duševním onemocněním. Šlo o dokonané sebevraždy těch, kdo s násilím nemají sílu dál žít. Šlo o staré lidi, kteří jsou týraní a nedokážou si sami pomoct. Šlo o dívky a ženy, které nemají kam utéci, a tak zůstávají s těmi, kdo jim ubližují a přichází tak postupně o zdraví i o naději…

Vy jste ale tento zásadní a vážný rozměr neviděli nebo nechtěli vidět. Rozhodli jste se rezignovat na zdravý rozum, hodnoty vzájemnosti a odpovědnosti za stav věcí veřejných. Tvrdili jste ve svých vystoupeních, že u nás vše funguje a případně tu trochu, co ještě ne, rádi podpoříte. Ptám se, o co svá tvrzení opíráte? Jaká data máte pro své přesvědčení o tom, že náš systém funguje? 86 vražd motivovaných násilím ve vztazích, 900 nahlášených případů znásilnění jen za loňský rok jsou strašlivá čísla. Velká část obětí pomoc nikdy nevyhledá. Spousta z nich ji hledá, ale nenajde, protože specializovaných služeb není dostatek. Já jsem v takové službě pracovala. Doprovázela jsem znásilňované a týrané ženy. Chyběly a stále chybí utajené azylové domy, na moha místech naší země není včas dostupná krizová pomoc. Organizace v první linii každý rok nedůstojně shání každou korunu, aby mohly pomáhat. Jejich role je obrovsky náročná, záslužná a naprosto nedoceněná. Pomáhají státu a leckdy za stát…

Většina dětí se na škole o násilí nedozvídá, neumí se mu pak bránit, vyhledat a najít včas pomoc. Ti, kteří vyrostli v násilí ho posílají v dospělosti dál. Nejsou jim dostupné programy, kde by se měli šanci naučit fungovat jinak, zdravěji. Násilí má ve své osobní historii většina lidí závislých na drogách i lidí bez domova. Jak je možné, že hlas expertů, data Policie nebo Institutu pro kriminologii, jež zjistil, že násilí je nejsilnějším kriminogenním faktorem a může za náš přeplněný vězeňský systém, jste se rozhodli ve svém úsudku ignorovat?

Klára Šimáčková Laurenčíková