GLOSA: Prezidentští kandidáti jsou tu
Parlamentem schválená přímá volba prezidenta je typickou ukázkou fungování politiky. Ačkoliv ji většina politiků nechtěla a nechce, slib daný voličům ve volbách byl nakonec splněn spíše proto, že už nikdo, včetně ČSSD, nechtěl být v kůži toho, kdo by nakonec přímou volbu prezidenta zablokoval. ČSSD se sice hodně "cukala" a usilovala o hlubší zásahy do ústavy (změna kompetencí prezidenta, změna délky funkčního období), nakonec však souhlasila s tím, že "vše zůstává, mění se jen způsob volby z nepřímé na přímou".
Tímto rozhodnutím se tak spustila fantazie naplno a máme tu již de facto přehršli kandidátů na prezidentskou funkci. Od bývalého kandidáta Jana Švejnara přes bývalého předsedu vlády Jana Fischera, současné i minulé politiky a též i kandidáty poněkud bizarní, jakým je například Tomio Okamura, nekorunovaný král českých cestovek. Z hlediska šancí na prezidentské křeslo jsou v současnosti největšími favority bývalý předseda vlády Fischer a dnešní šéf TOP 09 Karel Schwarzenberg. Na předních místech případných kandidátů či kandidátek se umisťuje i jedna žena, a to Miroslava Němcová, předsedkyně Poslanecké sněmovny.
Současný předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský dnes tvrdí, že by pro současnou verzi změny ústavy pro přímou volbu prezidenta nehlasoval. Jako relevantní se mi jeví jeho poznámka o tom, že se změna ústavy přímé volby prezidenta měla současně zabývat i prováděcím zákonem, který bude upravovat navrhování kandidátů, volební výdaje kandidátů a další "drobnosti", které mohou nakonec z přímé volby prezidenta udělat spíše frašku než vážnou věc. Plně s tímto názorem souhlasím a velmi mě překvapilo, že se tento prováděcí zákon neschválil současně se změnou ústavy. Nyní tak hrozí, že díky "poslaneckým iniciativám" bude vlastní prováděcí zákon o přímé volbě prezidenta dalším poslaneckým "nedodělkem".
Z kandidátů, kteří jsou doposud nabízeni do přímé volby, bych osobně nejvíce přál úspěch paní Němcové. Byla by první dámou na prezidentském stolci a připadá mi, že by svou úlohu zvládala dobře. Očekávám, že by na rozdíl od svých mužských protějšků více dbala na prospěch svého úřadu a méně na prosazování svých nápadů. Jak Václav Havel, tak Václav Klaus svůj úřad do značné míry pojali "polokrálovsky", a do značné míry tak zejména předsedovi vlády jeho pozici spíše ztěžovali.
Mezi muži se dnes odehrává jednak souboj mezi těmi, kteří nic nezkazili, ale také nic nedokázali (Fišer, Švejnar), jednak mezi úspěšnými politiky minulosti a přítomnosti (Zeman, Schwarzenberg). Volbou Zemana či Schwarzenberga bychom měli na několik let o zábavu postaráno. Zeman by nás čas od času pobavil nějakým "vtipným" bonmotem, což ostatně umí i Schwarzenberg, ten by navíc mohl způsobit diplomatický skandál tím, že by při "kecání" usnul. Pak tu máme ještě "černé" koně, o kterých je lépe nepřemýšlet. Tím by podle některých průzkumů mohl být pan Tomio Okamura nebo jinými průzkumy(?) preferovaný Andrej Babiš. A bude i zajímavé, na co si český národ bude stěžovat po přímé volbě. Že by sám na sebe?