Pana Bursíka rozčílilo prohlášení předsedkyně SÚJB Drábové, která na nějaké konferenci prohlásila, že by Česká republika měla postavit nové jaderné reaktory. Bursík dokonce tvrdí: „Paní Drábová dlouhodobě vypadává z role a plete si to, za co nese odpovědnost, a to, do čeho jí v podstatě nic není.“

Na můj vkus dost tvrdá slova od politika, který byl před volbami vzorem asertivního chování. Dokonce bych řekl, že v tomto případě je to pan Bursík, kdo „vypadl z role“.

Paní Drábová se má starat především o jadernou bezpečnost. To je pravda. Jako občan této republiky ale může svobodně vyslovit svůj názor, jestli máme nebo nemáme do budoucna cokoliv stavět. A to včetně nových reaktorů.

Pan Bursík pří zmínce o atomu reaguje jako býk na červené prostěradlo. A to v době, kdy se mnoho zemí světa opět přiklání k jaderné energetice. Pokud budou realizovány plány USA, Číny, Ruska, ale i mnoha dalších zemí, přibude na této planetě do poloviny 21. století několik stovek nových jaderných reaktorů. Ne proto, že by to byl ten nejlepší zdroj, ale proto, že musíme redukovat množství vypouštěných skleníkových plynů.

Souhlas s novými jadernými reaktory se stává v posledních letech výsledkem racionální úvahy mnoha odborníků, ale i některých významných světových ekologických aktivistů.

Pan Bursík se může rozčilovat jak chce. Ale je to především jeho vnitřní problém.

Nikoliv problém předsedkyně SÚJB, nikoliv problém jaderné energetiky.

(Právo, 19.6.2006)