Ústavní soud, parlament, vláda, prezident, spor o Ústavu, o výklad kompetencí státních orgánů - to vše je pořádný náklad na mozkové závity voličů. Žijeme zkrátka v politicky rušné době, v níž se černá mění v bílou, voda ve víno, včerejší lži v dnešní pravdy. A v těchto kulisách přichází ministerstvo dopravy s úžasným návodem. Nelíbí se vám nějaký zákon? Překáží vám v rozletu? Chcete, aby padl? Stačí, abyste ho ignorovali, ba přešlapovali. To je nejlepší způsob, jak se postarat o jeho zrušení.

Kamiony v Česku nerespektují omezení jízd a vydávají se na cesty, i když jim za to hrozí pokuty. Přestože o letošních prázdninách platilo víkendové omezení jízd kamionů, podle policejních statistik se zvedl počet řidičů, kteří zákon nerespektovali, ve srovnání s předchozími měsíci téměř pětinásobně. Odpovědí ministerstva dopravy na tuto nedisciplinovanost je nápad, aby vláda stáhla z legislativního procesu návrh zákona, který měl zavést páteční zákaz jízd kamionů po celý rok. Jinými slovy, místo tlaku na dodržování zákona státní orgány ustupují.

Svoji vstřícnost si však podle informací Hospodářských novin chce ministerstvo dopravy nechat zaplatit - a sice zvýšením pátečního mýtného pro kamióny až na dvojnásobek. Věřím, že dopravci se zaradují a rádi státu zaplatí. Dokud kamiony jezdí, oni vydělávají. Narážíme zde přitom i na závažný pracovně-právní, ba sociální problém. Řidiči jsou prý často nuceni nedodržovat zákonné přestávky a řídit třeba i čtyřiadvacet hodin denně. Vzpurným jedincům leckdy hrozí ztráta zaměstnání. Jenže kam to vede, se dozvídáme dennodenně z dopravního zpravodajství. Tu vážná srážka, tu převrácený kamión, jež dokáže na dlouhou dobu přerušit provoz v obou směrech dálnice D 1.

Místo toho, aby stát dbal o práva a bezpečí řidičů kamiónů i dalších účastníků silničního provozu, handluje s autodopravci. O to větší pochvalu zaslouží senátoři za Občanskou demokratickou stranu Jiří Žák, Jiří Nedoma a Jaroslav Kubera, kteří navrhují, aby nákladní automobily nesměly ve špičkách na dálnicích a rychlostních komunikacích předjíždět a aby byl i dalšími způsoby omezen jejich výskyt v levém jízdním pruhu. Motoristé znalí divočiny na tuzemských dálnicích musí zatleskat. Bohužel, projednávání návrhu modrých senátorů bylo odloženo až na leden příštího roku. Kromě toho bývá s návrhy zákonodárců v oblasti dopravy často různě manipulováno - bývají upravovány, zmírňovány, slučovány, odročovány.

Dopravní legislativa je přitom voličům nejbližší, dotýká se totiž téměř každého. Bohužel právě ona je symbolem právního chaosu, klientelismu a zbytečných politických přestřelek. Bitvy o kamiony a jejich výskyt na dálnicích jsou jen jedním problémem. Naštěstí dost diskutovaným, v minulosti zejména zásluhou ambicí dnes již poněkud zkrotlé Strany zelených.

Z jiného soudku pak je třeba hustota provozu v místech, kam by patřit rozhodně neměl. Sdělovacími prostředky již proběhl případ středočeských Horoměřic, kde se přes odpor místních obyvatel valí středem obce kolony osobních, ale i nákladních automobilů. K řešení se nikdo moc nemá, bez ohledu na hygienické limity pro míru hluku nebo na znečišťování městečka výfukovými plyny. Problém mají i v pražských Běchovicích, kde se chystá výstavba obří křižovatky, která nejenže rapidně zvýší hluk v bezprostředním zastavěném okolí, ale též zabrání dalšímu rozvoji obce. Mohli bychom jít kraj po kraji a podobným způsobem vypočítávat neřešené potíže s dopravou. Lidé se zhusta ocitají na slepé koleji. Často chybí politická vůle nejvyšších pater, prakticky vždy také peníze, kterými by šlo vyztužit moudrá a citlivá řešení.

Hlavně že není narušena vzácná symbióza špiček státní správy a největších podnikatelů jak v silniční dopravě, tak ve stavebnictví. Zde narážím především na otřepané téma předražené výstavby českých dálnic a na podivné rozdělování veřejných zakázek mezi různými dodavateli a subdodavateli. Nemusí stát v čele resortu zrovna Aleš Řebíček, aby bylo ministerstvo dopravy opředeno úvahami o zhoubných korupčních a lobbistických tlacích. Nemluvě o Ředitelství silnic a dálnic, na jehož manažery se různá podezření doslova lepí.

Nejlepší náplastí na všechny pochybnosti by bylo bezpodmínečné zpřísnění legislativy a zprůhlednění všech rozhodnutí orgánů státní správy v oblasti dopravy a dopravních staveb. V opačném případě ve veřejném mínění snadno převáží pocit, že pro vyvolené pravidla neplatí a že zaplatit si lze cokoli, změny v zákonech nevyjímaje. Chaos a anarchie pak z našich komunikací hravě přerostou i do dalších oborů života společnosti.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6