Neboť jak bude demokratický právní stát posuzovat ten, který život poctivě pracoval a dnes se jeho příjmy se dostávají do fatálního rozporu s nezbytnými výdaji, který si uvědomuje neřešitelnou situaci např. v bydlení svých dětí a jemuž je z hůry dána rada, aby s šel na úřad pro sociální dávky?

Počasí se nám „odklání“ od politiky. Studené září, ale politicky horký podzim, což několik dní „terciánského léta“ příliš neovlivnilo. A obávám se, že o tom, jak studené počasí bude v zimě a jak horká bude „politická zima“ víme v této chvíli asi tak stejně málo jako to najisto vědí meteorologové…

A navíc: tušíme sice že bude hůř, ale nevíme přesně co to bude. Jsem přesvědčen, že na špatná náladě ve společnosti se podílí nejistota ohledně konkrétních kroků Jsem přesvědčen, že lidé by lépe nejen pochopili, ale i snášeli vše, pokud by bylo alespoň v přijatelných obrysech obecněji známo, co je čeká a co se v této zemi bude, alespoň ze strany zákonodárné a výkonné moci dít. Nejde zde přece o publikování různých i protichůdných názor, ale o jasná sdělení. Od občanů nelze přece očekávat že se dnes a denně zabývají politikou, že sami budou „rozklíčovat“ často protichůdné názory ekonomů a nejrůznějších expertů. Že sami budou posuzovat zda např. „zastropování“ je dostatečné, zda mělo být „u výrobce“ nebo „u spotřebitele“ atd. atd

Nálada ve společnosti je jistě ovlivněna i dezinformacemi, které už od doby koronaviru deformují myšlení části občanů. A jistě nehrává i extrémistickým představám a jejich nositelům. To lze asi jen těžko popírat. Jsem však přesvědčen, že nikoliv do té míry, která by odůvodňovala takto posuzovat podstatnou část nespokojených nebo demonstrujících občanů, nebo dokonce že bychom se měli nějak „obávat“ o návrat před Listopad. Takto vyslovované obavy jen přispívají k další nejistotě a jen prohlubují vzájemné neporozumění.

Jsem hluboce přesvědčen o tom, že naprostá většina občanů si nepřeje nějaké totalitní praktiky. Nemyslím, že by občané ve své většině odmítali demokratické procedury, jen jejich velmi podstatná část má dojem že ti, kteří byli těmito demokratickými procesy schváleni si nepočínají dobře, nebo alespoň že si nepočínají tak jak si jejich voliči přáli. A to je podstatný rozdíl. Nechtějí diktátora, nevolají po „vládě národní spásy“, ale chtějí nové volby. A to by si všichni kritici nespokojenců měli uvědomit, neboť tomu tak nemusí být navždy…

To že občané neodmítají demokracii však neznamená, že by se mnozí z nich neptali, zda demokracie počítá s nimi. Neboť jak bude demokratický právní stát posuzovat ten, který život poctivě pracoval a dnes se jeho příjmy se dostávají do fatálního rozporu s nezbytnými výdaji, který si uvědomuje neřešitelnou situaci např. v bydlení svých dětí a jemuž je z hůry dána rada, aby s šel na úřad pro sociální dávky?