Pokud by se MMR odvolávalo na ceny, za které jsou dnes na tzv. volném trhu byty pronajímány, jednalo by se jedině a pouze o jakousi špičku ledovce, tedy o ceny, které si může dovolit platit jen velmi úzká skupina příjmově nejlépe situovaných občanů a to ještě zpravidla jen na krátkou, časově omezenou dobu, než se přestěhují do vlastních nemovitostí. Takto uzavřené nájmy nemají nic společného s nájmy bytů, které jsou zapotřebí pro rodinný život a vycházejí z příjmu naprosté většiny obyvatel.

Představa, že cenové mapy, jak je bohužel stále znovu a znovu zdůrazňováno, přispějí k trhu s byty, je naprosto lichá. Málo co totiž se odlišuje od skutečného trhu, jako právě ceny zveřejněné v mapách. Je přece základní podmínkou trhu, že ten, kdo na trhu jakoukoliv komoditu nabízí, musí vycházet nejen ze svého přání a svých představ, ale také z možnosti tržní cenu respektovat širokým okruhem zákazníků. Jaký okruh "zákazníků", tedy nájemců, si může dovolit platit v Sedlčanech na jeden metr podlahové plochy bytu 113,2 Kč, tedy více než dnes např. v Praze na Královských Vinohradech? Z jakých racionálních důvodů "vychází" ve Voticích cena ze jeden metr podlahové plochy částka 80,9 Kč? Proč ne ne 80,6 nebo 81,1Kč? Z jakých podkladů autoři těchto cen vycházejí? To se nikde nedovíme.

Ceny ve zveřejněných "mapách" nejsou ceny tržní, ceny, které by respektovaly obě strany trhu, tedy "koupěschopnou" poptávku zákazníků. Jsou jen jednostranným, nikterak nezdůvodněným požadavkem "plať nebo se vystěhuj". Za současného masivního ohrožení sociální situace velkých skupin obyvatel nemohou být ceny ve zveřejněných mapách považovány za příspěvek ke stabilizaci situace v bydlení, ale za jeho pravý opak: nájemcům je dáváno na vědomí, že si průměrná rodina prostě své bydlení bez razantního zásahu do slušného způsobu života zaplatit z normálního příjmu nemůže a pronajímatelé mohou požadovat to, co by ve spořádané, občanů si vážící společnosti od svých nájemníků prostě spravedlivě požadovat nemohli. A vezmeme-li do úvahy skutečnost, že nájemníkům družstevních bytů postačuje na údržbu domu a naprostou většinu oprav platit 35 - 45,-Kč na jeden metr podlahové plochy bytu, pak i při plném respektu k právu na přiměřený zisku pronajímatelů se ptám, zda se velmi nebezpečně tato situace neblíží legalizaci stavu, kdy je zneužívána nezbytná potřeba bydlení k požadování plnění, jehož hodnota je v hrubém nepoměru ke skuteční ceně věci . A která velmi připomíná skutkovou podstatu popsanou v ustanovení § 218 tr. zákona.

Psáno pro Právo 3.3.2011

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem

Autor je poslanec za ČSSD