Sedmý listopad s lampióny
Co je to platné... Dětičky s lampióny prošly Zvolí stejně, jako jsme chodívali my na výročí VŘSR. I to je hlas lidu. Sotvakteré dítě a bůh ví, jak velké procento rodičů věděli, že těmi lampióny oslavují den, kdy se začala jedna krvavá kapitola v historii lidstva, že začíná vraždění, které bude mít na kontě desítky miliónů obětí, zbídačení půlky kontinentu, války, duchovní zmizernění, velehory klamů a lží...

Ale obraťme list, v téhle rubrice se o politice nepíše. Moje vzpomínka na lampiónové průvody: kluci žižkováci darebáci pobíhali s hůlčičkami v rukou a stačilo lampión postrčit a nazvednout a už hořel. Pravda, chodívali jsme sami, kdežto tady u nás ve Zvoli to byl průvod dětiček doprovázených rodiči, takže pro zvoláky darebáky tam nebyl, jak se říká, prostor.
Ne snad, že by chyběla chuť k darebáctví, o tom si nedělám iluze!

Tak nám zabili Bonda
Quantum of Solace, tak se jmenuje doposud poslední film, ve kterém vystupuje hrdina jménem James Bond. Bondovka?

Nikoli. Je to "akční film", to dozajista. Ovšem bondovky, jak jsme je znali, dokud Bonda nezačal hrát Vladimír Putin, se vyznačovaly tím, že byly plné elegance, ironie, nadsázky, vtipu. Z toho všeho nezbylo vůbec nic. Místo Putina by mohl Bonda hrát Bruce Willice, ale i jemu by asi zakázali ten jeho poťouchlý úsměv.

Děj je tak propletený a zmatený, že jsem téměř nepochopil, o co jde. Ptal jsem se kamaráda, filmového fanouška, a prosil ho, aby mi pomohl.
"Já tomu taky moc nerozumím," řekl. "Viděl jsem to teprve potřetí."

Darmo skuhrat, říkala moje maminka. Doba se změnila. Už Casino Royal, první Putinem zprzněný Bond, měl rekordní návštěvnost, a dost možná, že tomu tak bude v Quantum of Solace. O to jde, film je zboží jako každé jiné a musí se prodat. Nás, milovníků vodka-martini "protřepat, nemíchat" a věty "jmenuji se Bond, James Bond" je málo a kina nenaplníme. Ta jsou plná lidí, kteří se chtějí podívat, jak Vladimír Putin dá každému přes držku a sám přitom nejednu slízne.

Hodný pan závora
Pamatujete na Čapkovu pohádku o Lotrandovi? Já zažil něco podobného, tedy zažil jsem zdvořilého loupežníka.
Přijedu k závoře. Ono to nebylo přímo tedy "placené parkoviště", spíš něco jako napůl veřejný areál. Byla tam závora, ale žádný automat s lístečkem atd. U toho budka a v ní pan závora. Rozvinul se tento dialog:
Já: Jak to tady chodí?
On: Vy jedete na otočku, žejo? Tak jeďte...
Já, nechtěje lhát: Víte, já nejedu zrovna na otočku.
On: Na hodinku, žejo?: No tak jeďte...
Já: Na hodinku určitě, spíš na dvě.
On: (Povzdech) Na dvě hodinky... Co mám s váma dělat. Tak jeďte.
Já: Jenže ono se to může protáhnout na tři hodinky!
On: (Velký povzdech) Tři hodinky... No jo... Tři hodinky... (Přemýšlí) Víte co? Tak jeďte!

Tak jsem jel. Co jsem s ním měl dělat?

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena