Byl to skutečně maratón na tom Digifóru minulou středu v kongresovém centru Clarion ve Vysočanech. Měl jsem tam 10, slovy deset, vystoupení, a to je opravdu, řekl bych, docela dost.
Samo centrum Clarion je perfektní. Digifórum, připomenu, je akce, kterou náš Institut digitální fotografie Idif pořádá dvakrát do roka. Sestává z výstavy fotografické a jí příbuzné techniky, z přednášek a seminářů (sem zapadlo těch mých 10 vysotupení) a praktických workshopů. Výstavu jsme měli ve dvou obrovských vzdušných sálech, kde se dobře cítili vystavovatelé i návštěvíci. Dosud jsme konali Digifóra v Kongresovém centru, dříve Pakul, na Vyšehradě. Dřív tam byly bolševické sjezdy, pak se do stavby vrazily dvě miliardy na rekonstrukci a po přestavbě to tam vypadá přesně tak, jako když tam byly ty bolševické sjezdy.

V Clarionu by bolševik asi žádný sjezd nekonal.
Přiznám, že po sedmém semináři jsem už toho měl plné zuby a vzpomněl jsem si, že mám v autě plechovku Redbullu. Vozím ji tam, protože mě dokáže dobře nastartovt při dlouhé, zvláště pak noční jízdě. Osvědčil se i tentokrát, zbytek Digifóra jsem byl čilý jako motorová myš. Chvála Clarionu, chvála Redbulu!

Jak mi bylo špatně
O svých neduzích nereferuji, jen pokud mají v sobě špetku komického efektu. Takže: v sobotu ráno jsem byl těžko ke vzbuzení. Nicméně nakonec jsem se probral, ba dokonce jaksi pracoval, a po poledni jsme s Ljubou vyzvedli na Mrázovce Dominiku a jeli jsme do ZOO pozorovat opičky, slona, tygra a gorily. Dominku jsme vrátili a zůstali na Mrázovce - Ljuba měla noční frekvenci natáčení Ulice.
Odjela a já padl do postele a spal 12 hodin - ledva jsem zaznamenal její návrat. Před polednem jsme se vraceli do Zvole. Poprvé jsem se pozvracel na pozemku na Mrázovce a podruhé, velmi slavně, u vjezdu do Zvole.
Čímž jsem si patrně získal pověst ožraly, kterého chudák paní Krbová v poledne vleče z flámu, a on se, prase, poblije hned vedle silnice a ještě se u toho opírá o značku, aby neupad!
Dovlekla mě domů, já pad do postele, ona šla na zkoušku do divadla, a já se probudil za 2 hodiny totálně zdravý a od té doby jsem čilý jako motorová myš.
Podotýkám, že alkohol v tom nehrál žádnou roli, protože jsem se ho ni netkl, naposledy někdy začátkem týdne, a to jen malinko. Hýml, co mi to mohlo bejt?

V ZOO
Vypravili jsme se s Dominikou do ZOO. Vozejček odmítla (pro ne-pražské a pro ne-návštěvníky naší ZOO: mají tam pro transport dětiček trakářky), ale skládací kočárek tolerovala s výrazem "když se s ním chceš tahat, tak prosím, ale já půjdu sama", což jí vydrželo asi tak 100 m. Navštívili jsme lemury, gorilu, lvy a tygry, viděli geparda a ptáky ve velké voliéře, hrochy a slona a nezjistitelné množství zvířat menšího významu. Co se jí líbilo nejvíc?
Zatím to vázne na komunikaci. Řekl bych, že se jí návštěva líbila, ale největší dojem? Nejspíš ta maličká tramvaj, která tam vozí dětičky dokola.
A co udělalo dojem na mě, zoologického mazáka, který i dnes (29.10.) jde do ZOO (kurz fotografování)?
Odcházeli jsme už po setmění, stmívá se brzy, mezi posledními. To je jasné, že zvířata tam zůstávají, kam by šla, ale stejně je to divný pocit, když odcházíte a orli tam posedávají na bidýlkách a tiše splývají s houstnoucí tmou...

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena