Tuhle jsem slyšel v rádiu, že se chystá nějaká výchovná akce pro mladé řidiče. Je to jistě správná věc. Co je učit, co jim říkat? Němci měli před mnoha lety billboardovou akci NIKDY V POCHYBNOSTI. Zkrátka, nikdy nedělat nic, o čem není zcela jasné, že je to bezpečné, hlavně při předjíždění v nepřehledných místech. I to by se dalo převzít a oživit. Používání pásů, další samozřejmost. Onehdy jsem jel vzadu v autě vedle naší Dominky, Ljuba řídila. A Dominka přísným háskem: "Pásy!"
Slušný výkon od tříletého dítěte, měl jsem z toho radost.
No a to, o čem se chci zmínit závěrem.
Přijde to bez varování.
Tak nějak by měl znít slogan. Nikdy se neschyluje k průseru. Nic se neděje a najednou bum a jste v něm až po uši. Včera jsem jel autem po prázdné Strakonické směrem k Chuchli. Pomalu, je tam 80 km/hod a naseto radarů jak hříbků. No a přede mnou se ploužil náklaďák s přívěsem. Začal jsme ho předjíždět a když jsem byl vedle něho, začal se na mě bezdůvodně tlačit - nikoho nepředjížděl, jak se pak ukázalo. Asi usnul.
Strnul jsem to doleva a dupnul jsem na brzdu. Být to na motorce, Fazer by mě odtamtud vytáhl, jenže já si autem netrouf akcelerovat. Zašláp jsem to a teď bylo očekávání, jestli se dokážu vyvlíct. Podařilo se o o fous. Zvedl se mi žaludek, když jsem viděl, jak záď toho náklaďáku vandruje před čumákem auta ke svodidlům.
Když o tom přemýšlím, kdybych byl neukázněný řidič a jel 120, protáhl bych to kolem něho.
Ale taky bych to protáhnout nemusel.
Jedno je jisté - přišlo to bez varování. Z čista jasna. Na skoro pusté rovné silnici za dne.

Husarský kousek
Některé věci vidíte na videu na internetu, jiné v reálu a litujete, že nemáte čím to zvěčnit: včera odpoledne jsem vjížděl do garáží pod obchoďákem Nový Smíchov u Anděla v Praze na Smíchově. A tam jsem uviděl bouračku, respektive její následky, ale bouračku tak kuriózní, že jsem si mohl oči vykoukat.

Ono je to tam hodně kluzké v té garáži když prší, a tak se stalo, že jistá dáma tam jela sporťáčkem mercedesem kabrio kompressor a ulítlo jí to a narazila skoro čelně do zdi.
Jenže ona to není zeď z litého betonu, ona tak jen vypadá. Je to sádrokarton nebo nějaký podobný materiál, takže ona ho prorazila a zajela do díry určitě do hloubky jednoho metru. Takže: už jste viděli sporťák, kterému se zřejmě dohromady nic nestalo, aby byl zaražený do stěny jako skoba?

Proklínal jsem se, že nemám foťák pořád u sebe. Já, když to viděl, zrovna telefonoval a policajt co tam u toho byl, přísně pravil, že nesmím fotit. Nemám mobil s foťákem, mám starou poctivou nokii 6310i, legendu, z doby, kdy se výrpbci ještě snažili produkovat solidní výrobky. Takže jsem ani fotit nemohl.

Ale to se změní, foťák nosit budu, Olympus vyvinul v podstatě profi kompakt EP1, a ten hodlám sebou nosit pořád.
Jen jestli nějaká dáma bude ještě ochotna vybourat v obchoďáku díru 2x1,5 m hlubokou metr a elegantně do ní vložit sportovního mercedesa.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena