Já sama
Ochránit dům před kocoury, to je životní poslání naší Iris. Bere ho velmi vážně. Ví, že ve věci kocourů jsme spolu Ljubou velmi nedbalí a dokonce nás podezírá ze smířlivosti. Ona sama jakékoli kocouří mnichovanství neuznává. S kocoury bude bojovat na zemi, na vodě i ve vzduchu a v zápasu neustane, dokud hranice pozemku nebude cat free.

Večer, když sedíme s Ljubou v přízemním obývacím pokoji a lebedíme si u krbu a povídáme si, Iris leží na polním pelechu a dívá se prosklenými dveřmi ven. Občas zadřímne, ovšem ani tehdy neztrácí pozornost úplně. Co chvíli zvedne hlavu a věnuje pozornost hlavně jihozáúpadnímu rohu. To je nejčastější kocouří nástupiště. Včera večer ale Iris zadřímla důkladně a já spatřil obrovského nepřátelského kocoura zrzavce. Napadl jihozápadní hranici!

"Irdo, kocouři přicházejí," vyhlásil jsem poplach. Otevřel jsem dveře. "Konej svoji povinnost!"
Iris vstala z pelechu a vystrčila nos do sychravé tmy. Tam někde byl ON, zrzavý kocour! Musela ho cítit svým čichem miliónkrát citlivějším, než čím jsem vybaven já.
Otočila se a vrátila se na pelech. Zajímají ji jen ti nepřátelé, které objeví sama.
Což předvedla dnes ráno, kdy vyletěla po vetřelci, který tentokrát unikl mé pozornosti. Ne snad, že by ho polapila. To ani není smysl jejího počínání. Ostraha, toť její poslání.

A tři body jsou v pr***
Stalo se to samozřejmě blbostí, jak jinak. Vyjel jsem od Idifu, jedu Sokolovskou a neměl jsem zapnutý bluetooth, který mě spojuje s hands free. Řečeno česky: mobil si nepovídal se zařízením, které odvádí telefonické hovory do repráků palubního rádia. No a zazvonil telefón, já chvilku kafral a najednou vidím vedle sebe policajty, jedou pomáhat a chránit. Zařval jsem "policajti", mobilek pustil do klína, jenže oni mají zraky jak četníci, viděli mě a už začali svítit STOP a ukazovali prstíkem a nahnali mě k chodníku a zkasírovali o litr a suše sdělili, že mi strhávají tři body.
Dobře mi tak.
Holt ten bluetooth krutě vysává baterku mobilu, takže ho vypínám, když ho zrovna nepotřebuju v autě. No a zapomněl jsem si ho zapnout.
Ale vykládejte to policajtům! Navíc, nemyslím si, že by je to hluboce zajímalo.

A tři body jsou v pr*** - reakce
Včera jsem psal o tom, jak jsem dostal - právem - pokutu za telefonování v autě. Byla to pokuta za mou blbost, protože mám v autě hands free, jenže jsem ho nezap. Na to mi napsal kamarád:

Ani nevíš, jak s Tebou cítím....
Snažím se na silnici chovat jako... ... jako Ty: na padesátce jedu padesát, na plné čáře nepředjíždím, na stopce stojím. Moc mě baví řídit v Německu, se.. mě řídit v Itálii a ve Španělsku: ni italsky, ni španělsky totiž neumím frázi "Pane nadstrážmistře, já jsem myslel..." Telefonování v autě jsem vyřešil jednoduše a mohu jen doporučit: pořídil jsem si fix telefon s druhým číslem do auta. Usednuv za volant, vypínám zvonění na kapesním mobilu a zapínám auto-mobil.
Počínání cajtů, co Tě zkásli plně schvaluji. Jen si - kurva - říkám: "Kde jste byli, cajti, když mě dneska cestou do Liberce a zpět třikrát předjeli idioti přes plnou do zatáčky, kam neviděli.... ?!!"

Holt, cajti jsou tam, kde se vybírá, ne tam, kde se jezdí nebezpečně!

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena