Pokud trávíte letní prázdninové dny v Praze, zastavte se načerpat inspiraci na výstavě v Galerii Klementinum. Jak již z názvu vyplývá, galerie se nachází v samém středu města u Karlova mostu, v bývalé jezuitské koleji, kde dnes sídlí Národní knihovna ČR.

Zde v tzv. Křížovnických chodbách jsou vystavena díla ze sbírek Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích. Výstava je svým zaměřením unikátní, protože se snaží představit ryze česká díla, která podstatně dokládají umělecký i historický vývoj v českých zemích. Proto lze spatřit výběr z děl od dob románských až po umění 20. století.

Vrcholný středověk a gotické plastiky severočeských madon

Významným dokladem uměleckého vývoje severu Čech, jsou především dřevořezby vrcholného středověku, např. sv. Petr, sv. Jan Evangelista (Litoměřicko), či prvních dekády období gotiky. Za všechny můžeme jmenovat plastiku madony pocházející původně z kaple v Zadní Lhotě u Těchlovic. Tato plastika představuje svými formálními znaky pozdější ohlas krásného slohu v severočeském regionu. Výrazné esovité prohnutí těla Marie i měkké trubkovité záhyby směřují sice svým tvaroslovím do vrcholného období krásného slohu, avšak topologicky, především zvýrazněním určité narativnosti se plastika od emotivní hloubky krásného slohu částečně vzdaluje. Polohou dítěte připomíná tzv. Těchlovická madona jedno z vrcholných děl slohu. tzv. plzeňskou Madonu (Plzeň kostel sv. Bartoloměje). Těchlovická madona byla nalezena v roce 1957 v kapličce v obci Zadní Lhota u Těchlovic. Na hrdle a obličeji nese plastika pouze stopy původní polychromie. Svým pojetím charakterizuje dílo uměleckou situaci v prvních desetiletích 15. stol.

Ozvuky renesance a baroka

V českých zemích renesance přímo souvisí s nástupem Habsburků na český trůn, baroko se nese v duchu rekatolizace jež probíhala po porážce stavovské armády a obé mělo přímý a výrazný vliv na tématiku a směřování uměleckého vývoje.

K čelným představitelům vrcholné malířské tvorby baroka patří Petr Brandl, jehož dílo je na výstavě zastoupeno obrazem sv. Máří Magdaleny. Brandlova madona nese stopy živelného malířského temperamentu a výtvarné vyspělosti, jeho umění je oproštěno od časových a místních závislostí. Z dalších portrétistů českého barokního malířství je zastoupen například Jan Kupecký.

Umění 19. století

Obraz krajiny jako samostatného malířského druhu převzalo umění 19. století z předchozích období, ale obzvláště si jej oblíbilo a maximálně rozvinulo. Po celé 19. a ještě na začátku 20. století krajinářská tvorba převyšovala figurální, a to nejen kvantitativně. Vznikala celá řada speciálních krajinářských škol. Tento mohutný rozkvět krajinomalby souvisel především s novým vztahem nastupující měšťanské společnosti k přírodě. Její zálibě ve výletech pohotově vycházeli vstříc vedutisté a v malbě i grafice zachycovali oblíbená výletní místa, pohledy na zámky, hrady a města.

Malíři a umělci vyhledávali romantické přírodní partie, které ostatně ovlivňovaly nejen výtvarné umění, ale i poezii a hudbu.

Největší rozmach krajinářství v Čechách se odehrával ve znamení romantismu a později jeho obratu k realismu. Pro umění střední Evropy, a tedy i pro české umění, byla zprvu nejdůležitější situace v sousedním Německu.

Na rozdíl od francouzského romantismu, vzrušeného, patetického a převážně figurálního, měl německý, a tedy i český romantismus charakter spíše tiše rozjímavý a teskně elegický a více preferoval krajinářství. Byl nám bližší a pronikal k nám přibližně už od dvacátých let 19. století, svého vrcholu dosáhl před jeho polovinou v díle žáků krajinářské školy vedené Maxem Haushoferem. Jeho žáci jsou zastoupeni i v ukázkách děl litoměřické galerie. Především Alois Kirnig, Hugo Ullik, Wilhelm Riedel. Jejich učitel Max Haushofer je již vodil do plenéru a seznamoval je nejen s romantikou bavorských solnohradských Alp a jezer, ale brzy také s krásou české krajiny.

20. století inspirace Toyen i memento tzv. konečného řešení židovské otázky

Dvacáté století je na výstavě zastoupeno bohatě především díly evropsky významných výtvarníků; Toyen, Emila Filly, Josefa Čapka, Františka Muziky, Františka Hudečka, Kamila Lhotáka, Jana Zrzavého a dalších.

Nejnověji do litoměřické sbírky přibyla díla i archivní materiály, včetně fotografií z Památníku Terezín, a ta jsou rovněž na výstavě k vidění a dokládají tak ucelený pohled na výtvarný vývoj v českých zemích a především severočeského regionu.

Křižovnické chodby Klementina

Výstava je umístěna v historicky cenných a mimo výstavy návštěvníkům nepřístupných tzv. Křižovnických chodbách. Ty jsou situovány do nejstarší části jezuitské klementinské koleje (tzv. Nové koleje), vybudované v letech 1654-1659. Obě tzv. Křižovnické chodby, které v přízemí a prvním patře prostor galerie vytvářejí, jsou bohatě zdobeny a stojí tak za návštěvu samy o sobě. Valenou klenbu obou chodeb pokryla v šedesátých letech 17. století raně barokní štukatura Domenica Galliho; do plastických kartuší namaloval jezuitský laický bratr Heřman Schmidt výjevy ze života hlavních řádových

světců: příběh sv. Ignáce z Loyoly se odvíjí na malbách v přízemí, v prvním patře jsou znázorněny významné události ze života sv. Františka Xaverského.

K výstavě byl vydán obrazově bohatý katalog s inspirativním průvodním slovem kurátora výstavy PhDr. Janem Štíbrem. NK ČR by ráda i v budoucnu pokračovala s postupným představováním pražanům významných děl mimopražských galerií. Zatím nejbližší výstavou bude výstava k výročí nakladatelství Aventinum, a také se lze těšit na expozici ze sbírek z kláštera v Teplé.

POKLADY SEVEROČESKÉ GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ V LITOMĚŘICÍCH A PAMÁTNÍKU TEREZÍN 18. 6. - 23. 8. 2009
Expozice představuje bohaté sbírky Severočeské galerie výtvarného umění v Litoměřicích a Památníku Terezín.
Vystaveny budou exponáty od středověku až do 20. století.

Vstupné:
dospělí 60 Kč; senioři, studenti a děti 10-15 let 40 Kč; skupina 10ti a více osob 1 osoba 40 Kč; děti do 10 let zdarma