V roce 2016 vydal Okrašlovací spolek Rozhledna z Čeladné další ze svých beskydských knih s názvem O LIDECH V BESKYDECH II. V této knize vzpomínal nedávno zesnulý kunčický učitel Zdeněk Šrubař na návštěvu Karla Kryla v kunčické základní škole. Stalo se tak 24. dubna 1992. Zveřejňujeme pouze úryvek vzpomínání:

Ve čtvrtek 23. dubna 1992 měl Karel Kryl velký koncert ve Frenštátě pod Radhoštěm. Sál kulturního domu byl nabit k prasknutí. Viděl jsem skvělé a dojemné vystoupení, na které nemohu zapomenout… Po vystoupení jsem ho navštívil v šatně, abych mu tlumočil pozvání ředitelky školy do naší galerie. Zpytavě se na mne podíval unavenýma očima, otřel si zpocené čelo a po vyfouknutí kouře projevil o moji prosbu zájem… Chvíli ještě přemýšlel a pak odhodlaně řekl: „Tak dobře, pane učiteli, zítra přijdu!“Domluvili jsme se na desátou hodinu a po vysvětlenícesty k nám jsme se rozloučili. Příští den bylpátek. Celá škola byla připravena na přijetí vzácnéhohosta. S malým zpožděním několik minut podesáté skutečně přijel. Byl uvítán ředitelkou školyJulií Kubalovou, učitelským sborem a nedočkavýmižáky. Se zájmem a velmi pozorně si expozici prohlédl.Provázel jsem ho. Některé jeho komentáře,připomínky a názory byly zajímavé a mimořádněvtipné. Závěrem poznamenal, že nám ze své výtvarnétvorby také něco věnuje. Svůj slib dodržel.Žáci vyššího stupně a hosté z obce byli natlačenido největší galerijní místnosti, posadili se nakoberce a vyslechli asi hodinovýkoncert. Zazněly písně z připraveného repertoáruumělce, ale později zpíval i na přání. Ozývalo se:„Pane Kryle, třeba Bratříčka!“ A Karel vyhověl.Mezi písněmi probíhala naprosto neformálnía přátelská beseda, otázky jen pršely. Jeden z dotazůmi utkvěl v paměti natrvalo. Karel Kryl se všempřítomným totiž přiznal, že naši obec Kunčice podOndřejníkem dobře zná. Na vrcholku Ondřejníkuprý byl několikrát, zejména jako pionýr v padesátýchletech. „Vaši dědinu znám i z oken vlaku“, řeklnáš host, „to když jsem o víkendech jezdíval k prarodičůmdo Frýdku-Místku“.A tu jedna sedmačka vyhrkla nečekanou otázku:„Že nedovedete vyjmenovat železniční stanice!“Karel bez rozmýšlení spustil: „Hostašovice, Mořkov, Veřovice, Frenštát, Kunčice, Čeladná, Frýdlant, Pržno, Baška, Frýdek-Místek… až do Ostravy. Sklidil za tobouřlivý a dlouhotrvající potlesk. Všichni totižprávě pochopili, že nelhal, že je skutečně z našehokraje!V pracovně výtvarné výchovy, kde si také se zájmema pozorně prohlédl vystavené výtvarné prácežáků, proběhla další etapa jedinečného setkání — autogramiáda. Za každým podpisem následovala vtipná poznámka, připomínka nebo anekdota. Byl v tu chvíli jediným, komu bylo povoleno sedět za katedrou a kouřit. Sledoval jsem zvídavé dětské oči, jak si Mistra se zájmem a nedůvěřivě prohlížejí, jak se okamžiky napětí střídají se salvami smíchu po legrační připomínce. Prostě, bylo to skvělé a nezapomenutelné setkání našich žáků s nejlepším folkovým zpěvákem. Když jsem pak nesměle vykoktal něco o tom, co jsme za produkci dlužní, Karel se málem urazil…

A skutečně. Jedním z prvních významných návštěvníků Galerie Karla Svolinského v Kunčicích pod Ondřejníkem, která je součástí místní základní školy, nesoucí stejný název, byl vynikající písničkář, politik a básník Karel Kryl (1944–1994), rodák z Kroměříže, s rodinnými kořeny v Novém Jičíně a ve Frýdku-Místku. Takže ho bereme jako významného rodáka naší oblasti.