Jedna mladá kolegyně se mě zeptala, jak rozumím obsahu slova přehršel. Odpověděl jsem jí ve smyslu dávných klasických znalostí, že se jedná o množství něčeho, co se vejde do jedné, případně do dvou hrstí. Tedy že jde o množství spíše malé. Prostě přehršel. Ona mladá dáma mi odporovala. Na příkladech ze současného tisku mi dokázala, že slovo přehršel se používá pro označení značně velkého množství. Zhrozil jsem se. Kam to ten svět spěje? A ponořil jsem se do světa soudobých informací. Když jsem si ale přečetl větu, že „je dobře, když mladí lidé mají přehršel plánů do života“, myslel jsem si, že omdlím.

Postupně těch vět přibývalo a přehršle se vršily a rostly. Spolu s tím jsem našel vysvětlení jazykovědců, kteří hovoří o zpřetrhání našeho jazykového povědomí s původním významem. Předpona pře u přehršle začala být spojována s podobnými předponami u slov „přešťastný, přemíra, přebytek, přenáramný, překrásný“ a neštěstí bylo dokonáno.

Jenže to není všechno. Před pár lety jsem se dostal do sporu s jedním kolegou, který pro všechno, co považoval za „super“, používal přívlastek sofistikovaný. To slovo naše slovníky neznaly, pouze podobné výrazy sofista, sofistika, sofismus v člověku evokují klamné myšlenkové záměry. Jenže dnešní situace je zcela opačná. Cokoli označíme za sofistikované, je důmyslné, propracované. Takže máme sofistikované zprávy, sofistikované pračky, sofistikované modely šatů a třeba také sofistikované chování. Strašné? Opět angličtina a následně změna jazykového povědomí. Sofisté byli starořečtí účeloví manipulátoři a slovo sofistikovaný se vůbec nepoužívalo. Nezná ho slovník cizích slov z roku 1998, avšak jiný slovník z roku 2003 uvádí význam propracovaný, promyšlený vedle hesel sofistika, sofismus – klamný. Avšak výraz sofistikovaný jako překlad anglického trpného příčestí „sophisticated“ má podle vydavatelů slovníků více významů a neschází zde odkaz i na odpovídající ekvivalent klamný. Jazykovědci se shodují, že výraz sofistikovaný zatím do spisované češtiny nepatří, že jde spíše o reklamní projev, neboť se již dokonce objevil i tvar sofistikovanost. Zřejmě se v budoucnu dočkáme uznání tohoto výrazu výslovně ve smyslu kladném.

Pro mě osobně je využívání tohoto slova ve smyslu super zatím spíše projevem nedokonalého a omezeného slovníku řečníků a pisatelů, jakkoli jsem si vědom toho, že v řečtině sofos znamená moudrý. Život sám si s tímto výrazem poradí, neboť jsem ho již slyšel používat i ve smyslu chytrý, možná až vyčuraný.

Takže stačí, aby se začalo psát, že jeden politik využíval sofistikovaně obálky s penězi pro své kolegy poslance, a sofistikovaně je tak uplácel. Zatímco jiní považovali jeho jednání za naprosto nesofistikované. A vrátíme se pokorně ke starým řeckým sofistům, kterými byli například Prótagorás z Abdér nebo Gorgiás z Leontín. Ti prosluli vyvozováním klamných závěrů a záludně dokazovali správnost něčeho, co správností zdaleka nebylo.

Když jsme o tomto výrazu s mým kolegou diskutovali, rozpáleni do běla, ukončil naši diskusi s tím, že na internetu najdu hafo příkladů o tom, že sofistikovaný znamená naprosto dokonalý a promyšlený. A to jsme již po sobě začali hafat, ačkoli v současné době velice módní hafo nemá s hafany nic společného. Kde se tedy vzalo? 

Odborníci tvrdí, že výraz hafo (moc, hodně, hromada, fůra, spousta, velké množství) vzniklo v jakémsi jazykovém trojúhelníku mezi Litovlí, Lipníkem nad Bečvou a Bruntálem. A to z nářečního výrazu hafol pro „chumáč ovoce“. A onen náš nářeční výraz má prý původ v německém nářečním hanfel. A německý výraz hanfel prý pochází prý z německého handvoll, což vlastně znamená hrstka, trocha. A jsme zase u původní přehršle.

Jazykovědci zařazují slovo hafo do novotvarů naší mládeže (drsnej, hustej). Jenže v Machkově Etymologickém slovníku jazyka českého je výraz hafol vysvětlován jako typický hanácký výraz ve smyslu chomáč. Ostatní autoři slovníků se shodují v jednom.  Ekvivalenty slova hafo pocházejí rozhodně z Moravy. Výraz hafo byl dokonce zařazen do Velkého slovníku hantecu.

Takže lze říci, abychom do všeho vnesli jasno, asi tolik. Hafo vzniklo z původního německého handvoll a znamenalo něco jako přehršel (hrst) ovoce. Když se ovšem přišlo na to, že přehršel je velké množství, došlo k sofistikované přeměně onoho výrazu hafo ve význam zcela opačný. Hafo dnes znamená hodně, minimálně dvě nebo tři přehršle, což je strašné množství. Sofistikovaně takto dokazujeme správnost něčeho, co správností vlastně není. A tak se výraz sofistikovaně vrátil ke svému původnímu krásnému klamavému úkolu. Nyní už to musí být jasné každému.