27.5.2022 | Svátek má Valdemar


HISTORIE: Zavinil to Palacký…

19.1.2022

Všichni jsme tomu podlehli. Všichni víme, že nabodeníčko dlouhé a krátké vnesl do české mluvnice Jan Hus. Alespoň tak jsme se to ve škole učili a otázkou je, zda se to žáci neučí dodnes. A přitom je to nesmysl. Když se chcete dozvědět něco o historii české abecedy, je to jednoduché. Na internetu zadáte heslo „Česká abeceda“ a objeví se vám poměrně vyčerpávající text. Na jeho konci nepřehlédněte poznámku o nabodeníčkách. Zní takto:

Pojem nabodeníčko je Husovi přisuzován neprávem, sám jej ve svých spisech nikdy nepoužil. Používání tohoto termínu není doloženo ani později a do spojitosti s Husovým dílem a do širšího povědomí vůbec se dostal velkým omylem až v 19. století.

Nejprve háčky a čárky. Hus chtěl zpřístupnit gramatiku širším lidovým vrstvám. V roce 1406 v díle O pravopisu českém (De orthographia Bohemica) vytvořil nový pravopisný systém využívající diakritických rozlišovacích znamének a začal nad písmena psát tečky (punctus rotundus) a čárky (gracilis virgula). Tečky značily měkkost souhlásky (např. c s tečkou, dnes č) a tvrdé I s tečkou, jež však již zaniklo. Později se vyvinuly v háček. Čárky označovaly délku samohlásky (á, é, í...). Husova diakritika se však ujímala velmi pomalu a postupně, během více než sta let.

Co ovšem přetrvalo téměř do dnešních dnů, jsou tzv. nabodeníčka. Tuto informaci mají zafixovanou i studenti středních škol a posluchači oboru český jazyk a literatura na školách vysokých. Tedy alespoň dřívější studenti těchto škol.

Termín nabodeníčko je omyl. Omyl vznikl i při zjišťování datace traktátu De orthographia Bohemica a možná i při zjišťování autorství. Když roku 1827 František Palacký objevil v třeboňském archivu latinský anonymní spis, který obsahoval velmi originální návrh na diakritickou úpravu pravopisu. Byl to Palacký, který dal spisu název Ortographia Bohemica a po jeho podrobném studiu určil, že autorem by mohl být Mistr Jan Hus. V roce 1855 Palacký spis opsal a pod titulem Orthographia Bohemica ho zaslal nakladateli Aloisi Vojtěchu Šemberovi. Do téže obálky však pro Šemberu vložil své výpisky k Doslovu bible Šafhauské. V tomto Doslovu se pojednává o překladu a pravopisu a mimo jiné o diakritice, pro jejíž popis jsou použity termíny nabodeníčko krátké a dlouhé. Jazykové téma obou textů, anonymní Orthographie i Doslov k Šafhauské bibli (bible pocházející ze švýcarského Schaffhausenu), zřejmě zapříčinilo, že Šembera mylně považoval Doslov bible za Husův doslov k Orthographii a vydal jej společně s ní pod názvem Mistra Jana Husi Ortografie česká (1857). A omyl byl na světě.

Prvotní vydávání spisů Husových má zajímavou historii. Málokdo ví, že Husova díla mohla být tištěna v jisté době pouze v zahraničí. Až v 19. století, díky uvolnění po vydání „tolerančního patentu“, se objevují čeští editoři. Hanka, Šembera a český básník Karel Jaromír Erben, který vydal soubor Husových staročeských spisů (Mistra Jana Husi Sebrané spisy české, do nichž zařadil i Doslov a Orthographii. Dodnes někteří badatelé považují tyto dva tituly za součást Husových pravopisných bádání. Bylo by to možná hezké, avšak není to tak.

Termíny nabodeníčko krátké a dlouhé, které Hus nikdy nepoužil a které se neobjevují ani v pozdějších gramatikách z 16. až 18. století věnujících se diakritickému pravopisu, objevilo až 19. století. S Orthographií se však spojily natolik pevně, že ve 20. století tento omyl zakotvil ve většině mluvnic a ve všeobecných znalostech národa jako pravda.

P.S. Kdybychom chtěli uvést vše, co „zavinil“ Palacký, nestačil by nám papír. Leč mnohým by se otevřely oči. Snad se někdy dočkáme.



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!