19.3.2024 | Svátek má Josef


HISTORIE: Královská barva

3.3.2021

Existuje vůbec? Zdá se, že ano. Jaká to je? Zlatá? Červená? Modrá? Zelená? Na internetu najdeme přívlastek „královská“ u těchto čtyř. A ještě u jedné, o níž je tento článek. Zavede nás hluboko do historie.

V jižní oblasti Izraele, v Negevské poušti, asi 25 kilometrů severně od Eilatu, se nachází v lokalitě Timna (mapa 1 níže) archeologický park. V těchto dnech přinesly izraelské servery (mj. Jpost.com, jehož článek „Biblical ‘royal purple’ found at Timna offers look at King David wardrobe“ z 28. 1. 20211 je základem tohoto příspěvku) informaci o objevu několika kusů textilu obsahujících barvu známou jako královská purpurová.

Ta má ovšem i jiné názvy: tyrská, fénická nebo imperiální purpurová. Když jsem se zajímal o její původ, zjistil jsem, že poprvé se objevila ve starofénickém Tyru, přičemž obtížnost její výroby (zmínka níže), výrazně sytý odstín a odolnost proti vyblednutí z ní udělala žádoucí, ale drahou komoditu. Féničané si díky této barvě vydobyli slávu v okolním světě a zbohatli, protože byla ceněna víc než zlato. Oblibu získala v Kartágu, odkud se rozšířila do Říma.

Kartágo nehraje roli v rozšíření této barvy náhodou. Jak se učí školáci v dějepise, založeno bylo v 9. století před Kristem právě Féničany z Týru. A ti na sever Afriky přivezli i barvu – královskou purpurovou.

Fragment 2

mapa 1/ Zdroj podkladu: Web Bible-history.com (Freely Distributed)

A stejnou barvu mají i fragmenty látek nalezené v jihoizraelské Timně. Autorka na serveru Jpost.com, Rossella Tercatinová, italská novinářka působící v Jeruzalémě, píše, že tuto barvu zmíněnou i v Bibli nosili na šatech izraelští králové včetně Davida a jeho syna Šalomouna. Radiokarbonovou datovací metodou bylo zjištěno, že nalezené kusy látek pocházejí z roku 1000 před Kristem; jsou tedy staré tři tisíce let. A do té doby spadají začátky jednotné izraelské monarchie.

V biblické Písni Šalomounově je o této barvě zmínka v její třetí kapitole:

Nosítka král si zhotovil, král Šalomoun, ze stromů libanónských. Sloupky k nim zhotovil stříbrné, opěradlo zlaté, sedadlo purpurové. Vnitřek je obložen láskou jeruzalémských dcer.

Rosella vysvětluje, že purpurová barva byla ve starověku symbolem příslušnosti k elitám v oblasti jižní Levanty, tedy i v Zemi izraelské. Vzácná byla proto, že se získávala velice složitě a nákladným způsobem. Z mořských plžů (dvou druhů ostnatek a nachovce krvavého) vyskytujících se ve mj. východní části Středozemního moře, přičemž ze žlázy jednoho měkkýše bylo získáno extrémně malé množství barvícího pigmentu - asi jeden gram. Proto byla barva tak drahá, proto si ji mohli dovolit jen vysoce postavené celebrity.

Jednou z osobností, která jsou do těchto archeologických výzkumů zapojeny, je dr. Naama Sukeniková z Izraelského památkového úřadu. Podle jejího vyjádření je objev důležitý proto, že je to poprvé, kdy fragmenty nesoucí tuto barvy byly objeveny v době železné. Kromě toho:

Objev nám také říká více o lidech, kteří v Timně žili, a přináší důkaz, že tam pobývali lidé z vyšších vrstev. Fialovou barvu nosily elity. I když nemůžeme říci, komu nalezené fragmenty látek patřily, jedna věc je jistá: kdybychom mohli otevřít skříně krále Davida nebo Šalomouna, našli bychom oblečení obsahující právě tuto barvu.

Kusy látky byly nalezené v oblasti, o níž je další účastník archeologického programu, prof. Erez Ben Yosef z Telavivské univerzity, přesvědčen, že byla součástí starověkého, v Bibli jmenovaného království Edóm. Nacházelo se na teritoriu jižně od Mrtvého moře.

Ve starozákonních knihách 2. Samuelova a 1. Královská, najdeme záznam, že vladař sjednocené monarchie David si Edóm podrobil.

Citát z 8. kapitoly 2. knihy Samuelovy:

Tak si David získal jméno, když se vracel po svém vítězství nad osmnácti tisíci Aramejců v Solném údolí. I v Edómu umístil výsostná znamení, umístil výsostná znamení po celém Edómu. Všichni Edómci se stali Davidovými otroky. Hospodin Davida zachraňoval, ať šel kamkoli.

Citát z 11. kapitoly 1. knihy Královské:

Hospodin vzbudil Šalomounovi protivníka v Edómci Hadadovi. Byl z edómského královského rodu. Když totiž David byl v Edómu a Jóab, velitel vojska, vytáhl, aby pohřbil padlé, vybil v Edómu všechny mužského pohlaví. Jóab a celý Izrael tam byli usazeni šest měsíců, dokud v Edómu nebyli vyhlazeni všichni mužského pohlaví.

Prof. Ben Yosef k tomu podává tento výklad: Edóm bylo na počátku doby železné nomádským královstvím. Nalezený objev z doby krále Davida znamená, že mohlo jít o rozvrstvenou a zámožnou společnost. To nám může pomoci lépe porozumět biblickému příběhu týkajícímu se Izraele a Jeruzaléma.

Víme, že izraelské kmeny byly původně také kočovné a že proces usídlení v zemi byl postupný a trval delší dobu. Archeologové hledají palác krále Davida. Je ale možné, že David nevyjádřil své bohatství tak, že stavěl nádherné budovy, ale tím, co se více hodí k nomádskému dědictví, jako jsou textilie a artefakty. Je mylné se domnívat, pokud nebudou nalezeny žádné velké budovy a pevnosti, že biblický popis sjednocené monarchie v Jeruzalémě je literární fikce.

xxxxxxxxxxxxxxxx

Fragment 1

Fragment látky obarvený královskou purpurovou barvou nalezený v Timně

Převzato z blogu autora s jeho svolením.