Jsem v chaloupce na břehu Lužnice, kde se večer sešlo u piva pár vodáků. Když zpětně probrali všechny šlajsny, co už mají za sebou, stočila se řeč k současnému dění u nás. Měl jsem tak příležitost vyslechnout hudrování na adresu „pražáků“ kvůli stěhování Muchovy Slovanské epopeje z Moravy do Matičky stověžaté.

Nechci to tu celé znova rozpitvávat, ale i já, ač dlouholetý obyvatel hlavního města, cítím neúnosnou míru vyčůranosti a křivdy, kterých se hlavní město obratně dopouští, když moravskokrumlovským bere jejich největší pýchu.

Alfons Mucha Epopej věnoval Praze s tím, že pro ni vybuduje reprezentativní, stálý pavilon. Praha dar přijala, ale pavilon dodnes nestojí. Nadměrné dílo uklidila na polozapomenutý zámek v Moravském Krumlově, kam za ním po dlouhá desetiletí jezdili lidé ze všech koutů republiky i světa. Moravský Krumlov tím získal svůj největší „poklad“. To moravskokrumlovští se postarali o citlivé a náročné restaurování obřích pláten, to místní lidé k nim získali vztah, jaký žádný sebekulturnější Pražan nemůže umět ani napodobit; v Praze se Epopej stane jen jedním z mnoha zajímavých turistických cílů, kapkou v moři, zatímco v Krumlově byla ona sama celým „oceánem“.

Teď, když Krumlovu vypršela smlouva s Prahou o dočasném umístění Muchova veledíla, napadlo přechytřelé pražské radní, že si obrazy odvezou, i když základní a jedinou podmínku, kterou si Mucha stanovil, nesplnili a ještě minimálně pár let nesplní. Epopej utopí ve Veletržním paláci, kde bude dělat stafáž ostatním výstavám.

Když se před časem ptali primátora na to, jak to, že Muchovo muzeum ještě nestojí, s neuvěřitelnou lehkostí opáčil, že ve smlouvě s Muchou udělala umělcova strana chybu, když si nestanovila přesný termín, do kdy má být pavilon pro Epopej postaven. Tudíž je vše v pořádku a v souladu se zákony, jelikož absence toho datumu umožňuje Praze to, co si v posledních letech velmi oblíbila: kličkovat, využívat a tak trochu přečůrávat.

Ne Moraváci, ale Pražané by měli začít protestovat proti převozu Epopeje, dokud nebude jasné, že jsou schopni dostát slovu danému Alfonsi Muchovi a vybudovat pro ni adekvátní prostory. Nemám rád takový ten moravský „nacionalismus“, který se projevuje bezvýhradnou záští vůči Praze; v tomto případě se ale opravdu stydím za to, že město, ve kterém žiji, se chová tak bezcharakterně a neuctivě – především vůči mrtvému malíři.

Převzato z Petrkrejci.bigbloger.lidovky.cz se souhlasem autora.