Kníže Svatopluk panoval na Velké Moravě a jak praví legenda: Byl panovníkem udatným a svým sousedům na postrach. Maje tři syny a obávaje se, že nebudou živi ve svornosti, rozdělil říši na tři části a každému z nich jedno knížectví přidělil.

Dál to znáte z dějepisu: Nechal si přinést tři hrubé pruty, svázal je a svolal své syny ke smrtelné posteli a předal je nejstaršímu z nich s příkazem, aby je zlomil. Jemu, ani těm dalším se to nepodařilo. Pak pruty rozvázal, každému dal jeden a ti snadno pruty rozlomili. Svatopluk pravil: Vidíte, synové moji, že zůstanete-li pospolu v lásce a svornosti, nikdy vás nepřátelé přijíždějící z východu, Maďaři, kteří se shromažďují u řeky Tisy, nepřemohou; aniž do zajetí odvedou. Když na mou radu zapomenete, padne na vás kletba.

Corona regni Bohemiae, tedy koruna Království českého, kterou bylo možno v květnu 2013 vidět, nechal vyrobit Karel IV. ještě jako moravský markrabě těsně poté, co v roce 1344 papež Klement VI. udělil pražským arcibiskupům právo pomazat a korunovat české krále. Na Karlovu žádost papež, který Karla vychovával, vydal 6. května 1346 bulu na ochranu této koruny, podle níž se zakazuje ji odcizit, prodat nebo zastavit. Z rozhodnutí Karla IV. se stala koruna majetkem svatého Václava, na jehož hlavě měla být trvale uložena. Králům byla pouze zapůjčena v den korunovace a ještě tentýž den večer musela být svatému Václavu vrácena. Za zapůjčení koruny musel každý král zaplatit tři sta kop zlatých ve prospěch kostela a pražské kapituly. Kdo by pravidla porušil, byl Karlem IV. proklet a měl na to doplatit.

Současná klenotnice Korunní komory svatovítské katedrály je nová, vznikla v roce 1867, po prusko-rakouské válce, když byly korunovační klenoty převezeny z Vídně a pro pokladnici byly vyrobeny nové dveře. Ty byly opatřeny sedmi klíči, které měly stejně jako Svatoplukovy pruty pečetit jednotu a svornost představitelů koruny české a církve. Klíče byly v držení krále, arcibiskupa, pražského biskupa a nejvyšších představitelů zemské šlechty. Dnes je mají přidělené nejvyšší představitelé českého státu a katolické církve. Do konce XX. století byly korunovační klenoty vystaveny jen devětkrát.

Prokletí těch, co pravidla porušili, zdá se, funguje: Poprvé nechal korunu ze země vyvézt před husity král Zikmund a byl kvůli tomu sesazen. O korunu měl zájem i král Friedrich Falcký, ale po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 utíkal ze země tak rychle, že to nestihl a nechal ji na Staroměstské radnici. Dokonce legenda o královně Elišce, matce Karla IV., praví, že i stará přemyslovská koruna byla uložena v pokladnici, od které bylo sedm klíčů. Mladý král Jan korunu chtěl prodat a oslepl. Neuctivé zacházení s korunovačními klenoty se zatím každému nevyplatilo: I říšský protektor Reinhard Heydrich údajně doplatil smtí na to, že si neoprávněně posadil na hlavu českou korunu.

Otázka jen je, jestli by i dnes neměl prezident za zapůjčení korunovačních klenot na výstavu svatovítské kapitule platit, když je kvůli svému zvolení nechal vystavit. Tím přece porušuje pravidla a mohla by za to na něj dopadnout Karlova kletba. I na Svatoplukovo prokletí jeho znesvaření synové doplatili: Maďaři Velkou Moravu kolem roku 906 rozvrátili.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus