V pondělí 7. prosince 2015 zemřel režisér Ivan Rajmont. A odešel vlastně mladý: v sedmdesáti letech, i když v divadelním nebi bude mít vždycky čestné místo.

Dnes se na něj vzpomíná hlavně jako na režiséra legendární inscenace v Národním divadle, kde vedl po roce 1989 činohru a kam také přivedl Miroslava Donutila, který tam exceloval ve hře Sluha dvou pánů, ale mezi milovníky divadla byl známý mnohem dříve.

Ivan Rajmont

Už v sedmdesátých letech jsme za ním jezdili do Ústí nad Labem do tamějšího Činoherního klubu, kam se přemístil z Karlových Varů po čtyřech sezónách. Tam na sebe upozornil hrou Jakub a jeho pán, pocta Diderotovi, kterou sice podepsal Evald Schorm, ale ve skutečnosti ji napsal tehdy zakázaný Milan Kundera. V ní se představili v hlavních rolích Jiří Bartoška a Karel Heřmánek, kteří tuto hru skoro ve stejném obsazení a v režii Ivana Rajmonta hrají dodnes v Divadle Bez zábradlí.

V Ústí, kam nastoupil v půlce sedmdesátých let, zůstal až do roku 1986 a inscenoval tam i hry Karla Steigerwalda Dobové tance a Foxtrot, na které se jezdilo rovněž z Prahy, protože prolomily zásadním způsobem zaběhlá divadelní klišé: byly událostí v jazyce.

Z Ústí přešel na tři roky do Divadla Na zábradlí, kde mu dělal Steigerwald dramaturga a Rajmont mu tam uvedl jeho další hru Tatarskou pouť. V žižkovském divadle pak inscenoval jeho Neapolskou chorobu. Kromě toho pamětníci dodnes vzpomínají na Rajmontovu režii Camusova Caliguly. V té době začal Rajmont také učit na DAMU.

Po roce 1989 přešel do Národního divadla a se zmíněným dramatikem Steigerwaldem spolupracoval i tam: inscenoval jeho hru Nobel a na Nové scéně hru Má vzdálená vlast. Za zmínku jistě stojí i Rajmontova inscenace hry Rok na vsi v úpravě Miroslava Krobota, která dostala Radokovu cenu, či Čechovův Strýček Váňa.

V posledních letech vedl činohru v Divadle F. X. Šaldy v Liberci. Mezi jeho posledními režiemi byl Goethův Faust inscenovaný pro Malé divadlo liberecké scény či hra Pavla Landovského Hodinový hoteliér. Text měl premiéru ve zkušebně pražského Divadla na Vinohradech loni na podzim, necelý týden po Landovského smrti. A v Komorní scéně Aréna v Ostravě uvedl hru Ludmily Ulické Ruská zavařenina, která byla oceněna Divadelními novinami jako inscenace roku 2013.

Jak je vidět z výčtu inscenací, nejblíže měl ale z českých dramatiků Ivan Rajmont ke Karlu Steigerwaldovi, kterého odklonil od filmu a přivedl k divadlu. Karel Steigerwald o něm říká, že jeho největší zásluhou v sedmdesátých a osmdesátých letech bylo, že osvobodil divadlo z pout normalizace.

(Psáno pro ČRo Plus)