21.10.2019 | Svátek má Brigita


ROZHOVOR: Zažalovat Greenpeace!

2.10.2019

Aktuálně nelze začít rozhovor o klimatu jinak než vystoupením švédské aktivistky Grety Thunbergové na klimatickém summitu OSN. Co vás kromě emocí, které z jejího projevu tryskaly, a ostré kritiky politiků na její řeči zaujalo, a co tomu humbuku kolem ní říkáte?

Tady musím souhlasit s Václavem Bělohradským, že dívka vystupuje jako prorok nového náboženství. Tomuto žánru kázání se anglicky říká „fire and brimstone“. Kněz hrozí věřícím pěstí, spílá jim do hříšníků a vyhrožuje, že Bůh je nechá smažit v pekle. Lidé, kteří doteď nevěřili, že existuje „klimatické náboženství“, jsou tím ale zaskočeni.

Jste také přesvědčen, že toho politici pro záchranu klimatu moc nedělají?

Naopak. Politici přikročili k činům už dávno. Podívejte, taková Francie vybudovala okolo 60 jaderných elektráren a přes 70 procent elektřiny má z jádra – a má pochopitelně nejnižší emise CO2 v Evropské unii. Jenže pak další rozvoj jaderné energetiky zablokovali Greenpeace a jim podobní. Takže až příště budou klimatičtí aktivisté hledat viníka „klimatické krize“, nemusí chodit nikam s transparenty. Mohou zůstat doma a podívat se do zrcadla.

Generální tajemník OSN António Gutierrez, který summit do New Yorku svolal, ve své řeči vyjmenoval hned několik katastrof, které Zemi zasáhly za poslední měsíce, a zdůraznil rovněž, že letošní červenec byl vůbec nejteplejším měsícem v historii. „Ledovce tají, kvůli suchu vznikají lesní požáry, pouště se rozšiřují, bouře jsou mnohem silnější a více smrtící,“ konstatoval Gutierrez. Který z těch jím zmíněných úkazů svědčí nejvíc pro tvrzení o hrozící klimatické krizi?

Jestliže je nejtepleji od 19. století, kdy se rozšířily teploměry, pak to není „nejteplejší v historii“. A že se otepluje, to není divu. Od půle 19. století se vynořujeme z tzv. malé doby ledové. Takové malé doby ledové přicházejí asi jednou za tisíc pět set let, říká se tomu Bondův cyklus. O tom ale byrokrat jako Guttierez nemůže nic vědět, takže nechápu, proč se o něm bavíme. Ti samí ouřadové z OSN v 70. letech dávali sucha a povodně za vinu globálnímu ochlazování. Skutečnost je taková, že počasí zlobí za každého klimatu. Dávat špatné počasí za vinu nějakým obětním beránkům – to bychom se ocitli zpět v éře honů na čarodějnice.

Ze své pozice v čele OSN Gutierrez vzkázal státníkům, že lidé chtějí vidět „konkrétní činy“ a že „máme povinnost zastavit klimatickou krizi, čas se krátí, ale ještě není příliš pozdě“. To se snadno řekne, hůře provede. Jaké by měly být nejaktuálnější „konkrétní činy“, k nimž musí lidstvo bezodkladně přistoupit?

Nejprve je třeba opustit tuto hysterickou rétoriku. Sociologické průzkumy potvrzují, že po každé takové hysterické kampani KLESÁ ochota veřejnosti s klimatem něco dělat. Když normální smrtelník vidí napůl nepříčetné řečníky, kteří se předhánějí v za vlasy přitažených scénářích – tak lidé tomu prostě přestávají věřit. Když Al Gore v roce 2006 vydal film „Nepříjemná pravda“ a rozpoutal mediální orgie strašení klimatem, přibylo v USA lidí, podle kterých oteplovači přehánějí. Nárůst z 31 procent roku 2005 na 41 procent roku 2009, což jsou zjištění Gallupova ústavu.

Zatímco dříve panovaly spory o to, zda skutečně dochází k významným klimatickým změnám, za něž navíc může svou činností člověk, teď už to tak zcela neplatí. Zdá se, že mezi vědci jsou názory na to, že člověk tak důležitým činitelem pro změnu není, už jen okrajové. Vnímáte to jako autor knihy Obchodníci se strachem, kterou označujete za průvodce skeptika po klimatické apokalypse, podobně?

Žádný spor o to, zda existuje změna klimatu, se nikdy nevedl. To je dezinformace Greenpeace, aby nadávkami do „popíračů“ odvedli pozornost od skutečného tématu, kde jim argument chybí. A tím je velikost vlivu člověka. Klimaskeptická „bible“ zvaná „Climate Change Reconsidered“ očekává při zdvojnásobení CO2 oteplení o 1°C. Jeden tábor vidí vliv člověka nad 50 procent, ti druzí pod 50 procent, takže je zřejmé, co by asi bylo kompromisní stanovisko, abychom se mohli přesunout k diskusi, která má smysl.

Ti, kteří uznávají oteplování planety i teorii, že k němu dochází hlavně prostřednictvím lidských aktivit, se dělí na ty, co požadují okamžité a bezpodmínečné ukončení všech aktivit, které znečišťují životní prostředí nebo oteplují planetu, a na ty, co jsou přesvědčení, že moderní technologie nejsou samy o sobě problém, ale tvoří naopak řešení, jak ekologickou katastrofu zmírňovat a hlavně napravovat její následky. Jak by vypadal svět, kdyby se prosadil ten radikální přístup?

To by pak Afrika zůstala v bídě, v jaké je dnes. Tento program „nerozvoje“ za sebou má vymakanou dezinformační kampaň. Každý rok se vyhlašuje, od kterého měsíce po zbytek roku žijeme na ekologický dluh. Tito lidé tvrdí, že kdyby každý člověk na Zemi měl spotřebu jako průměrný Američan, potřebovali bychom pět planet. A požadují tedy, aby rozvojové země zůstaly v chudobě a hladu jako dosud. Dodal bych, že jde o statistický švindl – ekologická stopa neměří toxické látky, ani úbytek přírodních ploch, ani vyhynutí druhů. Za ekologický dluh se označuje jakýkoli dovoz, což je absurdní. Kdyby celý svět žil jako USA, tak bychom spotřebovali naopak méně půdy – protože vyspělé zemědělství vypěstuje na hektaru více potravin než zaostalé země, kde se ještě oře klackem.

Zastánci takového přístupu požadují ukončit využívání všeho uhlí či ropy. Vše se totiž měří uhlíkovou stopou, která snižuje aktuální stav tzv. klimatického rozpočtu – množství zplodin, které ještě můžeme vypustit, než nastane definitivní bod zlomu. Jak je to tedy s často citovaným závěrem Mezivládního panelu pro změny klimatu, podle něhož skupina vědců tvrdí, že nám už zbývá jen dvanáct let, abychom ještě byli schopní dostat oteplování planety pod kontrolu?

I kdyby klimatická změna srazila světový růst HDP o 23 procent, jak uvádí Burke a kol. 2015 – tím se myslí roční růst třeba 2 procenta místo 3 procent, pak by v roce 2099 byla světová ekonomika 11x bohatší než v roce 2010. Zatímco bez negativních dopadů oteplení by byla 14x bohatší. Já v tom nevidím moc rozdíl. Prostě lidstvo se bude mít lépe, ať už bude teplo nebo zima. Každopádně planetě nehrozí žádné vyhynutí, jak si myslí lidé z Rebelie proti vyhynutí. Klimatologové OSN neřekli, že máme 12 let na záchranu planety a pak bude pozdě – nic takového nenapsali. Pouze si vylosovali náhodné datum – 2030 – a zauvažovali nad možným scénářem, že by do toho roku emise rostly a pak začaly klesat. Nejde ale o žádný magický zlom, po jehož prošvihnutí se něco stane.

Greta Thunbergová spolu s dalšími mladými lidmi podala stížnost k Výboru OSN pro práva dítěte za údajnou nečinnost v boji proti klimatické změně na Francii, Argentinu, Turecko, Německo a Brazílii. Co říkáte tomuto výběru, patří právě tyhle země nejvíce na pranýř, nebo byste našel jiné adepty?

To nějak nechápu. U výboru pro práva dítěte by spíše měl někdo zažalovat Greenpeace a jim podobné organizace, které bezohledně straší malé děti. To klimatičtí aktivisté Gretě „vzali dětství“ tím, že jí nasadili do hlavy nepravdivou představu o blížící se zkáze. Kvůli těmto obchodníkům se strachem mnohé děti mají noční můry a nemohou spát. Týrání dětí by někdo měl zastavit.

Ti, co souzní s pohledem švédské aktivistky, tvrdí, že musí skončit současná „anarchie“ v mezinárodních vztazích, v níž státy dbají pouze na své „sobecké“ zájmy a zapomínají na to, že už slovy Grety lidstvu „hoří dům“. Východiskem by mělo být zavedení nějaké formy celosvětové vlády, která by podle této teorie byla „rozumnější“ než volené vlády jednotlivých států. Jak jinak by se mohl prosadit často citovaný princip „klimatické spravedlnosti“, podle něhož zejména Evropa a další části západní civilizace musí jít v boji s klimatickými změnami příkladem a vzdát se fosilních paliv, protože nesou největší historickou vinu na zamoření planety?

Gleichschaltung je problém. Globalisté by rádi donutili všechny lidi, aby nosili boty stejné velikosti. To samé zdražení energií o pár eur zdecimuje Rumuny, ale Němci ho snesou jako by nic. Některá země se může fosilních paliv snadno vzdát, protože má hydroelektrárny na každém kopci. Pro jinou zemi by to bylo likvidační. Národní parlament zvolený lidem své země ví lépe, co je pro tu zemi dobré. Ví to lépe než nějaký císař zeměkoule kdesi daleko. Ale chápu, že pokušení získat absolutní moc nad celým světem je lákavé – o tom by mohli vyprávět velikáni od Alexandra Makedonského až dodnes.

Je reálné, aby na lidi platily výzvy, aby nejezdili autem, nelétali letadly, žili skromně, nekonzumovali maso a podobně, které se k nim prostřednictvím médií dostávají? Může toto jejich omezování přinést žádoucí efekt?

Je třeba se dívat nejen na manifestní, ale i na latentní funkci tohoto chování. Zdánlivě jde o snahu pomoci klimatu. Ve skutečnosti ale těmito symbolickými gesty střední třída dává okázale najevo své bohatství. Protože drahé eko bio produkty jsou luxus – Thorstein Veblen tomu říkal okázalá spotřeba. A až se zdraží maso a letenky, ještě více se rozevřou sociální nůžky. Na klima to pochopitelně nemá vliv. Vždyť celá Evropská unie tvoří jen 9 procent světových emisí CO2. Navíc meziroční přírůstek CO2 v atmosféře se neřídí lidskou produkcí, ale teplotou oceánů. To věděl už Charles Keeling – viz jeho studie „Interannual extremes in the rate of rise of atmospheric carbon dioxide since 1980“ z roku 1995.

Co si myslíte o protestních studentských akcích Fridays for Future a stále rostoucí popularitě švédské aktivistky Grety Thunbergové?

Vyvolává to ve mně nostalgii. My jsme v 80. letech jako pionýři také chodili do průvodu s mávátky. Kreslili jsme Auroru a četli si ve škole básně o hodném strýčkovi Leninovi, který měl rád lidi. Taky nám vymývali mozek. A když jsem po listopadu 89 slyšel, že první Gulag založil už Lenin, a ne až Stalin, odmítal jsem tomu dlouho uvěřit. Hůř na tom ale byla generace mladých komunistů, kteří zažili rok 1948. Pomáhali vybudovat režim, který je pak semlel. Komunista pak zavíral komunistu, i Gottwald se bál o krk. Nakonec se styděli za svou mladickou naivitu a podepisovali Chartu.

Co by mělo být do budoucna dostatečným, ale i ekologickým zdrojem elektřiny, když fosilní paliva ani jádro už to například v Německu nebudou? A co říkáte čerstvému výroku premiéra Andreje Babiše, že Česko nemá jinou možnost než jádro?

Německo už podruhé za sto let ohrožuje Evropu. Musíme mít silnou energetiku, abychom se připravili na německý blackout. A tím řešením asi opravdu bude jádro. M. King Hubbert už v 50. letech varoval před ropným zlomem – že ropa jednou dojde. Zelení toho ropného zlomu mají plnou pusu. Ale už vám neřeknou, že Hubbert viděl budoucnost v jaderné energetice. Dne 20. října 2019 se po celém světě – zatím bez Prahy – koná další ročník pochodu na podporu jádra – Nuclear Pride. Možná je to smysluplnější než Fridays for Future.

Ptal se Jiří Hroník, PL, 28.9.2019

Převzato z www.klimaskeptik.cz

V březnu 2019 vyšla kniha Vítězslava Kremlíka OBHODNÍCI SE STRACHEM

Obhodníci se strachem







 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.