11.8.2020 | Svátek má Zuzana


ROZHOVOR: Oteplování do roku 2050 asi nezvrátíme

30.1.2020

Debata na téma změny klimatu je zbytečná. Všechnu sílu musíme soustředit na diskuze o tom, která opatření jsou opravdu účinná a pomohou a která jsou čirý nesmysl a vyhozené peníze. Tak vidí současnou situaci Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.
Pavel Zahradníček se problematikou vývoje či změny klimatu zabývá dlouhodobě a konstatuje, že nezbytnou energetickou stabilitu se Česku výhradně pomocí obnovitelných zdrojů (OZE) nemůže podařit. „OZE je výrazně závislé na počasí, a je to tedy nestabilní zdroj energie,“ říká Zahradníček, který stabilní a čistý zdroj pro Česko vidí v jaderné energii doplněné o malé zdroje, například paroplynové elektrárny. Je také pro snižování spotřeby prostřednictvím úspornějších výrobků.

V Ústavu výzkumu globální změny se zabýváte také kontrolou kvality dat. Jaká je kvalita dat, která máte k dispozici?

Data, které měříme v České republice, patří mezi nejlepší na světě. Ve správě Českého hydrometeorologického ústavu je k dispozici celkem unikátní množství naměřených dat, a to už od roku 1775 a díky bývalé správě Rakouska-Uherska máme dostatek dat i právě pro takto vzdálenou dobu. V Ústavu výzkumu globální změny AV ČR pracujeme hlavně s klimatickými modely, které podrobujeme dosti přísným kritériím a kontrolám. Tedy z velkého množství modelů se snažíme vybrat ty, které umí nejlépe popsat klima České republiky. Pak většinou platí, že dobře namodelují i budoucí vývoj.

Co vám z dat vychází?

Naše výsledky jsou veřejně publikované na stránkách www.klimatickazmena.cz nebo třeba www.intersucho.cz. Pokud zůstaneme u klimatických modelů, tak se nám modely shodují na pokračování růstu teplot vzduchu do roku 2050 bez rozdílu na emisním scénáři. Je to dáno tím, že atmosféra má určitou setrvačnost a klima na nejbližší období jsme si už ovlivnili. A teď hrajeme o to, jak se nám klimatická změna změní po roce 2050. Pokud tedy budeme vypouštět nadále velké množství CO2, tak vychází průměrné oteplení na konci století až o 4 °C. Při nějakém průměrném emisním scénáři (RCP 4,5 – emise nebudou striktně omezeny, ale bude regulován jejich růst) by mělo dojít k oteplení o 2,0 °C a při dodržení Pařížské dohody (RCP 2,6 – razantní omezení vývoje koncentrace skleníkových plynů), tak o 1,3 °C oproti období 1981-2010. To by pak odpovídalo posledním letům, které ale rozhodně za normální považovat nemůžeme a naopak se dosti vymykaly obvyklým projevům klimatu v České republice.

Když mluvíme o datech, Michael Mann, autor „hokejkového grafu“ (zde), který tvoří základní kámen pro tvrzení o jednoznačném vlivu člověka na zvyšování teploty, dodnes nezveřejnil data, ze kterých vycházel. Co si o tom myslíte?

Musím říct, že jsem se nikdy sporem okolo hokejkového grafu nezabýval. Vzhledem k tomu, že máme přístup právě ke kvalitním měřeným datům, tak prezentujeme realitu, která se v naší republice děje. Bohužel díky posledním letům se i teploty v České republice dost podobají „hokejkovému“ grafu. Hlavně teploty za posledních pět letních sezón výrazně narostly a myslím, že Mannova hokejka je proti nim ještě málo zakřivena (smích). Pokud se vrátím k datům od Manna, tak je možná problém, že plno dat je chráněno a nesmí být zveřejněna (myslím surová vstupní data). I kdyby tento graf vznikl nějakými statistickými kouzly, jak je to ze strany klimaskeptiků prezentováno, tak bohužel data ze stanic ho potvrzují a to už prostě nelze napadnout.

Aktivisté a novináři používají termíny jako popírač klimatické změny, debata o konkurenčních závěrech Nevládního klimatického panelu (NIPCC) neprobíhá, zprávy o tom, že by to s klimatem mohlo být i jinak, se objevují jen minimálně. Máte pro to nějaké vysvětlení?

To je jednoduché. Pokud nevěříte měřeným datům, tak se běžte podívat do přírody, zkuste si načerpat vodu ve studni, běžte se podívat na nějaký ledovec a prostě poté nemůžete popřít, že ke změně klimatu dochází. To je bohužel fakt. Debata na toto téma je pak zcela zbytečná a my musíme všechnu sílu spíše soustředit na diskuze, které opatření jsou opravdu účinná a pomohou a které jsou čirý nesmysl a vyhozené peníze. Nad tímto tématem bych si uměl opravdu představit něco smysluplného, ale hádat se o to, jestli tento jev je, mi přijde k ničemu.

Čili podle vás je jasné, že za změny může člověk?

Jasné je to, že se nám klima mění, a teď je otázka, co je příčinou. Obecně změny klimatu jsou dány přirozenými faktory, ale také antropogenní činností. V posledních 40 letech přirozené faktory ve finále měly spíše ochlazující nebo stagnující efekt. To znamená, že pro nás známé přirozené vlivy nemohou samy o sobě způsobovat tak velký současný nárůst teploty vzduchu. Jediné, co tomuto nárůstu odpovídá, je změna koncentrace CO2. To je sice přirozený skleníkový plyn, který je zodpovědný za to, že tu vůbec na světě je život, ale my danou rovnováhu narušujeme a to se ukazuje jako škodlivé.

Jak vlastně hodnotíte současnou politiku EU, kdy se z globálního oteplování stalo v podstatě hlavní téma Evropské komise?

EU zaspala dobu a posledních 20 let se řešily málo důležité věci. Nyní je probíhající změny, které v posledních letech ještě zintenzivnily, a zároveň tlak voličů vyburcoval konečně k činnosti a začali se tímto tématem zabývat. Otázka jestli to není pozdě. Je tedy nutné tuto diskuzi vézt nad účinnými, ale zároveň smysluplnými opatřeními.

A jsou plánovaná evropská opatření smysluplná, nebo mezi nimi vidíte i taková, která smysluplná nejsou?

To většinou musí říct pak lidé z oboru, na které je opatření směřováno. My klimatologové jen popisujeme, co se děje, a také se snažíme co nejlépe vypočítat, jak se bude klima na Zemi vyvíjet nadále. Můžeme také poukazovat na odvětví, která klima ovlivňují nejvíce. Poté odborníci na tyto obory mohou říct, co se v zásadě dá změnit. Pokud dám příklad aspoň pro mě jednoho smysluplného opatření, které vyvolalo i přesto vlnu kritiky, je zákaz výroby žárovek s vyšší spotřebou. Myslím si, že náhrada za LED světla je rozhodně krok dopředu, a to i technologicky. Místo toho, abychom řešili otázku jak vyrábět více energie, tak to byl krok směrem k úspoře a efektivitě a to je mocný nástroj. Samozřejmě samotné opatření nezachrání svět, ale berte to jako příklad.

Může evropské tažení proti emisím CO2 skutečně pomoci světovému klimatu, když všechny ostatní státy si s jejich vypouštěním celkem nelámou hlavu?

Tak samotná EU vypouští jedno z největšího množství CO2 na světě, takže rozhodně nepatří k nějakým minoritním znečišťovatelům. Proto snížení množství CO2 produkované EU může klimatu významně pomoci. Klima ovlivňují přirozené a antropogenní faktory. No a v posledních 20 letech mají přirozené faktory spíše ochlazující efekt, takže snížení skleníkových plynů vypouštěných antropogenní činností se musí kladně projevit. Já všude tvrdím, že klimatická změna není jen hrozba, ale obrovská příležitost. Díky vývoji nových čistších hi-tech technologií, nástupu nového typu byznysu může v současné době Evropě jen ekonomicky pomoci. Asijské země EU výrazně utekly a nyní se díky novému vývoji EU může vrátit zase na světovou špičku. Pak je velká skupina rozvojových států, které chtějí také zbohatnout, ale nemají prostředky k čistým technologiím, tak používají ty nejdostupnější prostředky, jako jsou například uhelné elektrárny. A zde je opět prostor pro EU vyvinout a poté implementovat tyto technologie v těchto zemích. Pokud budou tyto cesty úspěšné a uvidí ji i ostatní státy mimo EU, tak je to donutí změnit jejich politiku. Například v Číně se už na OZE a čisté technologii začali zaměřovat, protože právě v tom vidí tu obrovskou ekonomickou příležitost.

Na co by se měla EU soustředit spíš: na uhlíkovou neutralitu, nebo na adaptaci na změny, které mají přijít?

Zde musí nastoupit obě cesty. Do roku 2050 už oteplování pravděpodobně nezvrátíme, takže se na nadcházející období musíme adaptovat tak, aby se nám podařilo lépe „přežít“ extrémní dopady počasí. A zároveň musíme snižovat množství antropogenních skleníkových plynů, aby se nám po roce 2050 klima „nerozjelo“ ještě více a bylo vůbec možné se ještě adaptovat.

Podívejme se na domácí scénu, kde probíhají jednání Uhelné komise. Je pro samotné Česko důležitější rychlé odstavení uhelných elektráren, nebo změna zemědělského systému, který má do značné míry způsobovat sucho?

Uhelné elektrárny bohužel vypouštějí nejvíce množství skleníkových plynů a jejich postupné odstavení je nutností. Na druhou stranu je nutné zajistit energetickou stabilitu a to se nám jen a výhradně skrze OZE nemůže podařit, jelikož jsou výrazně závislé na počasí, a je to tedy nestabilní zdroj energie. Potřebujeme tedy i další stabilní zdroje, které budou ale zároveň „čisté“. Já jako tento zdroj vidím v jaderných elektrárnách. Tedy cesta České republiky je ve vhodném mixu energie z jaderných elektráren, OZE a malých zdrojů, jako jsou různé paroplynové elektrárny. Další cestou je také zvyšování energetické účinnosti stávajících zařízení a také snížení spotřeby, a to cestou vývoje úspornějších výrobků.

Aktivisté a klimatický panel OSN (IPCC) tvrdí, že máme na zvrácení vývoje nějakých 12 let. Což je doba, kdy se v Číně, Indii a jihovýchodní Asii budou stavět uhelné elektrárny jako na běžícím pásu. Klimatický vývoj má navíc setrvačnost, důsledky omezení emisí CO2 se prý mohou projevit až zhruba za 50 let. Neznamená to, že celý evropský projekt „klimatické neutrality“ nemůže nic změnit?

IPCC toto vůbec netvrdí, nikdo přesně neví, jak se toto objevilo v médiích. Pokud budeme stále naše rozhodnutí oddalovat, tak může dojít do bodu, kdy už opravdu nic nezměníme a může to být katastrofa pro lidstvo, anebo budeme muset udělat náhlé a dosti drastické změny. Je tedy lepší začít už teď – měli jsme už před 10-20 lety – a tyto změny dělat postupně tak, aby to i příliš nezasáhlo hospodářský rozvoj a přineslo to naopak ty nové příležitosti, o kterých jsem již hovořil.

Jenže právě o hospodářský rozvoj se řada lidí z průmyslu obává. Dokonce přímo mluví o cestě „do pekel“, o ztrátě konkurenceschopnosti nejen kvůli nákladům na splnění přísných emisních limitů, ale i kvůli stále rostoucí ceně elektřiny. Může vůbec EU dosáhnout uhlíkové neutrality a přitom být ekonomicky úspěšná?

Myslím, že toho lze docílit, ale mělo se začít o několik let dříve. Teď nám možná chybí potřebný vývoj technologií, který budeme teprve dohánět. Plně chápu obavy průmyslu o to, že kvůli přísným pravidlům mohou zbankrotovat. Na druhou stranu by to opravdu měli spíše chápat jako obrovskou příležitost ke konkurenčnímu skoku dopředu, pokud vymyslí nebo převezmou nové technologie. Tento krok by je stejně díky asijským dravcům čekal, bez ohledu na klimatickou změnu. Průmyslová změna také přinesla šok, lidé rozbíjeli nové stroje, protože se báli o práci, a ve finále to přineslo jen obrovský posun lidské civilizace.

Převzato z webu iUhli.cz



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.