12.11.2019 | Svátek má Benedikt


ROZHOVOR: O klimatu (2)

17.10.2019

Nedojde jednou k zavedení povolenek i pro rozmnožování?

Není kromě lidské činnosti hrozbou pro Zemi i skoro dramatický růst počtu obyvatelstva především v Africe a v Asii?

Na planetě je nás opravdu moc, zkrátka se člověk přemnožil a utiskuje své přirozené okolí – přírodu, ve kterém žije a bude žít. Přestala existovat rovnováha typu super-organizmu „Gaia“, to znamená, když je moc zajíců, přibude i lišek a naopak, když je málo zajíců, ubude i lišek. Každý člověk se chce mít lépe, nejraději jako v Evropské unii nebo v USA, tak jak to nabízejí migrační překupníci. Navíc dotace do afrických postkoloniálních zemí naučily lidi žít bez potřeby vlastní práce s vidinou darů od někoho bohatšího.

S touto iluzí předpokládají, že sociální praxe v EU nebo USA je něco obdobného a že, pokud se tam dostanou, bezpracně přežijí na sociálních podporách. Nádavkem nutno říci, že projekty, které se za posledních dvacet let realizují v řadě afrických zemí, vedou k tomu, že bohužel bohatne pár představitelů států a ostatní chudnou.

Ano, sdělovací prostředky jsou zasaženy vlnou hysterie kolem změn klimatu, nárůstu vlivu skleníkových plynů. Jak to vidíte vy jako fyzik v oboru nauky o teple?

Především si musíme definovat, co je klima, které se měří přinejmenším v relaci tisíce let, a co je počasí, které sledujeme každodenně, ale i v souvislosti desítek roků. Dále si musíme ujasnit, co jsou skleníkové plyny a jejich působení, což dobře ilustruje dnes zapomenutý graf kdysi získaný z družicových pozorování.

water

Z něj lze usuzovat, že hlavním viníkem je ale vodní pára, zatímco CO2 je jen podružným, i když významným součinitelem. Z analýzy vrtů v arktickém ledu lze vyvozovat, že změny teploty dokonce předbíhali změnám v obsahu CO2. Na Havajských ostrovech se naměřilo více než čtyři sta částic na milion (ppm), čímž se prý dosáhlo historického maxima. I toto maximum je ale jen trojnásobek minimální hodnoty nezbytné pro přežití organizmů. V hluboké historii se ale obsah CO2 měnil daleko drastičtěji, stejně tak hladina moří kolísala až v desítkách metrů. 

Máme docela dobře zmapované tzv. Milankovičovy klimatické cykly zahrnující sklon zemské osy, která se mění v periodě 40 tisíc let, dále oběh kolem Slunce po eliptické dráze, jejíž excentricita se mění v cyklu cca 90 tisíc let, a nakonec precese, která se odehrává v cyklech přibližně 19 a 21 tisíc let. Jejich vliv na periodická zalednění je známý, i když jejich pospolitý účinek může být spíše chaotický a může vykazovat anomálie. Stejně tak lze pohlížet na další propojení s cykly svítivosti slunce. K tomu musíme přičíst okamžité fluktuace počasí, takže profesní pochopení změn klimatu je velice obtížné a často subjektivní. 

Proto dnes diskutované změny klimatu jsou opětovaně věcí profesních hádek hraničících až s náboženstvím tzv. klimatického alarmismu. Nicméně panuje shoda, že nějakým způsobem změny probíhají a že mají své důsledky, které mohou mít v budoucnu na řadě míst světa negativní dopad. Mluví se o fenoménu oteplování planety a převládá názor, že je nutné ho řešit. Není to však tak dávno, co vědci varovali naopak před nastupujícím ochlazením planety v souladu s Milankovičovými cykly. 

Dokonce se objevily hlasy, které vylučují tzv. klimaskeptiky z dalších jednání, protože hypotéza o oteplování je prý „neochvějně“ potvrzena. Německo přidá na řešení oteplování 60 miliard eur a zavede uhlíkovou daň, která bude fungovat jako emisní povolenky. Tak se jen do budoucna můžeme divit, kolik lobbistů se na tom přiživí s vidinou budování lepšího světa

Generální tajemník OSN António Guterres řekl: „Když nezměníme způsob života, riskujeme život samotný. Máme dluh vůči planetě a musíme změnit náš životní styl“. Přidala se i slovenská prezidentka Zuzana Čaputová s názorem, v čem můžeme s okamžitou platností vyhovět pobídce. Co máme honem začít dělat, abychom klimatu prospěli?

Pětina lidstva je ve stálém cestovním pohybu, z toho dobrých pět milionů právě letí. Délka silnic by desetkrát obepnula zeměkouli a na ní se pohybuje několik miliard aut. Za půl století se lidská populace zdvojnásobila na více než 7 miliard. To je slušná zátěž pro matičku zeměkouli, ale je to zároveň i výdobytek civilizace a těžko se s tím dá něco narychlo udělat. Prostě je nás moc, neumíme nespěchat, každý chce poznávat, což znamená cestovat, a to není zadarmo. Tím se porušilo dávnověké pravidlo indiánů, kteří stanovili, že rychlost cestování musí být v souladu se souputováním lidské duše. 

Pokud chceme snížit dopad civilizace na životní prostředí, museli bychom snížit produkci a využití téměř všeho, co dělá civilizaci civilizací, zříci se ekonomického růstu a stejně nebudeme vědět, jestli to je efektivní nebo ne. Následně těžko zajistíme všem lidem na naší planetě dostatečně šťastný živit. Navíc není jasné, kdo by měl spravovat pomyslný globální termostat, kdo by to celé ovládal a na koho by spadla tíha odpovědnosti. V skutečnosti se zdá zjevné, že klimatické změny těžko zastavíme a tak je zřejmé, že se jim musíme přizpůsobit jak psychicky, tak ekonomicky a to čím dříve tím lépe.

Díky tomu, že jste se narodil v malém podkrkonošském zemědělství a prožil tam dětství, máte k přírodě bližší vztah?

Naučil jsem se nejen ručně sekat trávu, ale cenit si i obyčejných sedláků v jejich boji za každoroční dobrou úrodu. Sláma se nepálila v ekologických spalovnách, ale byla složkou chlévské mrvy, která sloužila k zaorávání, a tím i ke kypření půdy. Předcházelo se tak vysušování půdy. Na chemické hnojení nebyly peníze, a přesto byla úroda dobrá. V současnosti jede chemizace naplno. V roce 2009 se u nás spotřebovalo 650 tisíc kil zoocidů na zabíjení hmyzu, loni už téměř dvojnásobek. 

Pak se divme, že někam zmizel hmyz, že je na českých polích najednou tak ticho. Jen za loňský rok se vychrstalo na naše pole 12 miliónů kil jedů, což je cca šestikilometrová kolona kamiónů. A nemysleme si, že se všechny ty jedy nějak řádně rozloží. Jejich zbytky se, bohužel, dlouhodobě ukládají jak v půdě, tak v rostlinách i v tělech živočichů, tj. v nás samotných. Používaný glyfosát (fosfonomethylglycin) je slavný herbicid známý jako Roundup. 

Americké soudy už kvůli němu přiznaly odškodnění nemocným rakovinou. U nás doma ho má v těle možná půlka obyvatelstva. Princip účinku glyfosátu je inhibice enzymu zapojeného do syntézy aminokyselin a tedy účinkuje pouze - a snad – jen na rostoucí rostliny. Jeho chemické složení na bázi estérů kyseliny fosforečné není daleko od nervového jedu tabunu, jehož zákeřnost spočívá ve schopnosti snadno pronikat i samotnou kůží. Je přísně zakázaný mezinárodní dohodou. Pro zajímavost jsou tyto organické sloučeniny fosforu, základem mnoha důležitých biomolekul, jako DNA, RNA, koenzymů a dalších kofaktorů, které jsou nezbytné pro samotnou existenci života. Ale to je jiná kapitola.

Publikoval jste kapitolu pojednávající o tepelné analýze jako způsobu lepšího pochopení klimatických změn Země v důsledku změn záření a to v jedné z knih knižního triptychu vydaného nakladatelstvím Springer. Jakou na něj máte mezinárodní odezvu a jak se vám bez zázemí Fyzikálního ústavu daří?

Opravdu se nenudím, letos jsem měl čtyři plenární přednášky na mezinárodních konferencích o termodynamice a nanomateriálech. Byl jsem také poctěn napsáním dvou pozvaných dvacetistránkových kapitol do zahraničních knih o sklotvornosti a nestechiometrii, specifických oblastí fyziky pevných látek dlouhodobě studovaných ve Fyzikálním ústavu. 

Zmiňovaný knižní triptych publikovaný v nakladatelství Springer se zařadil mezi dvacet nejžádanějších knih na knižním trhu a poslední výčet Springeru ukazuje, že každá z těchto tři knih dosáhla nebývalé citovanosti, což je v případě knihy počet otevření – downloads, přesahující u každé dvacet tisíc. Pro knihu českých autorů opravdu nebývalé ocenění! Na obsahu knih tehdy spolupracovali jak pracovníci univerzit, tak akademie, což je žádaná kooperace, a tak je s podivem, že byla vyřazena z odborných výsledků akademie. Bohužel se ukázalo, že to je výsledkem osobní perzekuce ředitele Michaela Prouzy, který se dnes brání tím, že rozhlašuje, že nejsem důvěryhodná osoba, neboť jsem měl nepodložené finanční nároky po svém pracovním úrazu hlavy. 

Opak je pravdou, neb ředitel se nechoval jako zastánce práv svých zaměstnanců, ale jako agent pojišťovny a dokonce mi odmítl zaplatit i rozbité dioptrické brýle. Můj následující úraz vedoucí k pracovní neschopnosti úplně vyřadil z jednání. Pohříchu není, na koho se obrátit, neb instituce mají dobré právní zázemí hájící jejich nedotknutelnost. Za bolševika vždycky existoval nějaký první nebo druhý tajemník, u kterého bylo možno si postěžovat a který by odbornou šikanu zarazil. V německých ústavech by takové selhání profesní odpovědnosti mělo za následek rezignaci.

Kniha byla vynikajícím příkladem spolupráce a přiléhajícího nadšení. Má takové zanícení jako touha po dobrodružství obdobu v současné vědě, existují tedy i dnes nadšenci vědy?

Jistě, připomeňme si jen dva známé příklady. Někdy v polovině devatenáctého století zavedl zanícený matematik a farář Václav Šimerka numerické vyhodnocování v oblasti informatiky. Odvodil logaritmickou funkci konotace pocitů ve formě závislosti důvodů a k tomu vedoucích přesvědčení a to na základě svých zkušeností s posuzováním často smyšlených zpovědí svých oveček. O sto let později zaměstnanec akademie O. Wichterle vynalezl v domácích podmínkách způsob výroby očních kontaktních čoček jen za použití dětské stavebnice. 

V současnosti bych rád vyzdvihl nadšení dvou řadových pracovníků Akademie věd, Pavla Hubíka a Václava Špičky, kteří nejsou ověnčení tituly profesorů nebo nositelů záslužných medailí, a kteří za mlčenlivého souhlasu zaměstnavatele akademie jen svým nezdolným úsilím a zaujetím sami vybudovali světoznámou konferenci o kvantové a mezoskopické termodynamice, a to bez nároků na finanční odměnu nebo vyznamenání. Tak jako v předchozích letech, i její současné páté pokračování nebývale proslavilo českou vědu v zahraničí a přilákalo několik nositelů Nobelových cen. Tito skromní pořadatelé si tak plně zasloužili záštitu prezidenta republiky a předsedů Senátu. 

Gloriolu slávy si ale znárokovala Akademie věd stejně jako v minulosti u očních čoček. Nicméně díky takovým fandům naše věda opravdu žije a nejen přežívá a možná, že právě tento typ nadšenců pomohl v roce 1890 založit i samotnou Českou akademii věd připomínaje mecenáše Josefa Hlávku. Nebo v roce 1951 za hlubokého bolševika vzniklo první číslo Československého časopisu pro fyziku za osobní podpory Zdeňka Málka nebo o pár let později materiálově zaměřené Silikáty pod taktovkou Rudolfa Bárty a Vladimíra Šatavy. Ale vraťme se k dnešku, kde třeba spojením technologie a umění vzniklo dílo, které dokáže i okouzlit. Povedlo se to dvojici Prokop Bartoníček a Benjamin Maus, jejichž robot umí třídit kameny a získal prestižní uznání – jen tak dál!

Otázka závěrem, je tedy smysluplné očekávat, že Evropská unie spasí svými opatřeními za záchranu klimatu celý svět?

Každá země je odpovědná za svoji ekonomiku. Když brazilský prezident řekne, že amazonské pralesy patří lidu a začne s kácením na podporu růstu národního hospodářství má, do jisté míry, pravdu. Planeta se tak doslovně „vybydluje“ a možná že náš svět nespěje k ničemu dobrému, vedle nedostatku energie třeba k nedostatku pitné vody a tak dále. V raném křesťanství, pokud ten, co zhřešil, si koupil odpustky, bylo mu odpuštěno. 

V našem světě jsme zavedli odpustky emisních povolenek jako hlavní nástroje regulace vypouštěných látek k ochraně životního prostředí, což je jakási politicko-náboženská snaha o vykoupení našich civilizačních hříchů. Koncipujeme uhlíkovou daň a přijde potom?. Za sto let se stanou zemské vodní zdroje natolik znečištěné, že nastane potřeba jejich regulované distribuce a vzniknou odpustky či povolenky na vodu. Ve vzdálenější budoucnosti mohou odpustky zasáhnout takové oblasti civilizačního vývoje, které už dnes varují svým demografickým vývojem. Můžeme se jen domnívat, zda se jednou nevyskytnou emisní odpustky i pro výběr lidí, povolenky k jejich rozmnožování a nedosáhne nakonec sám člověk statutu „polutanta“?

Související literatura:

* J. Šesták: Člověk a věda. Chemické Listy 104: 267-292 (2010)

* J. Šesták: K čemu je termodynamika: http://neviditelnypes.lidovky.cz/rozhovor-k-cemu-je-termodynamika-d47-/p_veda.aspx?c=A181008_171206_p_veda_wag

* J. Šesták: Světem badatele, OPS Kanina 2015: http://neviditelnypes.lidovky.cz/kniha-svetem-badatele-sestaka-d2m-/p_kultura.aspx?c=A150318_202940_p_kultura_wag

* J. Šesták: Provídky: eseje na pomezí vědy a filosofie přírody , ZČU Plzeň, 2017. https://www.kosmas.cz/knihy/251868/providky-eseje-na-pomezi-vedy-a-filozofie-prirody/

* J. Šesták: Jak je to s oteplováním naší planety Země a jaká je role skleníkových plynu – reflexe nad knihou V. Klause: Modrá nikoliv zelená planeta. Energetika 1/2008: 392-395

* J. Šesták etal: Evaluation of the professional worth of scientific papers, their citation responding and the publication authority. J Therm Anal Calorim 131:463–471 (2018)

* J. Šesták. etal: Thermal analysis scheme aimed at better understanding of the Earth’s climate changes due to the alternating irradiation. J Therm Anal Calorim, 101:567–575 (2010)

* J. Lovelock: Gaia - A new look at life on the Earth, Oxford University (2000)

* B. Lomborg: Skeptický ekolog - Jaký je skutečný stav Země, Dokořán (2006)

* M. Kutilek: Racionálně o globálním oteplování; Dokořán (2008)

* V. Klaus: Modrá planeta v ohrožení. Dokořán (2009)

* V. Kremlík: Obchodníci se strachem - Průvodce skeptika po klimatické apokalypse. Dokořán (2019)

Emeritus, čestný občan a dr.h.c.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.