Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Vodní pára a její skleníkový efekt:

Je pravda, že vodní párá má největší podíl na celkovém skleníkovém efektu. Není ale pravda, že vodní pára v současnosti v atmosfeře přibývá a tím ten skleníkový efekt zvyšuje.

Vodní páry je v atmosfeře pořád zhruba stéjně, takže současné oteplování způsobují jiné skleníkové plyny (CO2, metan, NOx). Nejménší podíl vodní páry je v polárních a subpolárních oblastech, a přesto se tam otepluje nejrychleji. A to proto, že tam mají CO2 a metan větší podíl na celkovém skleníkovém efektu.

Pane Šejno pokud není pravda, že vodní páry v atmosféře přibývá tak prosím uvedte který fyzikální zákon se změnil a korigoval doposud prokázanou dokonce rostoucí závislost množství rozpuštěných vodních par na teplotě. O růstu teploty nad oceány i pevninou snad nepochybujete. O tom, že vlhký vzduch je lehčí jak stejně teplý ale suchý snad také ne.

Navíc zároven s přízenmí teplotou roste i výška troposféry tak jak bylo opakovaně změřeno a to s více rostoucím trendem zejména v polárních oblastech. Pochybujete o tomto jevu?

Nebo máte snad za to, že pokles teploty ve stratosféře vyvolaný úbytkem ozonu... energeticky kompenzuje narostlé teplo teplo v troposféře?

pane Rado,

s vyšší teplotou atmosfery roste schopnost vzduchu absorbovat větší množství vodní páry. To ale ještě neznamená, že v atmosfeře automatický vodní pára přibývá.

Globální obsah vodní páry v atmosfeře neroste už několik desítek let. Jinými slovy obsah vodní páry globálně v atmosfeře neroste a díky tomu mírně klesá relativní vlhkost vzduchu.

Pokles teploty ve stratosfeře není způsoben úbytkem ozónu, ale rostoucím skleníkovým efektem v troposfeře.

Mám za to, že se ohledně vodní páry mýlíte a nejsem sám. Nedávno Vám prakticky totéž co tvrdím v diskusi na NP odpověděl Tolasz i s odkazem, že studie o tom vyjde v další zprávě IPCC.

Odkaz na preciznější práci kterou bych růst vlivu vodní páry mohl doložit ale sám postrádám. Může to sem někdo dát?

............

Ohledně ochlazování vyšších vrstev jsem to s tvrzením o vlivu ozonu asi přehnal ale podílí se na tom. Cituji z páce Laštovičky s ÚFA 2010:

Abstrakt: Hlavní příčinou změny klimatu v troposféře je rostoucí koncentrace skleníkových plynů, která vyvolává ohřev troposféry. Na vyšších výškách atmosféry, počínaje stratosférou, ale v efektu skleníkových plynů dominuje radiační ochlazování, čili růst jejich koncentrace ochlazuje, nikoliv ohřívá, horní atmosféru. To vede k změnám v chemii atmosféry, v koncentracích malých složek, ke změnám hustoty horní atmosféry následkem tepelného smršťování, i ke změnám v ionosféře. Nutno rovněž uvést, že v horní atmosféře a ionosféře působí také další (menší) zdroje dlouhodobých změn, jako antropogenní změny koncentrace ozónu, dlouhodobé změny sluneční a geomagnetické aktivity, sekulární změny magnetického pole Země, změny aktivity atmosférických vln nebo změny koncentrace vodní páry v mezosféře....

https://www.nature.com/articles/349500a0

http://library.arcticportal.org/1634/1/climate-cha...

..."These increases are associated with increased atmospheric water vapour and are consistent with observed warming "....

Na to, co doopravdy způsobuje oteplování, ještě nikdo nepřišel.

Souhlasím, že "doopravdy" - ve smyslu absolutní jistoty všeho - opravdu ne.

Ve smyslu vysvětlení jevu, posouzení rozumem i kýženého navazujícího konání ale už dávno (viz 30 let stará práce IPCC) a dodnes jen upřesnovaná.

"Nejménší podíl vodní páry je v polárních a subpolárních oblastech, a přesto se tam otepluje nejrychleji. A to proto, že tam mají CO2 a metan větší podíl na celkovém skleníkovém efektu." No to je divné. Chápu, že když vymrzne voda v polárních oblastech tak CO2 a metan (plus...) jsou jediní oteplovači, čili mají větší podíl, nedělí se s vodou. Ale oteplovat by se tam mělo méně neb prostě podíl vody chybí. Leda by v polárních oblastech bylo mnohem více CO2 a metanu ve vzduchu, ale to by asi větry rychle roznesly. J.L. end