Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Malý příspěvek ke globálním energetickým úsporám:

Policie hledá muže, který prodává sušičku prádla na solární energii za 800Kč.

Lidem, kteří si ji objednali přišla šňůra na prádlo ...

Tady máte něco z článku, na který odkazuje pan Rada:

Ekonomické politiky by měly být hodnoceny podle toho, jaký je jejich dopad na kvalitu života, spotřebu zdrojů, nerovnost a zajištění důstojné práce. Tyto indikátory by měly mít při rozhodování větší váhu než HDP.

Za sebe mohu říci, Děkuji, nechci.

Možná tedy upřednostnujete: otrockou práci, bezohlednost ke kvalitě života, nezohlednování zásob.... - jak za minulé totality...

I s jiných Vašich postojů je to nakonec zřejmé.

Vodní pára a její skleníkový efekt:

Je pravda, že vodní párá má největší podíl na celkovém skleníkovém efektu. Není ale pravda, že vodní pára v současnosti v atmosfeře přibývá a tím ten skleníkový efekt zvyšuje.

Vodní páry je v atmosfeře pořád zhruba stéjně, takže současné oteplování způsobují jiné skleníkové plyny (CO2, metan, NOx). Nejménší podíl vodní páry je v polárních a subpolárních oblastech, a přesto se tam otepluje nejrychleji. A to proto, že tam mají CO2 a metan větší podíl na celkovém skleníkovém efektu.

Pane Šejno pokud není pravda, že vodní páry v atmosféře přibývá tak prosím uvedte který fyzikální zákon se změnil a korigoval doposud prokázanou dokonce rostoucí závislost množství rozpuštěných vodních par na teplotě. O růstu teploty nad oceány i pevninou snad nepochybujete. O tom, že vlhký vzduch je lehčí jak stejně teplý ale suchý snad také ne.

Navíc zároven s přízenmí teplotou roste i výška troposféry tak jak bylo opakovaně změřeno a to s více rostoucím trendem zejména v polárních oblastech. Pochybujete o tomto jevu?

Nebo máte snad za to, že pokles teploty ve stratosféře vyvolaný úbytkem ozonu... energeticky kompenzuje narostlé teplo teplo v troposféře?

Tenhle článek není skoro vůbec o klimatu, ale o tom, jak je autor přesvědčený o své vědecké vyjímečnosti.

Planeta není přelidněná. Jen samotná Sahara by dokázala po zúrodnění uživit 10 miliard lidí, to je víc, než kolik jich dnes na celé planetě žije. A nezúrodněných míst je i v Austrálii a na Sibiři a v Kanadě víc než nadbytek.

Lidí je na planetě naopak málo. Zatím totiž vždy stále spolehlivě platilo, že čím více je lidí, tím lépe se jim vede. I v tom pitomém Bangladéši se vede lidem líp než se jim vedlo, když jich bylo méně, a to vzdor tomu, že jim tam vládne machometánský satanismus.

Když bude lidí na planetě více, bude zde také více těch hodně chytrých a budou i tací, kteří budou chytřejší než kdokoli před tím (viz Faynmenovy přednášky z fysiky; o roztahujících se křídlech Gaussovy křivky statického rozložení inteligence). A všichni ti hodně chytří lidé pak už přijdou s objevy a novými technologiemi, které zase život lidí zlepší a zčistí (vždyť už dnes žijeme v nepoměrně čistších městech než před třeba 150 lety, o vesnicích ani nemluvě).

Populaci je třeba posilovat, nikoli umenšovat. Ekoteroristi však mají za cíl většinu lidí vyhladit a vrátit lidstvo do stavu před neolitickou revolucí s počtem cca 60 mil. na celé planetě. A vrchní boháči světa je v tom podporují v přesvědčení, že technologie, pohodlí a přepych jim zůstanou a zbude dost lidí na to, aby si z nich mohli vybírat své otroky.

Přání zůrodnit Saharu je spíše jen o fantazii která nemá technicko ekonomické opodstatnění. Desertifikace proto zatím obecně roste a to jak vůkol Sahary tak znovu i ve vyspělých zemích jako jsou USA:

https://www.eckralupy.cz/clanky.php?page=desertifi...

http://www.rozvojovka.cz/clanky/1962-velka-zelena-...

https://cs.wikipedia.org/wiki/Dezertifikace

Stačí přejít na atom, a "problém" zlého CO2 je vyřešen.

A všechny uhelné sloje jsou MLADŠÍ než 400 milionů let, hnědouhelné dokonce mladší, než 60 milionů let!

Problém by přechodem na ten slunečně fůzní atom mohl být opravdu zmírněn. Vyžadovalo by to ale navíc nastolit "společnost extenzivního nerůstu" a nastolit naopak intenzifikaci.

Přechodem na štěpně jaderný atom 3+ generace by ale pro nastolení další dluhové pasti a tím i podlomení efektivnějších možností (úspory...) byl současný problém dál prohlouben.

http://denikreferendum.cz/clanek/28295-je-cas-ukon...

https://www.diw.de/documents/publikationen/73/diw_...

https://ourfiniteworld.com/2019/01/09/2019-world-e.../

jakmile je přítomen pan Rada - jde veškerá snaha o diskusi do pryč - hezký den ale i jemu - on už jinej nebude a ani snad nechce

Věcné argumenty zřejmě nemáte a tak pomlouváte, vyštípáváte... Připouštím ale, že argumenty, odkazy na jiné zdroje..., - tedy má přítomnost - ostatním tlupovým "roztleskávačům" v blahopřejných aktivitách autorovi může dost překážet.

Tomu by ale autor mmohl předejít, pokud by si své články nechal alespon trochu odborně někým alespon mírně poučeným v oboru korigovat. Nebo i Vy pokud by jste našel argumenty oproti tomu co uvádím.

Kdo ví. Až nás bude 20, 30 miliard.

Nemějte obavy, nebude.

To je ale blbost s tím vymrzáním!! Aby mohla pára vymrznout musí se dostat na příslušné místo. Ale odkud ta mrcha? Je to klasický koloběh, což je nejlépe vidět na tom, že ledu v Arktidě nepřibývá (spíše ubývá přes veškeré vymrzávání) neb led zase roztaje nebo se odloupne (viz Titanik). A vůbec se distribuce tepla (zimy) na planetě děje pomocí proudů vzduchu a vody, které teplotu na planetě "srovnávají". Kdo nevěří na převažující skleníkový efekt páry neb si počká na nějakou předpověď počasí typu: v místech s nočním vyjasněním budou teploty o 10 stupňů nižší. Ještě jsem neslyšel: v místech s nižší koncentrací CO2, klesnou teploty o ... Jinak příroda uznala svůj omyl, když vyvinula houby rozkládající dřevo, čímž zastavila stahování uhlíku z oběhu (další uhlí masově nevzniká) asi 400 mil. let. A tolik let ji trvalo než se na Zemi objevil člověk, který jí dal šanci dostat do oběhu i ten uhlík z fosilních paliv. Ke kůrovci malou poznámku: Když nevadí v ŠNP,, proč by měl vadit jinde v republice??

S houbami a bakteriemi rozkládajícími lignin máte pravdu. Dnes už proto prakticky nemohou vznikat nové uhelné sloje. Má to ale i ten efekt, že uvěznit "uhlíkového džina" pod zem by za stávajících znalostí stálo ještě více energie než jsme skrze něj kdy získali. Takto se přeceněním ohadu progresivity pokroku v energetice lidstvo dostalo do jakési fosilní pasti. Dominantní EROEI totiž už století navzdory technologickému pokroku vlekle klesá. Jen lokálně se daří získat dost s větru či FV. Dříve nejnadějnější štěpení selhalo a s fůzí je tomu obdobně ba ještě hůře.

Velice progresivní obory jako informatika, mikro- technologie... sice pomohly ale doposud nedokázaly bilanci zvrátit.

Pokusy zas uhlík uvěznit / regulovat tak vesměs selhaly. Situace je právě proto vážnější jak se dřív usuzovalo.

.................

K tomu kůrovci. V širším pojetí NPŠ "vadí" zejména v okrajových částech kterých je většina rozlohy. Je rizikem pro nevhodnou skladbu porostů a jejich malou věkovou rozrůzněnost - obecně jejich nedostatečnou odolnost vzhledem ke změnám podnebí.

Neprojevuje se ničivě v tundře kde byl i smrk domácí - a tedy i prvých zonách NPŠ kde jsou v klimaxových smrčinách jak tundře podobné podmínky, tak rostou i geneticky prapůvodní vyselektováním nejodolnější druhy smrčin. Zásadní je, že chlad a vlhko vrcholových partií neumožnuje vícegenarační a tedy až kalamitní rozvoj kůrovců během roku i v případě polomu. Problém ale pochopitelně nastává v nižších polohách, v monokuturnějším a stejnověkovějším prostředí a zejména na hranicích s hospodářskými lesy. Zde je při hrozícím rozvoji kalamity opravdu účinné prokácet izolační pásmo několik set metrů široké a poté čas využít na postupné druhové i věkové zodolnění.

Srovnávat Africké obyvatelstvo k liškám není moc vhodné! I lišky by byly sežrány.