Klimatické změny probíhají, co je svět světem. Jen dokonalý trouba proti nim bojuje. Jen ukázkový hlupák si myslí, že poručí větru a dešti. Jedni takoví tady už byli, teď se roztrhl pytel s jinými. Tuhle byl v Katovicích takových exemplářů, rozuměj klimatických alarmistů, plný jednací sál. Na čele s generálním tajemníkem OSN. A abychom si správně rozuměli. Nikdo soudný nemá nic proti ochraně životního prostředí. Jenže to je něco úplně jiného než potrhlý boj s klimatem.

Kdybychom proti klimatickým změnám nebojovali, nýbrž se jim pouze přizpůsobovali, nemohlo by se stát, že u nás v Bělečku asi tak desetkrát do roka nejde elektřina. Stačí, když trochu zafouká. Naposledy těsně před Vánocemi. To je hnedle radosti při nekonečné černé hodince. Zvláště pak, když máte v troubě cukroví. Stačilo by přitom zakopat vedení do země. Ale na to nejsou peníze. Proč? Protože se rozfrncají na boj proti klimatickým změnám.

O co jde v první řadě? Jako vždycky o peníze. Někdo si na téhle vlně setsakra skvěle mastí kapsu. Vyčuraní vědci pobírají granty, kšeftuje se s emisními povolenkami a zástupy vyznavačů klimatického náboženství si ze své úchylky dělají úžasnou cestovní kancelář. Za naše peníze!

Naprosto neuvěřitelné je, když vědci o nějaké teorii hlasují. Opravdový vědec je obvykle sám voják v poli. Bádá, na něco přijde a prokáže platnost své teorie. Nesvolává kolegy, aby mu to odhlasovali. Nebo si snad dovedete představit, že by kupříkladu teorie relativity platila či neplatila jen proto, že to někdo odhlasoval, a nikoli proto, že ji jeden geniální Einstein vymyslel a prokázal?

Úžasné taky je, když politici umějí přesně rozlišit, co je a co není důležité. Třeba ti eurounijní. Svět se sice v řiť obrací, ale zákaz plastových uchošťourů to dozajista vyřeší. Nezbytná jsou rovněž všechna ta další evropská plastová omezení. To bude hnedle v asijských řekách méně sajrajtu.

Některé klimaticko-alarmistické exempláře jsou opravdu raritní. Třeba takový Jan Moláček, držitel Sorosovy ceny (!!!) a dlouholetý redaktor veřejnoprávní televize, jehož jsme si nedobrovolně vydržovali televizními poplatky, toho času zaparkovaný v Deníku N. Tuhle napsal: „I kdyby globální oteplování neexistovalo, stojí za to s ním bojovat.“ Jo, to má logiku!

Ale nešť! Ať si každý bojuje, za co chce, když chce být za troubu. Každopádně by ale bylo dobré, kdyby to ti popletení zelenorudí hoši a děvčata dělali za své.

A takhle my si tu žijeme!

www.petrstepanek.cz