Přijde mi, že už poměrně dlouhou dobu vedou politici, řada ekonomů a s nimi i sdělovací prostředky cílenou dezinformační kampaň proti drobným investorům, kteří si v minulosti pořídili akcie společnosti ČEZ. Vypouštějí do prostoru lži o neočekávaném a nezaslouženém zisku, aby tím ospravedlnili vysokou mimořádnou daň, kterou jim ten zisk chtějí z velké části sebrat. Rád bych v tomto příspěvku vyvrátil ty největší lži a fauly, protože nevidím jiný způsob, jak se takové státní zvůli bránit.

1. Lež o neočekávaných a nezasloužených ziscích.

Jsem přesvědčený, že řada drobných investorů si akcie ČEZu pořídila z toho důvodu, že již mnoho let je patrný zcela chybný postup EU, zejména Německa, v oblasti energetiky. Naprosto hysterický a nedomyšlený odklon od stabilních a levných zdrojů ke zdrojům drahým a nespolehlivým měl být zálohován plynem z Ruska. Každý, kdo si umí dát dohromady informace z veřejných zdrojů, mohl dojít k závěru, že dřív nebo později bude elektrická energie v EU nedostatkovým zbožím, a tedy její cena poroste. Logickým krokem potom bylo pořídit si akcie firmy, která spolehlivé zdroje má, a ze zisku inkasovaného prostřednictvím dividend platit nárůst svých vlastních plateb za elektřinu. Akcie takové stabilní firmy by pak mohly být součástí spoření na důchod i v době, kdy veškeré úspory požírá sedmnáctiprocentní inflace. Bohužel, mnoho drobných investorů nepředpokládalo, že se vlády v ČR ujme koalice pěti komunistických stran (mírná nadsázka), jimž bude zisk jedné malé skupiny lidí trnem v oku, a tak s nimi náležitě zamete. S lidmi, kteří prozíravě investovali do firmy, která vyrábí levně elektřinu, má fungující infrastrukturu, zaměstnává lidi.

2. Lež o nadměrném, astronomickém zisku.

Pokud si letošní zisk ČEZu srovnáme se ziskem v uplynulých letech, jde skutečně o impozantní nárůst. Problém je samozřejmě v tom, že od roku 2020 zde byla pandemie, která utlumila průmysl a s tím i spotřebu elektřiny v celé EU a cena elektřiny se pohybovala někdy i v extrémně nízkých hodnotách mezi 20-30 euro za MWh, pak pomalu rostla na vyšší desítky eur za MWh. Zisk i dividendy byly tedy poměrně malé a jen kvůli takto nízké srovnávací základně vypadá letošní nárůst tak impozantně. Ostatně, 80 % elektrické energie na tento rok prodal ČEZ v uplynulých dvou nebo třech letech, a tak i letos prodává průměrně za cca 100 eur za MWh. Teprve v následujících letech se bude pomalu dostávat na ceny odpovídající těm současným na burze. V porovnání s nízkými výnosy v minulých letech jsem přesvědčen, že současné navýšení zisku je zasloužené a odůvodněné a drobným investorům jen nahradí předchozí hubená léta. Ostatně, i letošní dividenda je kolem 50 Kč na akcii, která stojí kolem 1000 Kč. To je po zdanění něco přes 4 %. I kdybychom uvažovali, že většina investorů akcie nakoupila v minulosti za cenu kolem 500 Kč, tak to vychází na nějakých 8,5 %. Je to skutečně podle někoho nemravný a nezasloužený zisk? V období, kdy spořicí účty dávají i nad 5 % a inflace je 17%?

3. Problém zastropování ceny. Člověka samozřejmě napadne, jak je možné, že letos ČEZ prodává elektřinu za 100 euro za MWh a český zákazník již platí často i 360, jako na burze. Odhaduji, že je to tím, že čeští překupníci s elektřinou tu levnou elektřinu loni a předloni nenakoupili pro své klienty „do zásoby,“ vezli se léta na klesajícím trendu a kupují elektřinu za okamžitou cenu. Dříve na tom vydělávali a teď je ten prudký nárůst cen na burze vypekl. Za to ovšem nemůžou investoři ČEZu, ale překupníci s elektřinou a hlavně Energetický regulační úřad, který měl takový vývoj předvídat. V tom vidím jednoznačné selhání státu, který to ovšem zase svádí jinam. Zde ovšem spočívá další problém – většina elektřiny na tento rok a velká část i na příští rok je již prodaná a to v zahraničí, i kdyby stát ČEZ znárodnil dnes, tak tyto závazky bude muset dodržet a zkrátka cenu českým spotřebitelům může další dva roky maximálně tak dotovat.

4. Neustálá kampaň a řada protichůdných informací ohledně rozdělení a vyvlastnění části ČEZu, o mimořádné dani atd. je doprovázená množstvím spekulací, což výrazně negativně ovlivňuje kurz akcií. V době, kdy stát uvažuje o vykoupení části ČEZu tak zároveň působí pokles ceny a poškozuje tak ostatní akcionáře. K takovýmto únikům informací a kampaním ohledně firem obchodovaných na burze by vůbec nemělo docházet. Ze strany státu pak je to chování v podstatě na úrovni insider tradingu a v civilizovaných zemích by za to byli ti lidé trestně stíhatelní.

Jediný férový způsob, jak může český stát využít peníze ze společnosti ČEZ na pomoc lidem a firmám postiženým vysokými cenami energie, je vyplatit všem majitelům dividendu, stát dostane 70 % ze svého podílu a ostatním akcionářům zbylých 30 % zdaní. Takže tak jako tak mu z toho zisku zůstane 75 % celkem. Oproti tomu formou mimořádné daně si sáhne navíc pouze na část z té zbývající čtvrtiny, ve výsledku tím poškodí investory a získá za to jen několik miliard korun. Jaký je potom ale smysl investovat na českém akciovém trhu? Žádný. Jaký má smysl spořit si na důchod a snažit se o sebe postarat? Žádný. Stát se akorát snaží, aby na něm byli všichni občané zcela závislí a za nějakou tu tisícovku navíc před volbami hodili hlas do urny té správné straně.

Na závěr si dovolím pár otázek do etheru. Proč se stát tak vehementně zaměřil zrovna na drobné akcionáře ČEZu? Proč se nezaměří třeba PKN Orlen nebo MOL za marže v rafinériích a u benzínových pump? Proč jsou v pořádku astronomické zisky spekulantů s emisními povolenkami? Proč vůbec ty povolenky neopustíme? Proč česká vláda netlačí na Německo, aby nezavíralo jaderné elektrárny? Neměla by si ODS dát do názvu strany ještě přívlastek socialistická?

Drobný akcionář ČEZu, nepřítel státu č.1