Maximální plocha monokultur je krok správným směrem

Je-li nějaké opatření vedoucí k prevenci rizik sucha a eroze na zemědělské půdě pro naší krajinu skutečně zásadní, pak je to snížení rozsáhlých nepřerušovaných ploch polí, na kterých se pěstuje pouze jen druh plodiny. Tedy monokultur.

Skutečnost, že nyní navrhuje ministr zemědělství Miroslav Toman maximální výměru monokultur na erozí středně a mírně ohrožených pozemcích (tzv. SEO a MEO) na 30 hektarů, je tak mnohem systémovějším opatřením, než je třeba střídání tří nebo čtyř (nebo třeba šesti) plodin na příslušných pozemcích. Na nutnosti zmenšit naše „velké, širé, rodné lány“ se až na zástupce velkoprůmyslových zemědělců shodují všichni, od vodohospodářů, meteorologů, soukromých zemědělců, vědeckých a výzkumných pracovníků, ochránců přírody až po akademickou sféru.

Opatření není však jen v zájmu krajiny, která na rozčleněných pozemcích může lépe zadržovat a vsakovat vodu, ale i v zájmu všech, tedy i velkých zemědělců. Dešťové srážky, zvláště ty přívalové, se totiž na rozsáhlých nepřerušovaných plochách nemají kde zastavit a i v mírném svahu nabírá voda na síle, takže ze zemědělských pozemků splachuje nejsvrchnější a nejcennější svrchní část ornice, jejíž mocnost a kvalita rozhoduje o výši a kvalitě úrody. Sami zemědělci by tak měli svá pole ve vlastním zájmu zmenšovat, i bez zákonů a nařízení.

I zmiňovaných 30 hektarů monokultur je přitom stále ještě velká plocha, pokud uvážíme, že průměrná velikost farem v rámci EU je 16,6 hektaru, přičemž je zřejmé, že tamní zemědělci určitě nepěstují na celé obhospodařované výměře jednu plodinu. Pokud by někdo chtěl v této souvislosti operovat velkými nepřerušovanými půdními bloky například v USA nebo Austrálii, pak je třeba vědět, že tam taková území nejsou ani náhodou tak hustě osídlena, jako je tomu v EU, a navíc má ČR po Francii vůbec nejhustší osídlení i v rámci Evropy. To zároveň znamená, že splach (bahno) z polí končí u nás často na zahrádkách obyvatel obcí pod svažitými pozemky (i pod velmi mírně svažitými pozemky), nebo dokonce v podsklepených bytových prostorách, takže snížení rizik eroze formou maximální výměry monokultur je zároveň také opatřením na ochranu privátního, obecního i státního majetku.

Záměr Ministerstva zemědělství se kromě toho týká jen 600 000 hektarů půdy, tedy zdaleka ne veškeré zemědělské půdy v ČR, která je zhruba 3,5 milionu hektarů. Lze jej tak hodnotit pozitivně, ale ne jako konečné řešení. To by mělo spočívat v rozčlenění zemědělské krajiny na ještě menší plochy, obdobně jako je tomu ve většině zemí EU, což může každý porovnat při pohledu z letadla. Menší plochy polí přitom rozhodně nepředstavují nižší konkurenceschopnost zemědělců. Je tomu spíše naopak, jinak by neměla celá řada zemědělců hospodařících na desítkách, ale i jen jednotkách hektarů pokrytých monokulturami vyšší hektarové výnosy, než je tomu na mnohých našich velkých, širých rodných lánech, které navíc ani v potřebné míře pro správný vývoj hospodářských plodin nezadrží vodu. Nebo právě proto.