Začátkem týdne jsme viděli, jak bude vypadat nová realita státního rozpočtu. Od ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) jsme se dozvěděli, že schodek rozpočtu na rok 2022 určitě přesáhne hranici 300 miliard korun. Ministryně to sdělila záhy poté, co výnosy desetiletých státních dluhopisů přinejmenším dočasně překonaly úroveň dvou procent, tedy dvojnásobek podzimní sazby.

Budeme si půjčovat hodně a draho, musí z toho odvodit každý. Souvisí s tím výzva premiéra Andreje Babiše (ANO), ať Česká národní banka nezvyšuje základní úrokovou sazbu a pokud možno přesune nějaké peníze ze svých účtů do státní pokladny.
Přinejmenším v první části své žádosti byl úspěšný, protože guvernér centrální banky Jiří Rusnok potvrdil, že v dohledné době nehrozí žádné zvyšování sazeb a tím ani další zdražování státních půjček. Premiér tedy přiznal určitou nervozitu, pokud jde o financování dluhů, které jeho vláda rozjela nebývalým tempem. Dost možná to je začátek nové epochy, kdy bude Česko složitě vymýšlet, jak financovat své dluhy.

Shodou okolností se začátkem týdne odehrála další epizoda stejného příběhu – jen za dramatičtějších okolností, protože tentokrát měla turecké kulisy. Tamní prezident Recep Tayyip Erdogan využil práva, které má na rozdíl od svého českého kolegy, a odvolal guvernéra centrální banky Naciho Agbala. Ten se totiž rozhodl bojovat s inflací a základní úrokovou sazbu zvýšil o dvě procenta, tedy o mnohem větší podíl než Jiřího Rusnoka napadá i v těch nejdivočejších snech.
Odvolání guvernéra způsobilo v Ankaře takový poprask, že se okamžitě propadl kurz turecké liry i akcií na místní burze, ovšem nejpozoruhodnější byl skok výnosů desetiletých dluhopisů o čtyři procenta vzhůru. Od této chvíle ztratila turecká vláda nárok na jakýkoli slušný úrok.
Nejde jednoduše srovnávat Česko s Tureckem už jen z toho důvodu, že Turecko je několikrát větší ekonomika a že prezident Erdogan je dobrodružnější povaha než tuzemský premiér Babiš.

Přesto člověk příběhům země na Bosporu najednou lépe rozumí. Vláda bude tlačit na centrální banku, ať drží úroky na pokud možno nízké úrovni, aby si mohla půjčovat s menšími náklady, ovšem někdy intenzitu svého nátlaku přežene.
Především z pohledu tuzemského byznysu se vláda stává rizikovým faktorem. Pokud bude ve vlastním zájmu držet úrokové sazby nízko, může tím pomoci i podnikatelům, na druhé straně je kabinet středně velkého státu na finančních trzích příliš malým pánem. Snadno se může stát, že stejně jako Erdogan svou snahu přežene a bude tvrdě potrestán zhroucením měnového kurzu či trhu s dluhopisy.

Věřme, že premiér Babiš i ministryně Schillerová mají věci pod kontrolou.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy