O rovné dani nechci hovořit, protože jsem konzeravtivní a myslím si, že nikde v zavedených demokraciích na západ od nás nefunguje. Slovensko nebo Rusko nemůže snad být pro nás vzor. Byl by to experiment s nejistým koncem. Navíc v naší závistivé společnosti, kdy bohatí by ušetřili víc, si ODS s rovnou daní koleduje o třetí porážku za sebou ve volbách.
Zaměřím se proto jen na Váš "daňový slovníček" resp. jeho příklady.
Předně se domnívám, že pokud se člověk rozhodne něco veřejně publikovat, měl by být v dané problematice "silný v kramflekách" a pokud možno přesný ve výpočtech. Jinak sice může ohromit neinformované, ale zesměšnit se u zasvěcených a místo pomoci uškodit.
Podle mého názoru Vašim zásadním omylem z kterého vyplývají chybné závěry u většiny příkladů je skutečnost, že se domníváte, že OSVČ si při stanovení základu daně z příjmu nemůže odečíst část příspěvku na zdravotní a sociální pojištění, které je možné odečíst při stanovení základu daně zaměstnance.
To deklarujete nesprávně u Vašeho příkladu č. 3. Samozřejmě, že příspěvky na zdravotní a sociální pojištění a to nejen ve výši, které platí zaměstnanec (4,5% resp.8,-%), ale i podíl, který u závislé činnosti hradí zaměstnavatel (9,-% resp.26,-%) jsou součástí nákladů OSVČ.Prakticky je to tak, že se v nákladech běžného roku promítá jednak rozdíl mezi zálohami na zdravotní a sociální pojištění a odvodovou povinností za minulý rok (přeplatek "-" , nedoplatek "+") a zálohy na běžný rok.
Z tohoto nedorozumnění Vám potom vychází nesprávný čistý příjem OSVČ 295.756,- Kč. Správný čistý příjem OSVČ v příkladu č. 3 je 378.124,- Kč (480.000,- - 101.876,-)
Aby OSVČ měla stejný čistý příjem jako zaměstnanec tj. 337.068,- Kč stačilo by jí, aby rozdíl mezi výnosy a náklady (včetně příspěvku na zdravotní a sociální pojištění) tzv. hrubý příjem byl 420.000,- Kč. Z toho by zaplatila naprosto stejnou dań z příjmu jako zaměstnanec 82.676,- Kč (podle Vás 82.932,- Kč, protože jste nebral roční hodnoty, ale vynásobil jste měsíční daň x 12, kde se 12x zaokrouhlovalo nahoru -6.911,- x 12 = 82.932,-) Dále ze 40% z částky 420.000,- = základ 168.000,- z toho 13,5% zdravotního pojištění 22.680,- a 29,6% sociálního pojištění 49.728,-.
Pokud by se uvedl Váš příklad č. 3 do správných relací ukázal by, že na dosažení stejného čistého příjmu OSVČ jako má zaměstnanec, zaplatí stejnou výši daně z příjmu a ještě nižší zdravotní a sociální pojištění než vykazujete ve Vaší tabulce.
Tabulka samozřejmě ukazuje jak drahá je pro zaměstnavatele pracovní síla. Zároveň pak i proč se nedostává prostředků na zdravotní a sociální péči, když OSVČ platí na dosažení čistého příjmu 337.068,- Kč v součtu 72.408,- Kč zdravotního a sociálního pojištění tj 21,5% a za stejný čistý příjem ze závislé činnosti zaplatí zaměstnanec se zaměstnavatelem 228.000,- Kč tj. 67,6%.
Protože i při těchto výběrech se prostředků na zdravotní a sociální služby nedostává, řešením může být, jen jednomu snížit a druhému zvýšit.
Příklad č. 4 dokazuje jen absurdnost systému, kdy OSVČ jako zaměstnavatel spolu se zaměstnancem zaplatí na dosažení ročního čistého příjmu zaměstnance ve výši 164.260,- Kč (18.000,- Kč hrubého měsíčně) na dani z příjmu a zdravotním a sociálním pojištění ( daň 24.740,- + zdravotní 29.160,- + sociální 73.440,-) 127.340,- Kč tj. 77,5%. Na dosažení svého čistého příjmu 378.124,- Kč jen (daň 101.876,- + zdravotní 25.920,- + sociální 56.448,-) 184.244,- Kč tj. 48,7%.
Příklad č. 5 má jak již řečeno u příkladu č. 3 u OSVČ chybný čistý příjem. Po této opravě je i v tomto případě OSVČ ve výhodě.
Závěrem bych chtěl zdůraznit, že nefandím levici, ale ani falešným argumentům. Dívám se na věc tak, jak ji rozumím já, podle zběžných informací, které mám. Nestudoval jsem platné zákony, ani nemyslím, že mám patent na rozum. Přesto však mám pochybnosti o Vaší daňové poradkyni.

Jan Trédl

Odpověď:
Děkuji Vám především za Váš názor a za upozornění na některé nepřesnosti v textu. Obávám se však, že se v případě OSVČ mýlíte vy.
Abych totiž mohl porovnat příjem zaměstnance a OSVČ se STEJNOU HRUBOU MZDOU- 40000,- Kč , uvedl jsem příklad, že si OSVČ vydělá za rok 480000 bez záloh na zdravotní a sociální pojištění, tj. jakoby celý rok tyto odvody neplatila a zaplatila je najednou na konci roku podle metodiky výpočtu daně pro OSVČ- pokud bych totiž započítal do nákladů OSVČ zálohy na odvody, dostal bych hrubý příjem OSVČ již po zaplacení odvodů na zdravotní a sociální pojištění a tomu by pak ale odpovídal příjem hrubý příjem zaměstnance na úrovni cca 50000,- Kč hrubého měsíčně. V tom tkví právě nepochopení toho, jak systém funguje. Porovnávají se nestejné příjmy zaměstnance a OSVČ.
Pouze mnou uvedený příklad srovnává příjmy na stejnou úroveň- 40000,- Kč hrubého bez započtení odvodů na zdravotní a sociální pojištění. V ostatních případech máte pravdu a ty rozdíly mi (3150 a 3170 např.) mi to skutečně uniklo, a za tuto chybu se omlouvám. Co se týče sociálního pojištění, většina OSVČ platí skutečně pouze 29,4%, protože si nevyplácí nemocenskou. 26% je daň z příjmu právnických osob v tomto roce.

Ing. Jan Bartoň, CSc.