Finanční sektor v Evropě se vydává na scestí – od ledna příštího roku začne platit nová směrnice EU, která bude upravovat odměňování bankéřů v Evropské unii. Na odměny a bonusy si top manažeři bankovních domů počkají několik let, navíc jejich část bude mít nehotovostní podobu ve formě cenných papírů.

O co vlastně jde?

Odměňování bankéřů podle nových pravidel by mělo v Česku platit od ledna 2011. Do praxe je zavede změna zákona o bankách a vyhláška ČNB, jejíž návrh se striktně drží textu odpovídající směrnice EU. ČNB počítá s tím, že nejméně 50 procent odměny budou tvořit akcie nebo jiné "vhodné nepeněžní nástroje". Výplata 40 až 60 procent pohyblivé složky pak bude odložena o tři nebo více let.

Co na to BankovníPoplatky.com?

Server BankovniPoplatky.com je zcela zásadně proti podobné formě regulace. „Pro někoho to bude znít od provozovatele stránek o bankovních poplatcích možná paradoxně, ale musím říci, že jsem zásadně proti regulaci podobného typu. Kromě mnoha jiných argumentů mi vadí, že se tak do jednoho pytle hážou banky, které vlády podpořily, a ty, které žádnou subvenci nedostaly. Ale hlavně jde o to, že se tím vlastně implicitně říká, že se bankovní sektor bude i nadále automaticky zachraňovat. Nevím, jestli má stát určovat, jaké mají být mzdy a odměny v soukromém sektoru,“ říká k věci Patrik Nacher, majitel serveru BankovniPoplatky.com

Je skutečně velmi diskutabilní, zda intervence do odměňování zaměstnanců soukromých společností, v tomto případě bank, může přinést ovoce. „Jisté je v této chvíli jedno – historie ukázala, že podobné vměšování do tržního systému, a nezáleží přitom na konkrétním odvětví, tenduje k jeho obcházení a selhávání,“ říká analytik Aleš Rod. „Neměli bychom zapomínat, kde krize začala. V tomto konkrétním případě nemůže z odpovědnosti na vzniku finanční krize žádná regulace celého odvětví soukromého sektoru vyvinit centrální banku FED, která politikou levných peněz léčila splasknutí dot.com bubliny, a zasela tak semínka k podobnému jednání – mimochodem, to samé se děje po celém světě i nyní – a nemělo by se zapomenout ani na roli konkrétních lidí, kteří neodhadli své možnosti, žili si nad poměry a pak přestali zvládat splácet hypotéky.“

V každém případě by měly být zmiňovány i negativní dopady regulace. „Ty rozhodně nebudou zanedbatelné. Větší averze k riziku se může odrazit v nižší ziskovosti bankovního sektoru, na což samozřejmě odpoví poptávka investorů po bankovních titulech. Lze proto čekat větší tlak na plnění kapitálových požadavků jednotlivých bank. Uměle vyvolaná zdrženlivost v poskytování úvěrů, jež se nepochybně dostaví, pak rozviklá stále ještě velmi chatrné základy evropské spotřeby a investic,“ odhaduje Rod.

Podle názoru serveru BankovniPoplatky.com nemůže finanční sektor fungovat bez odpovědnosti poptávkové strany finančního sektoru. Jednání spotřebitelů finančních služeb by v ideálním případě trestalo nezodpovědné zprostředkovatele samovolně, bez nutnosti je uměle regulovat. „Je proto nezbytné investovat do zvýšení finanční gramotnosti spotřebitelů, ta je všeobecně velmi slabá. Základní finanční vzdělání pomůže k tomu, že instituce nebudou moci hřešit na neznalost klientů a zneužívat ji ve svůj prospěch,“ říká Patrik Nacher.