V pátek cestou domů jsem vyslechl na ČRo 1 – Radiožurnál plamenný projev pana Martina Bursíka o neochotě společnosti ČEZ použít při rekonstrukci elektrárny Prunéřov takzvanou BAT (Best Available Technology – nejlepší dostupnou technologii). Vzápětí na stejné téma hovořil pan Jan Rovenský (pozn. pro neplzeňské čtenáře: Je to tentýž pán, který zařídil několikaletý odklad dálničního obchvatu Plzně, vykoupený nakonec tunelem skrz navezený vrch Valík). Kupodivu jsem nezaznamenal, že by byl dán stejný prostor i druhé straně, aby mohla případně reagovat na vesměs emocionální argumenty zelených protagonistů.

Ponechám teď stranou spor, zda varianta prosazovaná zelenými aktivisty je v tomto případě skutečně použitelná (kvalita dostupného paliva) a zda by skutečně přinesla kýžený efekt (zvýšení účinnosti z 40% na 42% oproti variantě navrhované ČEZ).

Oblíbenou taktikou zelených aktivistů je zdržování pomocí žalob, obstrukcí, vypracovávání stále nových a nových studií a v neposlední řadě i blokád a jiných „diverzních“ akcí. Důsledkem je pak prodloužení trvání stávající situace. Jako příklad může sloužit shora zmíněný, minimálně pětiletý odklad realizace dálničního obchvatu Plzně, jehož důsledkem byla téměř permanentně ucpaná Plzeň a 180 000 přidušených občanů.

V tomto případě byla taktika bývalého ministra životního prostředí pana Jana Dusíka zcela jednoduchá. Odložit rozhodnutí ministerstva tak, aby nestačila rozhodnout stávající vláda. Lze očekávat, že po volbách budou na pořadu dne zcela jiné problémy. Pokud volby skončí opět remízou (což podle vývoje preferencí považuji za dosti pravděpodobné), může se jednat i o roční nebo delší odklad, a tedy o zachování status quo.

Pokud se chceme podívat, co takový odklad znamená pro reálné životní prostředí, nepotřebujeme k tomu žádnou vysokou matematiku. Prostou aplikací trojčlenky dojdeme ke zjištění, že během jednoho roku zachování stávající situace se do ovzduší dostane stejný objem SO_x a NO_x, kolik by zelenými navrhovaná technologie (teoreticky) ušetřila za 10-15 let. U TZL (tuhých znečišťujících látek) a CO2 je to o něco méně.

Čili aniž bychom se snažili proniknout do odborných diskusí o použitelnosti a reálné využitelnosti té či oné technologie, můžeme si udělat celkem jasnou představu o racionalitě zmíněných pánů a zelených aktivistů vůbec. Vzhledem k jednoduchosti této úvahy se domnívám, že se z jejich strany nemůže jednat o hloupost, ale již o zlý úmysl.