Až zase někdo z Unie přijde s myšlenkou, že je zapotřebí solidárně pomoct Řekům, měl by hned dostat facku, aby se probral. Sotva totiž dostali cizí peníze, jejich parlament udělil lidem daňovou amnestii.

Vzpomínáte si na staré heslo z dob komunismu „kdo nekrade, okrádá rodinu“? Řekové se tím prostě v oblasti placení daní řídí. Architekti, lékaři, vysocí funkcionáři, továrníci, ti všichni zpravidla podle řeckých statistik (ale víte, jak to s nimi je) ročně přiznávají ne více než 10 tisíc eur. Přesto mají zpravidla jeden dům na Mykonosu a druhý na Hydře, nějaký ten luxusní byt v Aténách a účty v bankách mimo Řecko. Zatímco Světová banka odhaduje, že 35 % ekonomiky v Řecku jede „načerno“, místní ekonomové považují tento údaj za více než optimistický. Řekové navíc dluží státu na daních asi 35 miliard eur. Místo tvrdého a nekompromisního vymáhání daňových nedoplatků jim však řecký parlament právě udělil daňovou amnestii.

Řekové neplatili daně, ani když měli. Jestliže řecký ministr financí George Papaconstantinou předpokládá, že díky daňové amnestii se snad zrovna Řekové pohrnou v době zaslouženého odpočinku mezi dvěma siestami k okénku berního úřadu a začnou tam houfně daně bez penále platit, začínám pochybovat, zda je Papaconstantinou skutečně Řek. Kromě výše uvedených skupin řeckých daňových poplatníků, kteří daně alespoň z malé části platí, aby měli klid, čítá podle ministra financí skupina těch, kteří daně neplatí, 1,3 milionu lidí. To je více, než každý desátý, včetně kojenců a důchodců.

Slovenská premiérka měla pravdu, když nevěřila Řecku, že splní své závazky, ke kterým se zavázalo před tím, než mu tam začala Evropská unie hrnout peníze. Daňová amnestie je dalším krokem v řadě, který jde proti dohodám s Mezinárodním měnovým fondem, jenž na „pomoc“ Řecku dohlíží.

Jak jsem již napsal v úvodu článku. Až zase někdo z Evropské unie a Evropské komise přijde s nápadem, jak za cenu nového zadlužení občanů jiných států solidárně „zachránit“ Řecko, měl by dostat hned mezi dveřmi facku, aby se rychle probral. Politicky nekorektně a proti všem pravidlům soužití i lidským právům, zato však zcela upřímně a od srdce říkám, že by si jí zasloužil každý poslanec řeckého parlamentu, který pro takový návrh daňové amnestie zvedl ruku. Je to výsměch občanům členských států eurozóny i Unie samotné. Já osobně považuji princip daňové amnestie obecně za nemorální postup v rozporu s dobrými mravy vůči těm, co doteď daně platili a živili ostatní.

Autor je zakládající člen Strany svobodných občanů

Převzato z FrantisekMatejka.cz se souhlasem autora