Na nízké limity spolehlivosti dodávek elektrické energie z obnovitelných zdrojů upozornilo částečné zatmění slunce, které proběhlo nedávno. Přestože šlo o pokles výroby jen o necelých deset procent v rozmezí zhruba dvou hodin, měli provozovatelé sítí pohotovost. ČEPS pro jistotu připravil i dodávky z přečerpávacích elektráren. Výpadek nakonec stačila pokrýt běžná záloha.

„Instalovaný výkon solární fotovoltaiky v kontinentální Evropě činí přibližně 138 GW, což představuje podstatný nárůst ve srovnání s hodnotou zhruba 87 GW při předchozím zatmění v roce 2015. Letošní událost však vzhledem k nižší míře zastínění nebyla pro provozovatele přenosových soustav tak náročná,“ komentoval událost Miroslav Šula, ředitel sekce Dispečerské řízení společnosti ČEPS.

Vyjádření ředitele současně poukázalo na latentní problém, který s sebou nese masivní zavádění obnovitelných zdrojů napříč Evropou. Protože čím více bude energetika členských států EU závislá na slunci a větru, tím komplikovanější bude řešení podobných situací. Dokud mají země v záloze dostatek konvenčních zdrojů, je stále „kam sáhnout“ pro potřebný výkon. Ovšem plány Bruselu směřují k tomu, aby kontinent fungoval především a časem zřejmě pouze na elektřině z OZE. Což se neobejde bez rozsáhlých instalací bateriových úložišť. Jenže jejich technologie jaksi stále není na takové výši, jak by zálohování celostátního (a celoevropského) provozu potřebovalo.

Jsou náročné na prostor, zabezpečení a náklady na jejich budování v dostatečné kapacitě jsou bez nadsázky astronomické. Úložiště, jež by pokrylo potřeby České republiky jen na jeden den, by totiž podle dostupných údajů (zde) stálo okolo šesti bilionů korun (6 000 000 000 000 Kč). To jsou čtyři kompletní roční rozpočty republiky a více než celoroční HDP Česka. Za jednodenní zásobu elektřiny. S těmito náklady, se přitom zatím jaksi nikde nepočítá.

Že nejde o plané varování, dokládá i další vyjádření ČEPS. „Evropští provozovatelé přenosových soustav sdružení v asociaci ENTSO-E se na zatmění pečlivě připravovali, aby zajistili spolehlivé a nepřetržité dodávky elektřiny. Na analýze možných dopadů zatmění se pracovalo již od konce loňského roku. Přestože výpočty ukázaly, že i soustavy s největší instalací solární fotovoltaiky zvládnou udržet svou bilanci vlastními silami, probíhala po celou dobu této události on-line konference zástupců provozovatelů přenosových soustav a byly přichystány mimořádné postupy. Nyní se připravuje analýza celé události a vyhodnocení nasazených opatření, a to v rámci přípravy na příští částečné zatmění, které nastane 25. října 2022. Z hlediska zastínění by na kontinentální Evropu mělo mít větší dopad, navíc lze očekávat další nárůst instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren,“ uvedl provozovatel české sítě ve zprávě o zvládnutí částečného zatmění slunce.

Zpráva ČEPS tak nenápadně připomíná, že rozsáhlé zavádění obnovitelných zdrojů vyžaduje více opatrnosti, než jejich zastánci před veřejností připouštějí.

Převzato z webu iUhli.cz