První kandidátská debata byla uspořádána na akademické půdě, v Oxfordu, v prostorách „University of Mississippi“. Ústřední témata debaty byla směřována především na zahraniční politiku a národní bezpečnost, počítaje v to i aktuální téma americké, chcete-li globální, finanční krize.

Je jasné, že k těmto komplikovaným a navýsost politickým tématům měli oba kandidáti opravdu co říci, o čemž svědčí i kompletní přepis debaty na serveru CNN v rozsahu přibližně padesáti normostran textu. Byla probírána výše zmiňovaná finanční krize v USA a návrhy na její řešení, hrozba terorismu, situace v Iráku, Afghánistánu, Íránu, vztah USA k Rusku po jeho vojenské konfrontaci s Gruzií a v neposlední řadě i otázka snižování výdajů státního rozpočtu a snižování daní.

Všechna tato témata přenechám příslušným analytikům, kteří jistě v následujících dnech předloží k jednotlivým problémům rozsáhlé a podrobné komentáře. Mě osobně zaujalo několik stanovisek, která se zabývala budoucí energetickou politikou nové popř. staronové washingtonské administrativy.

První zmínka o energetice se objevila v odpovědi na otázky komentátora Jima Lehrera (PBS) ohledně možné redukce popř. zmražení výdajů státního rozpočtu v souvislosti s finančními náklady spojenými s potlačením projevů aktuální finanční krize v USA (prozatím se hovoří o 700 miliardách dolarů).

Senátor Obama uvedl jako svou neopominutelnou prioritu nezbytnost zajištění energetické nezávislosti USA a připomněl svůj plán na odstranění závislosti USA na ropě ze Středního východu v časovém horizontu 10(!) let, a to prostřednictvím navýšení investic do alternativních energetických zdrojů. Jmenovitě uvedl solární a větrnou energii, biopaliva a potřebu vlastního domácího, tj. amerického, vývoje automobilů se sníženou spotřebou paliva. Stojí za povšimnutí, že v této souvislosti prozatím nezmínil jaderné elektrárny.

Senátor McCain v diskuzi o chvíli později rovněž zdůraznil potřebu rozvoje obnovitelných zdrojů energie a možnost snížení závislosti USA na zahraničních zdrojích ropy prostřednictvím výstavby jaderných elektráren. Uvedl, že v USA může vzniknout až 700 000 nových pracovních míst v souvislosti s výstavbou 45 nových jaderných bloků do roku 2030. Zároveň připomněl přínos jaderných elektráren z hlediska ochrany klimatu. Dále se snažil upozornit na negativní vztah senátora Obamy k problematice ukládání a přepracovávání jaderného paliva.

Následně se téma debaty opět přesunulo k problematice aktuální americké finanční krize. Otázka energetiky se v diskuzi znovu objevila až v souvislosti s aktuálním politickým postojem USA vůči Rusku.

Senátor Obama zde prezentoval svůj názor na „obrození“ Ruska vzhledem k přílivu petrodolarů a vzrůstající pocit síly a sebejistoty Vladimíra Putina. (Jen tak na okraj - je zajímavé, že v souvislosti s Ruskem hovořil o předsedovi vlády Putinovi, nikoliv o prezidentu Medvěděvovi.) Zároveň Američanům připomněl, že mají k dispozici pouze 3% světových zásob ropy a aktuálně spotřebovávají 25% její světové produkce. Zopakoval svoji tezi o masivních investicích do alternativních energetických zdrojů v následujících deseti letech, přičemž nyní již výslovně jmenoval jadernou energii a rovněž „clean-coal“ technologie a samozřejmě vše uvedl do souvislosti s otázkou změny klimatu.

Senátor McCain znovu zopakoval svůj vstříčný postoj k obnovitelným zdrojům energie, zároveň však upozornil na rozpor v tvrzení senátora Obamy, který se v diskuzi rovněž přihlásil k jaderné energii, avšak obecně je proti ukládání a přepracovávání jaderného paliva.

V této chvíli jsem poprvé získal pocit, že senátor Obama trochu ztratil nervy. Poměrně důrazně se snažil svému sokovi skočit do řeči a přednést svoji interpretaci. To jest, že vlastně nikdy nic nenamítal vůči jadernému odpadu, nýbrž že pouze zdůrazňoval nutnost jeho bezpečného uložení.

Pokud mám diskuzi shrnout z hlediska svého úzkého profesního zájmu, tak se oba kandidáti jednoznačně vyslovili pro rozvoj energetiky obnovitelných zdrojů, což samozřejmě bylo možné očekávat. V případě senátora Obamy by se dokonce mohlo hovořit o masivním, a pravděpodobně výrazně finančně dotovaném, budoucím rozvoji. Nejdůležitější skutečností z hlediska budoucího směřování americké energetiky, alespoň dle mého osobního názoru, je fakt, že oba kandidáti se vstřícně přihlásili k jaderné energetice, včetně problematiky ukládání vyhořelého jaderného paliva. I když v případě senátora Obamy mám pocit, že se k této otázce jednoznačně vyjádřil až po cíleném tlaku svého soupeře.

Z mého osobního pohledu se tedy jedná o remízu. Uvidíme, který z prezidentských kandidátů vyjde vítězně z volebního boje a jakým způsobem bude jeho administrativa rozdělovat federální finanční fondy v odvětví energetiky. Rovněž tak uvidíme, zda se kandidáti vrátí k tomuto tématu v dalších televizních debatách.

Psáno pro Neviditelného psa a blog.iDNES